A protože se nám pomalu blíží 30. duben, tak se v ní začínají objevovat čarodějnice, které k tomuto datu neodmyslitelně patří. Připomínají nám, že se blíží Filipojakubská nebo Valpružina noc, gaelský svátek Beltain, židovský svátek Lag ba-omerm, čarodějnický sabat či nám dobře známé pálení čarodějnic.

Kdysi se totiž věřilo, že mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem má veškeré zlo největší moc, které umocňovaly čarodějnice, které se poslední dubnový den sjížděly ze všech koutů světa, aby škodily dobrým lidem. Na své srazy si vybíraly vyvýšená místa, z kterých se je obyvatelé měst a vesnic snažili odehnat zapalováním ohňů na kopcích. Tato noc je též spojena s dalšími magickými úkony a rituály na ochranu dobytka a úrody.

Též se na dveře kreslily ochranné symboly, aby žádný démon nemohl vstoupit do domu a přinést mu neštěstí. Do českých zemí se zvyk pálení čarodějnic dostal až v polovině 19. století, a hned byl také mnohokrát zakazován. Tento obyčej byl problematický i pro komunistický režim, který se snažil tento zvyk přejmenovat na „vatry míru“. I toto však bylo překonáno a tak se opět lidé schází k filipojakubským ohňům a k pálení čarodějnic, které jsou na mnoha místech doplněny lampionovým průvodem a které jsou prý vidět i z vesmíru.