Jak jsou Izraelci s očkováním daleko?

Očkování tu běží ve velkém. Očkují od 20.prosince. První dávku dostal premiér, prezident a náčelník generálního štábu, aby dali příklad populaci. Původní ambice byla očkovat šedesát tisíc lidí denně. A teď reálně očkují denně okolo dvou set tisíc lidí. K dvacátému lednu, měsíc od začátku očkovací kampaně, obdrželo první dávku dva a čtvrt milionu lidí. Druhou dávku mělo přes půl milionu lidí.

Podle jakých kritérií očkování postupuje?

V prvním týdnu začali v Izraeli očkovat zdravotníky ve všech nemocnicích, zubní lékaře, lékařský personál obecně. Velmi brzy poté, za několik dní, otevřeli registrační systém pro všechny Izraelce nad šedesát let plus lidi, kteří mají zdravotní problémy, kterým hrozí riziko těžšího covidu. V první vlně očkovali i obyvatele domovů s pečovatelskou službou a jejich ošetřovatele. Skupina lidí starších šedesáti let je aktuálně proočkovaná tuším ze tří čtvrtin. Před deseti dny v Izraeli rozhodli očkovat všechny učitele a vychovatele, kteří přichází do kontaktu s dětmi. Očkují také policisty, hasiče, armádu.

Kdo má na vakcínu nárok aktuálně?

Jsou to již osoby starší čtyřiceti let. Postupuje se podle věku. Ve skupině padesátníků je naočkováno již 52 procent Izraelců. Ve středu ráno zveřejnila jedna z pojišťoven, že v příštím týdnu bude očkovat lidi nad 35 let.

Organizace očkování v Izraeli je v rukou zdravotních pojišťoven. Jak to funguje?

Všichni Izraelci jsou pojištěni u některé ze čtyř zdravotních pojišťoven. V celé zemi je zhruba čtyři sta očkovacích míst. Je velmi snadné do nich dojít. Pojištěnci ví přesný čas, kdy mají na očkování přijet. Nyní se napříkad může očkovat věková skupina čtyřicet plus. Přihlásí se přes aplikaci nebo telefonicky, tam se lidé dozví, na jaké místo a v kolik hodin mají přijít. Samotné očkování jde po pěti minutách. Po vpichu člověk v centru patnáct minut až půl hodiny sedí, pokud by náhodu měl nějaké vedlejší účinky. Velmi to odsýpá.

Objevují se vážnější vedlejší účinky vakcíny?

Na izraelském zdravotnictví je unikátní, že pojišťovny mají digitálně zpracovaná data pacientů od poloviny devadesátých let. Kdo měl jaká onemocnění, předepsané léky a podobně. Na základě tohoto mají o svých pacientech ohromné množství dat. Mají o nich velmi dobrý přehled, vědí, kolik pojištěnců má rizikový faktor typu obezity nebo problémů s dýcháním. Pro Pfizer (firma produkující vakcínu, pozn. red.) je Izrael zajímavý tím, že má tato data zpracovaná. Stát může dát firmě k dispozici anonymizovaná data typu, že po první dávce měli největší komplikace lidé s určitým typem zdravotní indikace. K dispozici je ohromný soubor dat. Stát rozhodně neposkytne data o konkrétních osobách, ale Pfizer může sledovat trendy a situace je výhodná pro obě strany.

I díky detailně zpracovaným digitálním datům izraelské úřady přesně ví, že když byly první dávkou proočkovány zhruba dva miliony osob, vyskytlo se pouze třináct případů závažnějších negativních reakcí na vakcínu. To je velmi málo. Jednalo se například o dočasné ochromení svalů na obličeji. Žádný z těchto třinácti očkovaných však neměl trvalé následky a negativní reakce odezněly v řádu hodin.

Jsou Izraelci ochotni nechat se očkovat?

V listopadu nebo v prosinci byla více než polovina lidí očkování nakloněna, ale zhruba čtyřicet procent Izraelců váhalo. Pak se očkování rozjelo, velmi rychle se naočkovali lidé nad šedesát let. Najednou byli lidé hrdí na to, že se očkují, fotili si selfíčka na sociální sítě, že se naočkovali. Teď se chtějí očkovat opravdu všichni, jelikož v tom spatřují cestu ven z pandemie a návrat k normálnímu životu. Výsledky průzkumů veřejného mínění nebyly v této věci dlouho zveřejněné, ale v mé rodině a okolí se všichni očkovat chtějí. Menší zájem je u izraelských Arabů, také u ultraortodoxních židů jsou některé minoritnější proudy, které očkování nedoporučují. Jako celek se izraelská společnost však očkovat chce a o vakcínu je velký zájem.

V Česku se mluví o případných výhodách či úlevách pro očkované. Jak je to v Izraeli?

Týden po druhé očkovací dávce lidem vystaví takzvaný zelený pas a vakcinační potvrzení. Počítá se s tím, že jeho držitel bude moci normálně do nákupního centra, restaurace, hotelu či do muzea, když se vrátí ze zahraničí, nebudete muset být v karanténě, když se potká s nakaženým, nebude muset do povinné karantény. Zelený pas se bude aplikovat na řadu oblastí života. Bude ho možné získat vakcinační cestou, nebo pokud někdo prodělal coronu a má protilátky. Získat lze i dočasný pas na několik dní po negativním testu, například pokud chce někdo jít na koncert. Ale zatím má vakcinační pas málo lidí a ostré spuštění systému ještě nenastalo i kvůli aktuálně probíhajícímu třetímu lockdownu.

Běží v Izraeli propagační kampaň na očkování?

Běžela. Mělo ji ministerstvo zdravotnictví, ale byla velmi krátká. Začínala dva, tři týdny před zahájením očkování. Billboardy jsem nezaznamenala, běžela v médiích. Ale s tím, jak se začalo masivně očkovat, se zájem lidí o vakcinaci nabalil.

Jak dlouho se Izrael na očkování připravoval?

Velmi dlouho. Prakticky od doby, kdy bylo známé, že se vakcína chystá. Izrael navíc vyvíjí i vlastní vakcínu Brilife, je v druhé fázi klinických testů asi na tisíci izraelských dobrovolníků. Když to půjde dobře, v horizontu roku, roku a půl bude mít Izrael nějakou formu národní vakcíny.

Izrael za vakcínu zaplatil výrazně vyšší částky, než například Evropská unie. Vyplatí se mu to?

Izrael platí za jednu očkovací dávku od firem Pfizer a Moderna v průměru 23,5 amerického dolaru, v Evropské unii je tento průměr okolo patnácti dolarů. Izraelská centrální banka nedávno zveřejnila predikce vývoje ekonomiky. Počítá, že pokud se podaří populaci rychle proočkovat, HDP letos vyroste o 6,3 procenta a příští rok o 5,8 procenta. Kdyby vakcinace pokračovala pomalu, bude to jen 3,5 procenta v roce 2021 a v příštím roce se HDP zvedne jen mírně. Proto Izraelcům nevadilo „přeplatit“ vakcínu, aby co nejdříve skončili s lockdowny a mohli se vrátit k normálnímu životu.

V Izraeli nicméně momentálně lockdown je. Kolikátý v pořadí?

První lockdown byl vyhlášen v březnu, v září byl Izrael jedna z prvních zemí, která vyhlásila druhý lockdown, trval do poloviny října. Od 27. prosince máme lockdown třetí. Pravidla jsou velmi přísná.

Jaká?

Platí zákaz pohybu kilometr od bydliště, zavřené všechny prodejny, které neprodávají nezbytné věci. Nákupní centra jsou zavřená, restaurace mohou jen dělat roznášku, nemůžete si ani přijít do restaurace jídlo vyzvednout. Školy jsou zavřené, ve školce může být jen dítě, které má oba rodiče v kategorii nepostradatelných zaměstnanců. Izrael má navíc velmi přísnou karanténu - pokud se vrátíte ze zahraničí nebo se dostanete do kontaktu s covid pozitivním případem, musíte být v přísné domácí izolaci, kdy nesmíte vůbec opustit byt z jiného než lékařského důvodu. Nesmíte jít ani nákup či do lékárny. Všichni pracují z domu. Izrael má jinou strukturu ekonomiky než Česko, jádro ekonomiky je hi-techové. Pro nás jako rodiče malých dětí je to složité, ale umožňuje to práci z domova. Továren, kde musí lidé stát u výrobní linky, je tu minimum.

V Izraeli jsou aktuálně nejvyšší denní přírůstky nakažených od začátku epidemie. Jak to lidé vnímají tato čísla v kontextu dvou milionů očkovaných?

Izrael není jednolitá jednotka. Covid se hodně šíří mezi ultraortodoxními židy. Ti představují zhruba třicet procent nově nakažených. V této skupině je pozitivních zhruba deset procent ze všech provedených testů, v Tel Avivu je to pouze kolem čtyř procent. Navzdory lockdownu jsou počty nakažených vysoké.

Čemu to Izraelci připisují?

Nové britské mutaci, která se tu objevila asi před třemi, čtyřmi týdny. Podle odhadů bude mezi nakaženými v horizontu několika týdnů dominovat. Dříve byl rizikový kontakt s covid pozitivním patnáct minut. Nyní jedna z největších nemocnic v Tel Avivu považuje za rizikové setkání delší než pět minut. Izrael se navíc připravuje na příchod nových agresivních mutací covidu z Jihoafrické republiky a Brazílie.

Je fakt, že první dávka vakcíny je nejefektivnější po dvou týdnech po podání. Ve třetím týdnu dostanete druhou dávku. Jsou případy, kdy se lidé nakazili v prvním nebo druhém týdnu po podání první dávky. Po první dávce má být účinnost padesát procent a po druhé 95 procent. Izraelci ještě na 95 procentech nejsou.

Je to tedy svého druhu závod, jak rychle se podaří proočkovat potřebné množství lidí, aby se nákaza přestala šířit?

Postupně bude více lidí dostávat druhou dávku, v horizontu příštích čtrnácti dnů ji bude mít milion a půl nebo dva miliony lidí. Potom by se měla situace stabilizovat. V nemocnicích už nyní vidí menší počet hospitalizovaných pacientů nad šedesát let v těžkém stavu. Je to odraz první dávky vakcíny. A zároveň Izraelci zjišťují, že když máte první dávku vakcíny, neznamená to ještě kompletní ochranu. Je třeba si dávat pozor a chránit se, protože máte padesátiprocentní šanci, že covid dostanete, byť můžete mít mírnější příznaky.

Kdy by chtěl mít stát populaci proočkovanou?

Současný premiér Netanjahu řekl, že corona bude na konci března minulost. Bere to jako součást své předvolební kampaně. Vše směřuje k tomu že Izrael bude první země, která jako první vyjde z corony a bude schopna se jako první vrátit k normálnímu stavu.

Mgr. Delana Mikolášová, Ph.D.
Je rodačkou z Hanušovic na Šumpersku. Pracuje jako první česká diplomatka pro oblast vědy, výzkumu a inovací na Velvyslanectví ČR v Izraeli. Absolvovala Gymnázium Šumperk, studovala politologii a evropská studia na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Je absolventkou Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí ČR a od roku 2012 působí ve službách české diplomacie. Hovoří anglicky, španělsky a hebrejsky. Má 35 let, je vdaná a má malého syna.