Potkani mezi sedmi činžáky jižně od Šenovské ulice už tak veřejně neběhají, pryč jsou z prken stlučené boudy nevábného vzhledu i podloudného obsahu, stejně jako ohrádky pro chov snad drůbeže. Z původních obyvatel zbývá pět koček, lidské nájemníky (poslané dřívějšími vlastníky do ubytoven) střídají stavební dělníci.

Strážníci v tomto období častěji kontrolují místa, kde žijí bezdomovci. Mimo jiné se je snaží přesvědčit, aby využili služeb sociálních zařízení.
Nový fenomén: koronaviroví bezdomovci. Nejen na Ostravsku jich výrazně přibývá

„Ti, co tu žili, si rozebírali střechy nad hlavami,“ kroutí hlavou ještě tři čtvrtě roku po převzetí lokality Petr Botlík, zástupce konsorcia tří firem investujících do Zárubku spoustu času i hromady peněz. Aby se z ghetta stalo slušné bydlení v žádném případě však sociální, jak jedním dechem upozorňuje. Obnova potrvá ještě nejméně rok.

Všechny články na téma Ostudy Ostravy a ghetta najdete zde.

„Bordel všude, venku i vevnitř. V některých sklepech do výše očí,“ tvrdí dělníci likvidující pozůstatky životního stylu nepřizpůsobivých. Ze stavařského hlediska jim nicméně největší starosti působí stav činžáků z padesátých let stavěných okolo šachet Jakub 1 a Jakub 2. Na objektech bez pořádné péče se podepisuje zejména vlhkost.

Národní přírodní rezervace Polanská niva, 22. listopadu 2020 v Ostravě.
OBRAZEM: Víkend v přírodě. Podívejte se, jak vypadají krásy Poodří na podzim

Vystěhovaní obyvatelé se tu i vracejí a není to z nostalgie! „Než se stihla položit krytina na střechu jednoho z domů, už ji byla polovina pryč. Dřevo vynášené zevnitř se samo odnášelo z dvora,“ popisuje Botlík. Pro kusy (lehkého, nijak extra zpeněžitelného) plechu vyvíjí nenechavci velké pracovní úsilí. Šplhají i po hromosvodech či okapech.

„Museli jsme namontovat alarmy, zajistit tady ochranku,“ podotýká zástupce nových majitelů. Jejich stěžejním cílem v současné době je domy vysušit, zrekonstruovat zvenčí, zabezpečit střechy. Novou fasádu a okna nemá jen činžák nejblíže u hlavní silnice, ostatní už jako z ghetta nevyhlížejí. V bytech bude samozřejmě ještě hodně práce…

Připomeňte si, jak vypadala lokalita v loňském roce:

„Vodárny nám právě dokončily výměnu potrubí, o přívodu elektřiny se jedná s energetiky, nechceme sloupy a dráty,“ konstatuje Botlík. V oku má i ohrazení areálu na Zárubku a poukazuje na pozůstatky oplocení okolo. Kolik bytů a v jakých cenových relacích tu vznikne, zatím nehodlá komentovat. Může to být startovací i „lepší“ bydlení.

Sociálně vyloucená lokalita Zárubek, září 2019 v Ostravě.
Ghetto Zárubek: špína a nepořádek. Proč se o to někdo zajímá, diví se vlastník

Zárubecká ulice s opravovanými činžáky je prakticky bez sousedů. „To bylo výhodou ghetta, které tak nikomu moc nevadilo. A mohou z toho těžit i noví obyvatelé,“ dodává zástupce investora.

Prázdné před rekonstrukcí jsou i tři nedaleké domy v Šenovské ulici, jejichž sociálně vyloučeným nájemníkům dává náhradní bydlení radnice.

Ghetto Zárubek v roce 2017:

K TÉMATU

Podpora obvodu
Slezská Ostrava ústy starosty Richarda Vereše proměnu Zárubku více než vítá… A též k ní v nejbližší době bude sama přispívat. „Se soukromým majitelem plánujícím lokalitu kompletně rekonstruovat a nastěhovat zde slušné nájemníky jednáme o podobě veřejných prostranství a dořešení vlastnických vztahů k pozemkům,“ uvádí. Zlepšení situace mají přinést i opravy tří obecních bytových domů v Šenovské ulici plánované na příští rok. „Zárubek patří s Osadou Míru v Kunčičkách ke dvěma sociálně vyloučeným lokalitám, které se snad brzy změní výrazně k lepšímu Jak v podobě, tak i skladbě obyvatel. Podporujeme všechny snahy o zvyšování úrovně bydlení a bezpečnosti v těchto lokalitách,“ vzkazuje starosta.

Jiří Šebesta z Nižních Lhot na Frýdecko-Místecku je zapálený do tvorby různých her. Všechny jsou originální a jejich unikátnost spočívá mimo jiné v tom, že postavičky jsou ze dřeva a mnohdy doplněné částmi zvířecích těl, jakými jsou drápy či paroží.
Tajuplný svět podivuhodných her Jiřího Šebesty z Beskyd. Každá hra je originál