Červencové popoledne v obci Želeč narušovalo jen občasného kejhání hus a sem tam zavrčení projíždějícího automobilu. Z ospalého letního času protkaného lenivým klidem probral Želeč až příjezd cizokrajně vyhlížejícího autobusu s přívěsem, který zastavil před Obrazárnou Želeč. Dorazili členové amerického orchestru Mississippi River Brass Band. Poctivě každý s respirátorem přes obličej, takže nebylo možné vyčíst z jejich tváří žádný prvotní pocit. A hned neváhali vyšlápnout do prvního patra budovy špejcharu, mezi obrazy výstavy Třikrát Jan Samec, kde se bez dlouhého otálení rozhořela zkouška: do uší se prodíral řezavý tón trubky, zarachotily řízné bicí, hlučný buben a činely, do toho sem tam ukráply klávesy a navrch ještě pokyny kapelníka.

Ve 14 h se prostor napěchoval diváky tak, že by do hlediště neproklouzlo ani kotě. Brzy po prvním mávnutí dirigentské hůlky tu nabobtnal divoký jazz a mazlivý swing, zazněl exkluzivní sestřih písní z repertoáru proslulých Beatles, připomněl se Benny Goodmann a ke konci devadesátiminutového vystoupení uvedla diváky do varu nesmrtelná Vejvodova Škoda lásky, americkým kapelníkem představená jako Beer Barrel Polka. Její, u nás neznámé nastudování, se blýsklo jako briliant na skvostném náhrdelníku celého koncertu.

Lidé aplaudovali tak živě, že průvan jejich dlaní připomínal rozhučený větrák. Během programu se navíc mnohokrát pobavili vtipnými poznámkami dirigenta, který sám doprovázel koncert slovem, do českého jazyka tlumočeným jedničkářkou táborského gymnasia, Baruškou Novákovou. A když kapelník prohlásil směrem do hlediště, „byli jste nejlepší publikum v Evropě“, vděční posluchači při potlesku vstali. To už naběhla závěrečná chvíle loučení a děkování dary. Každý hudebník obdržel nástěnný kalendář pro rok 2023 s obrázky jihočeských návsí malíře Valentina Horby, publikaci i cizincům srozumitelných grafik Jiřího Slívy Česká chlouba a sám šéfdirigent nadto získal obraz Petry Skluzáčkové nazvaný Statek ve Vlastiboři, kde u vrat parkovala legendární červená motorka Jawa 250. A nakonec, podplukovník Miroslava Štenclová předala účinkujícím výtisk Polní kuchařky v česko anglické verzi.

To byla předehra k loučení s americkými muzikanty seskupenými nad horou voňavých pochutin mastného i sladkého charakteru. Šlo o štědrý projev díků za jejich úžasný výkon od rodiny majitele obrazárny Martina Nováka a tak trochu lákavé volání po jejich návratu pod střechu špejcharu příští rok.

Pavel Šmidrkal