„Netušila jsem, že mě to, co tu uvidím, tak silně zasáhne. Chvílemi si vážně připadáte jako v nějakém hodně pochmurném skanzenu socialismu. Vládne tu zvláštní atmosféra zmaru. Nikdo tu nechce zůstávat a čekat na lepší časy. S migrací obyvatel Moldavska se váže také řada negativních sociálních jevů jako obchod s lidmi i obchod s lidskými orgány, rozpad rodin. Děti vyrůstají u prarodičů, nebo v dětských domovech bez kontaktu se svými v zahraničí pracujícími rodiči,“ popsala Jolana Sedláčková s tím, že našla tak odpověď na otázku, proč i vzdělané Moldavanky pracují v Česku jako uklízečky a neohrnují nos ani dalšími nežádanými profesemi. Že by se za ty roky něco změnilo, to opravdu nelze očekávat.

Norilsk se nachází za severním polárním kruhem
Nejdepresivnější město světa. Černobyl je oproti němu skoro ráj na zemi

Alespoň o kousek se snaží život v této zemi zlepšit svými dobročinnými projekty organizace Člověk v tísni. „Pomáháme tamním lidem vytvářet lepší podmínky a pracovní příležitosti přímo v místech, kde žijí. Například ekologické zemědělství představuje pro Moldavsko, kde je jedna z nejkvalitnějších půd na světě, možnost dobrého výdělkui zlepšení životního prostředí. Učíme moldavské zemědělce zapojit  se do ekologické produkce, aby posílili hospodářský rozvoj své země," uvádí web organizace Člověk v tísni.

Kromě špatné ekonomické situace je podle organiazce dalším nepříjemným pozůstatkem Sovětského svazu, se kterým se potýkají i sousední země, systematická institucionalizace a diskriminace lidí se zdravotním postižením.  „Pomáháme proto těmto lidem k jejich zrovnoprávnění a začleňování do společnosti,“ uvádí na svém webu k zemi, kde žijí necelé 3 miliony lidí.

Na rozmezí několika kultur 

Web Českého rozhlasu napsal, že Moldavané mají také problém s identitou, protože vždy existovali na rozmezí několika mocných států a kultur. Například po 1. světové válce se Moldávie roku 1918 stala součástí nového Rumunska. Během 2. světové války však nově vzniklá Moldavská SSR přešla pod nadvládu Sovětského svazu. Když následně Moldavská republika v roce 1991 vyhlásila nezávislost na rozpadajícím se SSSR, k odhodlání po samostatnosti se rovněž přihlásila Podněsterská republika.

Území Moldavska za řekou Dněstr je tak v současnosti územím, kde žijí převážně Ukrajinci a Rusové, z nepochopení tam taky vznikla vleklá občanská válka, která území  rozděluje do dnešní doby. I tento neradostný fakt nyní přináší spoustu problémů.

Kaňon Tary (Černá Hora)
Neobjevené perly Evropy: Historické město na skále i balkánské Colorado

Samotný život zde je i podle zjištění Českého rozhlasu velmi těžký. Každý třetí obyvatel je zaměstnán v zemědělství. Právě to představuje  polovinu hrubého domácího produktu. V důsledku tohoto  statisíce mladých Moldavanů odjížději za prací do cizinyí, protože se doma nemohou uživit. Muži nejčastěji nacházejí práci na stavbách v Rumunsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, ale i Rusku. Smutným faktem pak je, že podle statistik je každá třetí mladá Moldavanka prostitutkou, což s sebou nese šíření nemoci AIDS.

Z pohledu počasí zde převažuje běžné evropské klima, na které má vliv Černé moře. Proto jsou zde léta teplá a poměrně dlouhá, zato zimy bez velkých mrazů a přívalů sněhu.

Krajinu tvoří nízká pahorkatina, kdy největší horou je Dealul Bălăneşti s vrcholem 470 metrů nad mořem. Je to i místo plné řek, největší jsou Dněstr a Prut. Kromě toho se zde nachází přes 50 přírodních jezer. Půda je tu úrodná, Moldavsko je proslulé pěstováním tabáku a hlavně vinné révy. Vína jsou označována jako příjemně svěží a vyzrálá. A také levná. A to nikoliv kvůli kvalitě, ale nízkým mzdám těch, kteří je produkují.