Písecký malíř Jiří Řeřicha přivezl do Obrazárny Špejchar Želeč rozměrnou dodávku, po strop napěchovanou obrazy.
Prohlédl galerii a smutně pravil: „Já se do toho prostoru nevejdu.“ Po půldni rozvěšovaní více jak stovky svých prací z posledního období, ten nešťastný výrok odvolal. Obrovská galerie se jen lehce zaplnila a rozsvítila trojicí jeho oblíbených barev: žlutá, modrá, červená. Velka plátna dokladovala jeho sepětí s figurou, menší zprostředkovala krajinu s příbojem slunce.
Na vernisáži v sobotu 7. května promluvil k rozložité výstavě PhDr. Jaromír Procházka natolik zasvěceně, důvěrně a přátelsky, že dokázal polehounku vtáhnout diváky do života malíře. Oni dva spolu souzní už čtyřicet let, a proto nebylo divu, když v závěru své řeči konstatoval, že Řeřicha dozrál k vydání velké monografie a zaslouží si výstavu v Praze na významném místě.
A poté se dostal ke slovu Řeřichův přítel, Mgr. Michael Makovec. Pomenší postavou, žertovnou mluvou a vtipnými gesty připomínal „moudrého komika.“ Zaujal četbou vlastního textu o tvorbě Jiřího Řeřichy doplněnou akcí. Přivlekl sebou jeden z mistrovských portrétů namalovaných proslulým portrétistou Romanem Dragounem, aby připomněl, kdo mimo jiné ovlivňoval Řeřichu. Vzpomněl i na jeho pobyt na tehdejší Střední průmyslové škole keramické v Bechyni a opět, vylovil Řeřichovu kresbu z té doby.
Výstava olejomaleb, pastelů, kreseb a grafik Jiřího Řeřichy bude otevřena v Želči do 15. června.
Pavel Šmidrkal
