Předseda senátu Zdeněk Kučera teď musí zjistit, zda se tři muži obžalovaní z podvodu a následného obohacení, a třetí z útisku, skutečně dopustili trestného činu. Obžaloba míní, že se na svých klientech dopouštěli podvodů tím, že jim dávali podepsat smlouvy, v nichž se výše půjčky neshodovala s vyplacenou sumou, ale byla několikanásobně vyšší. Se smlouvou o půjčce museli podepsat i ortel exekuce. Ta v případě nesplácení mohla sahat na jejich majetky. Pokud by klient tyto podmínky neakceptoval, s půjčkou se mohl rozloučit. Společnost by s ním obchod neuzavřela. Ve skutečnosti se tak potom ale mohlo stát, že za nesplacených pár tisíc korun, by přišeli o dům s milionovou hodnotou.

Zaměstnanci společnosti Liboru Bartoškovi obžaloba vyčíslila škodu na 5,2 milionu korun, Richardu Samčíkovi na 2,4 milionu a Petru Chmelovi za 282 000 korun. Kromě jednoho případu, kdy klient peníze vrátil, k dokonání díla nedošlo, neboť klienti ještě dřív podali trestní oznámení.
„Každý se na podvodu měl účastnit jiným dílem, proto i sazby trestu jsou rozdílné. Pan Bartoška například spadá do rozmezí pěti až osmi let odnětí svobody, ostatní tresty by byly mírnější,“ uvedl včera soudce.

Karel Tlamsa, stíhaný pro trestný čin útisku, je vystaven trestu šesti měsíců. „Ten měl pouze využít situace, kdy klientka měla vrátit dluh panu Bartoškovi a nabízela prodej garáže. Pan Tlamsa, Bartoškův známý, této situace měl využít a garáž za nízkou cenu koupit,“ doplnil Kučera.

Bartoška se ale cítí pouhou obětí svého zaměstnavatele. Deníku včera řekl, že sice od Samčíka disponoval plnou mocí, ale se všemi obchody svého šéfa seznámil a jednal až na základě jeho rozhodnutí. Vyšší částky na smlouvách odůvodnil ochranou investice. „My jsme peníze půjčovali stejným systémem jako banky, navíc jsme nepožadovali sankce z prodlení. Pokud by lidé chtěli vracet, vraceli by skutečně poskytnutou částku, ovšem v opačném případě bychom vymáhali tu vyšší ze smlouvy. Důvodem bylo, že exekuce majetek dlužníka prodává mnohy za poloviční ceny, takže bychom ani nepokryly náklady spojené s poskytnutím půjčky. Rozdíl peněz pak měl být dlužníkovi vrácen,“ tvrdí Bartoška.