Už je to tak, drazí čtenáři. Je to teprve pár hodin, co nám do Čech nenápadně doskotačilo tepla chtivými jedinci dlouho očekávané jaro, což na druhou stranu pro mnohé znamená poměrně dlouhou dobu čekání na příchod další paní zimy. No co naděláme, když už je teda všude kom nás, tak ať si tady zůstane.

Ale víte vy vůbec, co že nám to teda přišlo?? No v prvé řadě nám místo idylického sněžení a rozmarných mrazíků začne prachobyčejně pršet a foukat studený vítr, místo dovádivého klouzání na ledě se budeme brodit bahýnkem, které si nechtíc budeme nosit domů a nutně se budeme muset pustit do úklidu všeho, co dosud sníh milosrdně skrýval (i když popravdě toho letos moc neschoval).

Příchod jara pak pro mnohé (zejména pro naše lepší polovičky – dámy prominou) bude znamenat boj s kily navíc, které se přes zimu nenápadně nashromáždily a šikovně schovaly pod vrstvami svetrů a kabátů. A když vše řádně poklidíme, čímž trochu snížíme váhu, tak nás již čeká každoroční jarní únava, která více či méně postihuje každého (i když jsou tací, co ji mají celý rok).

A co dál nám to jaro přináší? No přece rána plná ptačího „řvaní“, které vás budí již kolem páté, pylové alergie ze všeho, co kolem kvete, příroda plná mušek, komárů a klíšťat, všudypřítomná mláďata všeho druhu, která se vám všude pletou pod nohama a parkové lavičky plné zamilovaných dvojic (to si pak jeden, co nechce překážet, ani nemá kam sednout). Na druhou stranu však musím uznat, že to jarní sluníčko má něco do sebe, protože již docela hřeje, což způsobuje lehčí oblečení (a na to pokoukáníčko se těší hlavně pánové).

Tak si ten krásný jarní čas, drazí čtenáři, koukejte pořádně užít, protože dřív než se nadějete, tady bude léto, pak podzim, no a pak nám zase do České kotliny znova přijde zima. No asi tak nějak – že jo !!!

Karel Kafka, Milevsko