Šestnáctý červenec je pro našeho kamaráda Vladimíra Šanderu významným dnem, kdy se dožívá své životní osmdesátky. Jako hráč a trenér zanechal v našem oddílu skoro pětačtyřicet let dlouhou stopu a zasloužil se o rozvoj hokeje v Soběslavi. Velkou měrou přispěl k tomu, že hokej v našem městě od svého vzniku ve více jak devadesátileté historii nikdy nepřerušil svou činnost, mnoho brigádnických hodin odpracoval při výstavbě zimního stadionu s umělou plochou. Patří k těm členům našeho oddílu o kterých můžeme říct, že bez nich by to nešlo.

Začínal společně se svými vrstevníky v družstvu žáků, dále hrál postupně za dorost a s družstvem dospělých krajský přebor a divizi. Pamatuje dobu tak zvaných „půlnočních scén“, což byla doba od 23 hodin do 1 hodiny ranní, kdy nám poskytl českobudějovický zimní stadion přípravu na ledě. Není divu, že to bylo na přelomu dne, protože tehdy to byl jediný stadion s umělou ledovou plochou na jihu Čech.

Na sklonku své hráčské kariéry se začal věnovat trénování. Po skončení pracovní povinnosti v továrně Lada, svůj volný čas věnoval trenéské práci s mládeží. Skoro se nedá uvěřit, že to bylo bezmála čtvrt století, po které se řídil vyznáním, že hráč na trénink přijít nemusí, ale trenér nesmí chybět. Jeho podpis pak nesou pozdější úspěchy soběslavských dospělých týmů, jejichž hráči prošli jeho trenérskýma rukama. Byl to obětavec, kterých nejen ve sportu, ale i v životě potkáte málo. Pro oddíl byl nepostradatelný v momentech, kdy při malém počtu hráčů hrozilo, že nějaké mládežnické družstvo nebude hrát, což bylo nejčastěji při přechodu hráčů ze žáků do dorostu. Obešel kluky, kteří z různých důvodů chtěli s hokejem skončit, a přivedl je zpátky na stadion. V hokejovém výboru se tehdy říkalo: „Je problém s družstvem které nemá dostatek hráčů? Dejte to Šanderovi. Ten klidně posbírá kluky na ulici a družstvo budeme mít.“ A tak i jeho zásluhou soběslavský hokej vždy plně obsadil všechny věkové kategorie.

Jeho obětavá a kvalitní trenérská práce se dočkala zasloužené odměny, když v roce 1992 jeho dorostenci vyhráli krajský přebor i kvalifikaci a postoupili do ligy mladšího dorostu. Soutěž byla nad jejich síly a tak po roce začíná jeho práce s další generací mladších dorostenců. A zas úspěšně. Družstvo vyhrálo krajský přebor s možností přímého postupu do ligy mladšího dorostu, tehdy však výbor hokejového oddílu z důvodů finančních i personálních rozhodl, že soutěž se hrát nebude a práva účasti v dorostenecké lize byla postoupena Vsetínu.

Cestu na zimní stadion nezapomněl, na svém tradičním místě na tribuně pravidelně sleduje zápasy mužů. Páteční podvečery již mnoho let tráví se svými přáteli u oblíbeného mariáše.

Vladimíre, oddíl ledního hokeje ti děkuje za mnohaletou práci pro soběslavský hokej, přejeme ti ještě hodně let mezi námi i tvými blízkými.

Jiří Bouška, bývalý spoluhráč