Byla sobota 2. srpna, když všichni z naší širší rodiny, tedy naši mladí, jak ze strany syna  tak i dcery, manželka a já, jsme se přesunuli na nedaleké letiště AeroKlub Tábor. Stále 

jsme však s manželkou netušili o co se jedná. To proto, že to pro nás dva mělo být překvapení. A to překvapení už za okamžik přišlo na svět. Náš syn, společně s vedoucím letiště, panem Jiřím Lískovcem k nám přišli, popřáli mi k narozeninám a potom také předali dárek - byl to "Poukaz" k letu některým z jejich letadel!  

Směr i délku letu jsme si mohli hned zvolit. Po krátké rodinné poradě už bylo jasno. Poletíme na jih, nad kouzelný Český Krumlov. Následně nám byl představený i pilot - mladý, příjemný a také velmi zkušený, pan Jan Bareš.  Ten nás hned odvedl k jednomotorovému letadlu typu Pipper a také nám pomohl nastoupit do "jeho" krásného letadla. 

V krátkosti nás seznámil se vším, co je nutné dodržovat jak před letem, tak hlavně při samotném letu. To už jsme byli připoutaní a připravení k letu. "Náš" pilot, pan Bareš, nám ještě před letem v krátkosti ukázal a vysvětlil vše jak na přístrojové desce, tak i o technickém vybavení daného letadla. 

A už to přišlo! Letadlem přesun na startovací plochu, následné zastavení, opětná kontrola všech přístrojů, plné otáčky motoru a během okamžiku jsme už byli ve vzduchu a s napětím jsme z výšky sledovali rychle ubíhající krajinu pod námi.

Plán cesty byl již zhruba dán a tak jsme ze "sezimáckého" travnatého letiště nejdříve letěli nad Bechyni a pak dál nad tokem Lužnice. Následoval Týn nad Vltavou a o kus dál i Temelín. Pak už vidíme  nádherný, historický zámek Hluboká, malebné České Budějovice i vysokou Kleť s rozhlednou. A už je tu vytoužený pohled z výšky na překrásný a vskutku malebný zámek, ale i celé městečko Český Krumlov, ovšem i se zachovalým, nevšedním meandrem Vltavy.

Nad krásným Č. Krumlovem jsme "šli" níž, ale také i několikrát zakroužili, abychom ještě lépe viděli a tu celou krásu si ještě více vychutnali. Pilot - pan Bareš nám ke všemu dělal krátký výklad, takže jsme o všem pod námi dobře věděli. Navíc nám dovedl i bleskově upřesnit základní technické údaje samotného letu a i jeho možné zajímavosti.

Na zpáteční cestě jsme, opět díky pilotovi, zažili mimořádný zážitek a to nejdříve průlet a pak dál let nad mraky - vše doslova, jako v pohádce! Ona pohádka však pokračovala, a to opět nižším přeletem nad malebným Choustníkem a o něco později už tu byl i zámek Červená Lhota. To už se ale rychle přibližovaly obrysy města Tábor a bohužel i naše klesání na výchozí letiště.

Všechno má svůj konec - zvláště pak ty krásné a mimořádné zážitky! Takže po rychle uplynulém čase 60 minut, jsme opět čistě a klidně přistávali na letišti AeraKlubu Tábor. Uvítali nás usměvavé a radostné tváře všech našich milých z rodiny, ale také velice přátelský šéf AK, pan Lískovec. Samozřejmě přišlo naše veliké děkování pilotovi, panu Janu Barešovi, od kterého jsme jako jeho, osobní dárek, dostali i několik fotografií z našeho, tak skvělého letu. Takže takto proběhl náš báječný let nad překrásnou jihočeskou krajinou, zdobenou mnoha rybníky a lesy, ale také jejími nádhernými památkami.

Závěrem bych rád takto opět upřímně poděkoval za tento mimořádný zážitek, který nám připravila naše báječná rodina, ale také skvělí a velice přátelští "machři" - letci a všichni další pracovníci sportovního letiště AeroKlub Tábor, vedený srdečným panem Jiřím Lískovcem.

 Závěrem si dovolím i naše doporučení: 

Chcete-li svým přátelům udělat opravdu velikou radost nevšedním dárkem, tak zajeďte na zmíněné letiště za panem Lískovcem a nechte si od něho poradit kdy a kam letět. Věřte nám, že ani v nejmenším nebudete litovat! Zažijete nejenom úžasný let a tím pohled na naši tak překrásnou jihočeskou krajinu plnou rybníků, lesů, ale na letišti poznáte i partu 

báječných lidí! Do všech dalších dnů a vzletových hodin jen vše dobré přátelé na letišti AK Tábor.

Immo a Marie Bellmanovi, z Plané nad Lužnicí.