Koncem dvacátých let 20. století začala být silniční komunikace z Tábora směrem na západ, vzhledem k rozmachu silničního provozu, neúnosná. Silnice tehdy vedla z prostoru u železničních „Černých mostů“ dolů do údolí a zde v užším toku řeky Lužnice po také již málo vyhovujícím mostě do protilehlé obce Čelkovice, odtud serpentinami do značného vrchu přes obec Horky dál směrem Týn nad Vltavou nebo Bechyně. V rozhodování o vybudování nové komunikace s tímto mostem sehrála velkou roli aktivita starosty města Václava Soumara a jistě přispěly také otázky potřeby československé armády při plnění úkolů obrany státu.

V roce 1933 bylo již rozhodnuto a 1. července 1934 začala výstavba moderního obloukového železobetonového mostu přes řeku a údolí. Most projektoval Ing. architekt V. Slavík a firma Ing. Brázdil a Dr. Jež; stavba byla zadána firmě Hlaváček; Státní stavební správa- Ing. Lukáš. Most I. třídy s nosností 22 t, o dálce 167 m, s obloukem 25 m nad hladinou řeky, silnice z pravé strany má 5% stoupání, rozdíl výšky obou předmostí je přibližně 850 cm.

Most byl postaven za 16 měsíců a 28. října 1935 byl slavnostně otevřen. Byl pojmenován po bývalém předsedovi čs. vlády - most Antonína Švehly – Švehlův most. Místními byl a je často nazýván „Bechyňský most“. 

Miroslav Kolář