Obrazárna Špejchar Želeč zahajuje výroční, desátý rok svého života velkou přehlídkou díla karikaturisty vystavujícího po celém světě Jiřího Slívy. Výstava s názvem Česká chlouba otevře od 1. března 2022. Přijít do galerie můžete od pátku doneděle od 10 do 17 h. Výstava, ke které bude vydán katalog, potrvá do konce dubna a v jejím průběhu nabídneme setkání s autorem, který se navíc představí hudebním recitálem.

Jiří Slíva
Narozen 1947 v Plzni, od roku 1966 žije v Praze.
Po ukončení studia na VŠE pracoval 8 let jako sociolog a futurolog. Od roku 1979 je karikaturistou, ilustrátorem, grafikem a básníkem ve svobodném povolání.
Ilustroval více než 170 knížek, vydal 13 knih kresleného humoru v Československu, České republice, Německu, Francii, Švýcarsku a v USA. Kreslil pro Die Zeit, Die Welt, Stern, Wall Street Journal, New York Times, Los Angeles Times, Playboy, Le Monde Diplomatique, od roku 1998 je karikaturistou týdeníku Euro.
Byl mnohokrát oceněn na mezinárodních festivalech kresleného humoru.
Od roku 1981 se věnuje též technice barevné litografie a od roku 1994 i technice leptu.
Samostatné výstavy m.j. v Praze, Bratislavě, Curychu, Kodani, Stockholmu Luganu, Lucernu, Budapešti, Sofii, Varšavě, Mnichově, Hamburku, Berlíně, Bruselu, Salcburku, Amsterodamu, Utrechtu, Římě, Antverpách, Havaně, Milánu, Buenos Aires, Washingtonu, Káhiře, Paříži, New Yorku, Vídni, Regensburgu, Moskvě, Petrohradu, Ottawě ,Tel Avivu, Lucemburku, Nikósii, Tokiu, Bangkoku a Addis Abebě.
V letech 1964-66 hrál na bicí v plzeňském bigbeatu The Spiders, v sezóně 1971/72 bubnoval v triu Petra Skoumala v Činoherním klubu v pořadech Vodňanského a Skoumala.
Od roku 1980 je kytaristou kapely českých grafiků Grafičanka.
Některé jeho písničky nahráli Jan Spálený s ASPM, Ondřej Hejma nebo Ivan Mládek.
Roku 2014 vydal CD s vlastními skladbami „Kup si bicí“, roku 2016 „Nemysli na to!“, obě v nakladatelství Galén.

Z katalogu: Smyšlenky Jiřího Slívy
Nápad představuje u Jiřího Slívy jiskru, která vylétne z ohniště jeho sálajících myšlenek. Vznítí v nás úsměv, oblaží pocitem příjemné nálady. A často pak člověk nad jeho obrázkem zamudruje. Bože, jak je to prosté! Proč mě něco podobného netrklo, neťuklo, nenapadlo? Inu, v tom je ta celá zapeklitost. My ostatní totiž nejiskříme, poněvadž naše ohniště nedoutná, je vyhaslé. Proto potřebujeme Slívu, aby nás rozehříval srandou.
Mistr Slíva lehce zamíří a trefí se do utajované skrýše našich přešlapů, hloupostí a neobratností. Nasadí komickou korunu všednosti a obyčejnosti, kterým tak cíleně a přitom jakoby bezděčně a mimoděk, přidá na objemu a košatosti. Anebo rozloží soulad a harmonii, potrápí historii a překlopí to všechno do nevídaně jednoduché, a přitom vynalézavé polohy. Barvité, humorné, šťouravé, poučné. Někdy se obrázek podobá kreslené grotesce, jindy z jeho sdělení zazní i varování. Střihne si klidně cokoliv. Překvapuje zkratkou. Vymýšlí nesmysly, které myslí vážně. Nekrotí fantazii v její rozpínavosti.
Přehlížené věci poškádlí a počastuje novým významem. Jeho pronikavé nápady bývají překvapením, vidíme tu zvrat usedlosti. A on sám z vrat usedlosti, jíž představuje jeho ateliér, vykročí vstříc svým smělým objevům. Slíva je vykladačem zavedenosti a ustálenosti, kterou nečekaným spojením a prolnutím věcí nesourodých a vzájemně nesnášenlivých, promění v novou záležitost.
Povětšinou nepotřebuje slovo jako doprovod a nápovědu, neboť všechno potřebné vyřkne obrazem.

Pavel Šmidrkal