Proč zrovna Rok netopýrů? Netopýři (přesněji řečeno letouni, skupina savců, která u nás vedle vlastních netopýrů zahrnuje i vrápence) jsou velmi pozoruhodní živočichové. Naši pozornost si zaslouží nejen schopností pohybu a lovu potravy ve tmě za pomoci tzv. echolokace (v podstatě na principu radaru), skrytým způsobem života, kdy často žijí v naší těsné blízkosti, aniž bychom o nich věděli, velikou spotřebou hmyzu včetně toho, který z našeho čistě lidského pohledu považujeme za „škodlivý“, ale i velkou citlivostí na různé lidské aktivity. Proto jsou všechny druhy letounů chráněny našimi zákony i mnoha mezinárodními úmluvami.

Rok netopýrů chce upozornit na různá rizika, které netopýrům hrozí, a poradit, jak je chránit či jak jim přinejmenším neškodit. Věříme, že připravované přednášky, vycházky, putovní výstava i další akce poodhalí před laickou veřejností trochu tyto tajemné živočichy a probudí zájem o jejich ochranu. Co se chystá, ale i kde se o netopýrech dozvědět více a různé zajímavosti o netopýrech a jejich životě můžete průběžně sledovat zde. 

Co můžeme udělat pro netopýry touto dobou? Nerušit! Přes zimu netopýři hybernují (laicky řečeno „spí“), obvykle v různých podzemních dutinách, trhlinách či spárách. Jsou v tomto období hodně zranitelní. Hibernace jim umožní z tukových zásob zimu přežít, ale pokud jsou vícekrát během zimy probuzeni, odebírají z tukových zásob více energie a ty jim pak nemusí do jara vystačit, v důsledku čehož mohou i zemřít. Ještě horší scénář nastává v mrazivých dnech, kdy je něco vzbudí a přiměje vyletět ven, kde na ně čeká smrt umrznutím.

K probuzení netopýrů stačí pouhá přítomnost lidí v místech zimovišť. Náš dech, naše tělesná teplota. Prolézání různých starých sklepů, štol či jeskyní je nesporně velkým dobrodružstvím, ale (pomiňme pro tuhle chvíli otázku legálnosti a bezpečnosti), odložte je prosím na léto! V zimních měsících (minimálně do března) může tato kratochvíle stát život mnoho vzácných netopýrů.

Ještě větším nebezpečím je rozdělávání ohňů (ale třeba i pouhá svíčka či zapálená cigareta) v takovýchto prostorech. Kouř a teplo (třeba i jen z ohně rozdělaného v portálu nějaké jeskyně či pod skalním převisem) pronikne i do těch nejužších, nejhlubší skulin, netopýry probudí a donutí vyletět. To, že žádného netopýra nevidíme, neznamená, že jich ve spáře nad námi není zalezlých i několik desítek či stovek.

Kateřina Burešová, Daniel Horáček