Celkem je ve vyhlášce vyjmenováno 88 druhů zvířat a rostlin, které se v zemích EU nesmí chovat či pěstovat. Týká se to nejen drobných chovatelů, ale také zoologických zahrad, které mohou zakázané druhy nechat pouze dožít. Návštěvníci tak už brzy na vlastní oči neuvidí mnoho oblíbených zvířat, jako jsou například mýval severní, ibis posvátný, nosál červený, psík mývalovitý, vrána domácí, želva nádherná, několik druhů veverek a mnoho dalších. V táborské zoologické zahradě se však s nosálem setkáte i v budoucnu. Zoo dostala pro jeho chov z vědeckých důvodů výjimku.

„Chov nosála červeného stejně jako mnoha dalších zvířecích druhů Evropská unie plošně zakázala. Tento zákaz se týká i zoologických zahrad, které zvířecí druhy vyjmenované ve směrnici nesmí dále množit a mohou je pouze nechat dožít. My jsme však pro chov nosála červeného dostali výjimku, protože jsme ho zařadili do našeho výzkumu dlouhověkosti. Po zubrovi evropském a psech tak jde už o třetí zvířecí druh, u kterého zkoumáme věk dožití,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že díku tomuto výzkumu budou moci návštěvníci sledovat nosály červené v táborské zoo i v budoucnu.

„Nosál červený je pro tento výzkum vhodný hlavně proto, že u tohoto druhu dosud nebyla popsána střední doby dožití ani nebyly nalezeny geny související s dlouhověkostí. Ve spolupráci s mnoha zoologickými zahradami světa, které nosály červené chovají, zjistíme dobu dožití u minimálně sta jedinců, aby byla data statisticky významná. Následně stanovíme střední dobu dožití a další parametry. U dlouhověkých jedinců provedeme bukání stěry pro izolaci DNA, stejný postup provedeme i u kontrolní skupiny. Pokud budou u nosálů červených nalezeny geny související s dlouhověkostí, budou tyto geny využity jako markery pro dlouhověkost, což by umožnilo cílené křížení jedinců nesoucích geny související s dlouhověkostí. Tím bychom mohli vytvořit dlouhověkou linii, ve které se budou zvířata dožívat mnohem vyššího věku,“ přibližuje cíl výzkumu ředitel zoo Korec.

close Chov nosálů červených v českých zoo končí. Táborská zahrada má ale výjimku, takže ho návštěvníci budou moci sledovat i v budoucnu. info Zdroj: Archiv ZOO Tábor zoom_in Chov nosálů červených v českých zoo končí. Táborská zahrada má ale výjimku, takže ho návštěvníci budou moci sledovat i v budoucnu.

Nařízení EU o invazivních druzích považuje Korec za nedomyšlené. „Směrnice EU o invazivních druzích je nesmyslná a nedomyšlená, na což jsem upozorňoval ještě před tím, než vstoupila v platnost. Zásadním problémem je to, že invazivní druhy určuje plošně, aniž by brala v potaz lokální specifika. Typickým příkladem je ibis posvátný, jehož chov je zakázán i v severoevropských zemích, kde by přitom ve volné přírodě nepřežil. Ostatně ani nosál červený nedokáže přežít mrazivé teploty, tudíž pro naši přírodu v Česku problém nepředstavuje. Společně s dalšími odborníky jsme volali po tom, aby si seznam invazivních druhů mohl sestavit každý stát sám podle vlastních podmínek, bohužel se to nestalo. Jednotlivé země seznam mohou rozšiřovat, ale už ne z něj nějaký druh vyškrtnout. Neprošla ani plošná výjimka pro zoologické zahrady. Chovatelé i návštěvníci zoo tak přijdou o možnost vidět na vlastní oči mnoho oblíbených druhů zvířat,“ dodává ředitel zoo Korec.

Nosál červený pocházející z deštných pralesů jižní Ameriky je velmi inteligentní zvíře. I díky tomu si je pořizovali indiáni, součástí jejich kmenů často bývaly nosálí samice. Tato milá a bystrá zvířata si oblíbili také první kolonizátoři, kteří je přivezli do kontinentální Evropy. V posledních letech se nosálové stali oblíbeným domácím mazlíčkem, přestože jejich chov v domácnosti není příliš vhodný. Směrnice EU však jejich chov a rozmnožování od loňského roku zakázala.

Nosálové červení tráví většinu času na stromech, kde dokonce i jí a spí. Také v ZOO Tábor ho nejčastěji najdete ve větvích, kde má díky svému šikovnému ocasu velmi dobrou stabilitu. Velice citlivý nos dokáže otáčet až o 45 stupňů. Samice žijí ve skupinách, které mají až dvě desítky jedinců. Naopak samci žijí od dvou let samotářsky a samice vyhledávají jen v době páření. Dorozumívají se různými zvuky i signály ocasem. Nosálové jsou všežravci. Živí se různými plody, hlízami, půdními živočichy, ptačími vejci a menšími hlodavci.

Filip Sušanka