Cvičení bylo rozděleno do dvou částí – na výcvik s cvičnou municí a pak na výcvik s ostrou municí.  V prostoru Sádlna se ostrého trhání a minování zúčastnili nejen ženisté z Bechyně, ale i příslušníci ze 4. brigády a 13. dělostřeleckého pluku. „Procvičovali tady např. pokládku jednotlivé miny, zřizování minového pole rojnicovým způsobem a pomocí minového provazce nebo zřizování průchodu ve vlastním minovém poli,“ popsal hlavní úkoly major Štipčák. Podle něj je doba strávená ve výcvikovém prostoru aktuálně pro všechny vojáky velice důležitá. „Celkově je znát pauza způsobená Covidem, kdy jsme plnili mimo armádní úkoly. Vojáci si teď musí zase zvykat na život v poli, určitý řád, na spolupráci, ale i tvrdou dřinu.“

Výcvik s minami není opravdu jednoduchá záležitost. Kromě psychických zábran, které musí voják při manipulaci s ostrou municí překonávat, tady hraje roli i fyzická náročnost. „Každá mina váží 10,8 kg. Většinou nesete dvě najednou, k tomu se ještě připočítá váha zbraní a dalšího vybavení, třeba lopatky, a jste na 30 kg. S tím pak musíte samozřejmě překonat nějakou vzdálenost. Takže určitě musíte být dostatečně fit, abyste to dali,“ popsal celkovou zátěž starší ženista 1. roty bojové ženijní podpory Ladislav Bevelágua. Na podobném výcviku byl poprvé, i když zkušenosti z pokládání min má dokonce i ze zahraničí operace. V roce 2019 byl na misi v Litvě, kde společně s ostatními ženisty z různých evropských zemí budovali minová pole. „Navzájem jsme se seznamovali s druhy min, které se používají u našich spojenců. Právě naše mina tzv. bakelitka (PT Mi Ba III) patří k těm lepším, hlavně kvůli své jednoduchosti a účinnosti.“

Adjustovat minu, neboli připravit na možný výbuch, zvládne vycvičený voják za několik minut. „Mina je pak připravená na iniciaci, tedy na moment, kdy přes ni přejede bojové vozidlo. Samotná exploze pak roztrhne například pás tanku, nebo může zničit kolo," přiblížil použití ženijní munice velitel strojní  čety 2. roty bojové ženijní podpory poručík Martin Hudeček. Reálný účinek si vojáci demonstrují hned na začátku ostrého výcviku. „Je to hlavně z toho důvodu, aby viděli, co ta mina dokáže a měli k ní respekt. Je to hodně o psychice. Každý je hrdina až do té doby, než vymění cvičnou munici za tu ostrou,“ doplnil zástupce velitele praporu.

Speciální ženijní prací je zřízení minového pole pomocí minového provazce. „Používá se při situaci, kdy jsme blízko nepřítele. Celé by se to provádělo v noci pod taktickým námětem, nemluví se u toho, ústroj musí být upravena tak, aby nic necinkalo,“ vysvětlil postup pokládky poručík Hudeček. Nejtěžší na této činnosti je samotné vykopání tzv. lůžka. „Všechno provádíte v leže. Nemůžete se do lopatky pořádně zapřít, takže pracují hlavně ruce a ramena. Pokud máte kamenitý terén, je to opravdu náročné,“ dodává Bevelágua.

Ostrého trhání a minování se zúčastnilo celkem 112 lidí s 38 kusy techniky. Čtrnáctidenní vyvedení vojsk tedy nebylo zaměřeno pouze na výcvik s municí a ženijní práce v poli, ale i další oblasti. Od logistické podpory, výcviku štábu až po řidičskou přípravu. „Za několik hodin jsme si vybudovali takovou malou vojenskou základnu s kompletním zabezpečením. Pro celou řadu vojáků to byla úplně nová zkušenost. Jen doufám, že už teď těch příležitostí cvičit bude mnohem víc a že budeme moci plně využít i nové vybavení v podobě přileb a bojových opasků, které jsme nedávno vyfasovali,“ zhodnotil vyvedení vojáků 4. brigádního úkolového uskupení major Štipčák. 

kpt. Zuzana Králová