První parní lokomotiva na našem území nazvaná Moravia vyjela z Rajhradu do Brna 11. listopadu 1838, pravidelný provoz z Vídně do Brna byl zahájen o rok později v červenci. Předchůdcem parostrojní železnice byla koněspřežka spojující České Budějovice a Linec, jejíž první část byla otevřena už v roce 1827.
Železnice pak zažívala období rychlého rozvoje. Už dva roky po příjezdu prvního pravidelného vlaku do Břeclavi byla zprovozněna nová trať do Přerova s odbočkou do Olomouce a v srpnu 1845 se dočkala i Praha.
Ve znamení koronaviru
Toho slavného dne 20. srpna 1845 se vydal na 250 kilometrů dlouhou cestu z Olomouce do Prahy nejprve předvoj s hlavním stavitelem trati Janem Pernerem a strojvedoucím Kašpárkem s lokomotivou označenou na jedné straně „Čechy“ a na druhé „Böhmen“. Hned za ním vyrazil vlak plný vzácných hostů tažený lokomotivami „Prag“ a „Olmütz“.
V loňském roce přepravily vlaky na našem území 117,7 milionu cestujících, kteří ujeli více než pět miliard kilometrů. Počet cestujících ovšem výrazně ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená omezení. O rok dříve totiž vlaky přepravily dokonce 182 milionů lidí, kteří celkem najeli 8,6 miliardy kilometrů.
Železnice v číslech
Provozní délka tratí: 9542 km
z toho úzkorozchodné: 102 km
Celková délka kolejí: 15 360 km
z toho elektrizovaných: 6917 km
Nejdelší tunel: Ejpovický (4150 m)
Nejdelší železniční most: Negrelliho viadukt v Praze (1110 m)
Největší stoupání: trať Tanvald-Harrachov (58 promile)
Nejmenší poloměr oblouku: úsek Třemešná ve Slezsku-Liptaň (75 metrů, úzkorozchodná trať)
Nejklikatější trať: Třemešná ve Slezsku-Osoblaha (délka 20 km, 102 oblouků)
Nejvýše položená stanice: Kubova Huť (995 m n. m.)
Nejníže položená stanice: Dolní Žleb (127 m n. m.)
Legendy českých tratí
Slovenská strela (M 290.0)
Dvojici legendárních motorových vozů vyrobila v roce 1936 Tatra v Kopřivnici. Vynikaly nadčasovým technickým řešením i designem. Vozy obsluhovaly rychlíkovou linku Slovenská strela spojující Prahu, Brno a Bratislavu. Trasu zvládly za 4 hodiny a 18 minut průměrnou rychlostí 92 km/h, přičemž na některých úsecích jezdily rychlostí 130 km/h. Druhý vůz dosáhl při zkušební jízdě 3. června 1936 rekordu 148 km/h.
Dnes je Slovenská strela po nákladném a náročném restaurování vystavena v proskleném depozitáři Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici a příležitostně se objevuje na akcích spojených s historií železnice.
Albatros (498.0 a 498.1)
Albatros 498.0 byl první poválečnou rychlíkovou lokomotivou v Československu. V letech 1946 až 1947 bylo ve Škodových závodech v Plzni vyrobeno 40 strojů „nulkové“ řady, k nimž v roce 1954 přibylo dalších 15 strojů 498.1, které měly kvůli zvýšení výkonu dosazen nový kotel a upraveny i další technické detaily.
Albatrosy vozily nejtěžší rychlíky na hlavních tratích, postupně je však začaly vytlačovat elektrické stroje. Poslední Albatros dojezdil na podzim roku 1976 v Domažlicích. Stroj 498.106 je držitelem rychlostního rekordu československých parních lokomotiv, když 27. srpna 1964 dosáhl na zkušebním okruhu v Cerhenicích u Kolína rychlosti 162 km/h.
Dodnes se zachovaly tři stroje. Ten rekordní byl do roku 2003 v Brně a jezdil s výletními vlaky. Nyní je v depozitáři Národního technického muzea v Chomutově. Albatros 498.112 dnes zachraňují nadšenci v České Lípě. Provozní je jediný stroj - slovenský 498.104.
Pantograf neboli Žabotlam (EM 475.1 a EM 475.2)
Tyto elektrické jednotky podstatně změnily cestování především v příměstské dopravě. V době jejich vzniku bylo hlavní výhodou oproti klasickým soupravám především značné zrychlení a jednoduchá změna směru bez nutnosti objíždění soupravy lokomotivou. Svou dobu předběhly i tím, že byly nízkopodlažní.
Vyráběly se v letech 1964 až 1968 a 1972 až 1973, celkem vzniklo 62 kusů. Přezdívku Žabotlam získaly podle vzhledu čela. Definitivně dojezdily teprve v roce 2018.
Dodnes se zachovaly dvě jednotky – jedna (čtyřvozová) dostala původní lak podle dobových dokumentů. Cestující se Žabotlamem mohou stále svézt při historických jízdách nebo oslavách Dne železnice.
Bardotka nebo Berta (T 478.1 a T 478.2)
Jde o jedny z nejzdařilejších lokomotiv, které opustily brány pražské ČKD. Vyráběly se v letech 1964 až 1971 a ve dvou řadách jich bylo vyrobeno 312. Hlavním cílem bylo nahradit parní lokomotivy ve vozbě osobních a lehkých nákladních vlaků.
Lokomotivy se postupně objevily v depech napříč celým Československem a v provozu jsou dodnes, ať už u historických vlaků, nebo na Slovensku stále i v nákladní dopravě. Přezdívku Bardotka lokomotiva získala tím, že při bočním pohledu připomíná její čelo poprsí známé herečky.
Pendolino (řada 680)
Elektrická jednotka pojmenovaná Pendolino je jedinou s naklápěcími skříněmi, která je provozována na našich tratích. Místo původně objednaných deseti jednotek jich nakonec České dráhy převzaly jen sedm.
Dnes zajišťují hlavně rychlé spoje mezi Prahou a Ostravou, ale zajíždějí i do Františkových Lázní, Karlových Varů a Košic, dříve jezdily i do Vídně a Bratislavy.
Prototypová jednotka je držitelem rychlostního rekordu na české železnici. Při testovacích jízdách dosáhla 18. listopadu 2004 v úseku Vranovice-Podivín na trati z Brna do Břeclavi rychlosti 237 km/h.
Historické milníky
1828 – první koněspřežná železnice v Evropě z Českých Budějovic do Lince
1839 – zahájení provozu první parostrojní železnice na evropském kontinentu mimo Britské ostrovy – trať z Vídně do Břeclavi a Brna
1845 – zprovozněna trať z Olomouce do Prahy (250 km)
1903 - díky firmě vynálezce Františka Křižíka byla zprovozněna první elektrifikovaná železniční trať u nás z Tábora do Bechyně
1925 – na trati Zaječí-Hodonín vyjely první motorové vozy
1928 – elektrizace pražského železničního uzlu
1936 – Prahu a Bratislavu začaly spojovat nadčasové motorové vozy Slovenská strela
1953 – z plzeňské Škodovky (tehdy Závody V. I. Lenina) vyjela první česká elektrická lokomotiva řady E 499.0
1980 – oficiální ukončení provozu parních vlaků
1991 – od 2. června začal po našem území jezdit první vlak kategorie Eurocity z Vídně přes Brno do Prahy
2004 – cestující se poprvé svezli naklápěcí jednotkou Pendolino