Martin Pastornický by chtěl chytat první ligu, teď ale myslí jen na Táborsko

Olympiáda v Deníku

Nymburský kanoista Martin Fuksa: cesta od nechtěného sportu k olympijské slávě

Nymburský deník už několik let sleduje úspěšnou sportovní kariéru nymburského…

Jak jste viděl z branky nepříliš povedený duel se Zbrojovkou?
Do té doby, než jsme v prvním poločase dostali červenou kartu, tak jsme hráli slušný fotbal a vytvořili jsme si pár šancí. Ale zase jsme to nedotáhli. Všechno to bylo takové napůl. Po červené kartě jsme chtěli hrát ze zajištěné obrany a fotbal podle toho také vypadal. Spoléhali jsme v deseti jenom na brejky.

Vy jste si docela zachytal. Dvakrát jste musel vytáhnout skutečně těžké zákroky.
To je pravda, jenže jeden gól jsme dostali, takže to stejně k ničemu moc nebylo. Jenom to tak drželo ještě nějaké naděje na úspěch. Červená karta byla samozřejmě problém, ale stejně jsme tam měli pár brejků, které jsme mohli dotáhnout. Kdybychom vedli 1:0, tak by se nám o hodně lépe dýchalo. Zavřeli bychom to a bránili vítězství. Možná to vyzní blbě, ale věřím, že za stavu 1:0 bychom ten gól nedostali. Ale prostě to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Při jediném gólu utkání hlavičkoval velice špatně bráněný Řezníček hodně zblízka. Dalo se s tím něco dělat?
Nedalo… Kdyby dalo, tak to chytím.

play_fill

Táborsko doma v deseti podlehlo Zbrojovce, rozhodl (nechtěný) kanonýr Řezníček

Chance Národní Liga

Věděli jste, že Řezníček je ve vápně extrémně nebezpečný? Chystali jste se na něj?
Víme, že mu nesmíme dát před brankou prostor. Jednou jsme mu ho dali a hned z toho byl gól.

Z prvních pěti kol máte pouhé čtyři body. Čím si vysvětlujete tuto mizernou bilanci?
Nemyslím si, že bychom hráli nějak špatně. Ale máme i docela smůlu. Nedokážeme lépe dotáhnout šance, které si vytvoříme. Chybí nám to, co nás zdobilo v minulé sezoně. Že jsme nedostávali góly a uhrávali body i na malý počet vstřelených gólů.

V závěru jste se vypravil také do soupeřova vápna. Už jste dal někdy gól?
Nedal. Jednou jsem v Boleslavi střílel, ale gól jsem ještě nedal. Když máme volno, tak chodím hrát přáteláky u nás v Karviné za mužstvo z nejnižší soutěže a tam sem tam nějaký gól dám. Ale spíše hraji stopera (úsměv).

Při příchodu do Táborska jste se nechal slyšet, že byste se rád brzy posunul výš. Nyní v Silonu kroutíte už třetí sezonu. Jste tedy v klubu spokojen?
Určitě mám ambice jít výš a první ligu bych chytat chtěl. Ale teď jsem v Táborsku a chci mužstvu co nejvíc pomoci. Bohužel máme jen čtyři body, takže musíme zabrat a zvednout se.

Minulá sezona se vám osobně mimořádně vydařila. Přišly po ní nějaké nabídky z nejvyšší soutěže?
Něco se objevilo, ale nic konkrétního jsem na stole neměl.

Zůstává pro vás největším fotbalovým zážitkem výhra s Karvinou na Spartě 3:1 v roce 2019?
Určitě.

Co by ho mohlo trumfnout? Třeba postup s Táborskem do nejvyšší soutěže?
Postup jsem zažil s Karvinou, i když to nebylo úplně z pozice jedničky. Ale nevím. Postup s Táborskem by byl určitě hezký. Ale teď hlavně musíme začít tam, kde jsme minulou sezonu skončili.

Na svém kontě máte čtrnáct zápasů v nejvyšší soutěži. Je to málo, nebo jste rád, že jste se mezi elitu vůbec dostal?
Je to rozhodně málo.

Máte v plánu tento počet rozšířit?
Chtěl bych.

Jste rodákem z Karviné. Jak se vám žije na jihu Čech?
Je tady krásně a jsem zde spokojený. Bydlím přímo v Táboře a je to moc hezké město. Historie tady na vás úplně dýchá.