Zbavte dům vlhkosti a plísní: časté větrání nestačí, je toho potřeba mnohem více

Při zazimování chalupy je dobré zkontrolovat, jestli se na zdi za starožitnou skříní neobjevily mokré mapy, živná půda pro plísně. Pokud ano, je třeba nábytek odsunout a nechat zeď vyschnout, při stěhování nazpátek ponechat větší mezeru mezi stěnou a nábytkem.

Plísně ale nevznikají jen v zimě a v rekreačních objektech. S chladnými a deštivými či mlhavými podzimními dny se objevují i v některých domácnostech. Každý, kdo s černými skvrnami v rozích v blízkosti oken, ve spárách mezi dlaždičkami v koupelně nebo za nábytkem měl co do činění, ví, že zbavit se jich nebývá vůbec snadné. A nejde jen o estetické hledisko, ale také o zdravotní rizika, která nese pobyt v prostředí, kde se vyskytují.

Inteligentní domácí spotřebiče do zlých časů: Základem je bezpečná síť

Tyhle mikroskopické vláknité houby, které tvoří povlaky v nejrůznějším prostředí, škodí především ve vlhčích místnostech. Uvolňují výtrusy, které začnou růst, jakmile ulpí na vhodném povrchu. Mezi potíže, které způsobují, patří záněty vedlejších dutin nosních, záněty průdušek a alergie, častý je vznik astmatu. Nejvíce jsou ohroženi lidé s oslabenou imunitou, děti a starší jedinci. Mohou být přehlíženou příčinou kašle, dlouhodobé únavy, podrážděných očí, bolesti hlavy i nevolností.

Ucpané okapy

Množení plísní umožňuje vysoká vlhkost konstrukcí, jejímž zdrojem může být stavební porucha. „Do domu zatéká, vlhkost vzlíná od základů nebo voda odstřikuje od projíždějících aut a promáčí tak stěnu,“ uvádí příklady stavební expert Martin Perlík z firmy Perlík projekce. Problémy také způsobují nekvalitně provedené stavební úpravy, jako je třeba nepropustná fasáda s polystyrenem nebo těsná plastová okna, což však nebývá problémem rekreačních objektů. Nejčastějším venkovním zdrojem je zemní vlhkost, která vzlíná od základů, nebo zatékání.

Součástí zazimování chalupy by proto měla být důkladná kontrola okapů či střechy. Ujistěte se, že z nich dešťová voda nestéká ke zdem, ale je bezpečně odvedena směrem od domu. Další příčinou vlhkosti bývá špatná izolace základů. „Pokud je zeď přímo spojena se zemí a zemina je vlhká, funguje zeď podobně jako houbička na nádobí. Když ji částečně ponoříte do vody, za chvíli je vlhká celá,“ vysvětluje Martin Perlík.

Rekonstrukce starého bytu: základem je projekt pečlivě propočítat

Stará venkovská stavení hydroizolaci nemívala vůbec. U staveb z první poloviny minulého století může být zase poškozená a nefunkční. Vlhké zdi poznáte obyčejným dotekem, na blížící se problém upozorní kromě plísně a zatuchlého vzduchu také orosená okna nebo voda ve sklepě. Vlhkost nejčastěji ničí dřevo, tedy i střešní trámy. Dochází ke znehodnocení konstrukce zdiva, fasády a povrchového nátěru včetně omítky. Když objevíte viditelné stopy na omítce, která se olupuje a drolí, znamená to výskyt vnější vody ve stěnách budovy. Pokud si chcete ověřit, jestli nejsou zdi vašeho rekreačního objektu zasažené vlhkostí, pořiďte si vlhkoměr. Nejefektivnější metodou, jak omezit její průnik do místnosti, je stěny domu podříznout a oddělit stěny od země novou izolací – neprodyšnými asfaltovými nebo plastovými pásy, které se natáhnou pod celým domem a vodotěsně slepí k sobě.

Existují i další způsoby. Využít lze chemickou injektáž. Do zdiva se vyvrtají v pravidelných vzdálenostech otvory, do kterých se vpraví chemická suspenze. Látka se rozlije do pórů ve zdivu a vytvoří clonu proti vzlínání vlhkosti. Vlhkost ze zdiva je možné vytlačit i elektrickým napětím. Pro tuto metodu je nutné dodávat do systému stále elektrický proud. Sanační omítka zase pomůže při odvětrání vlhkosti, která ještě zůstala ve stěnách. Pokud vás na jaře čekají tyto náročné stavební práce, využijte zimní měsíce k odstranění omítky na místech, kde vzlíná vlhkost, aby prostor mohl co nejdelší čas vysychat. A přidejte intenzivní a časté větrání.

Větrání, odvlhčovače a vysoušeče

O vysokou vzdušnou vlhkost, kterou tak milují plísně, se leckdy postará „jen“ běžný provoz domácnosti, například sušení prádla, nedostatečné odvětrávání koupelny nebo používání digestoře bez vývodu do vnějšího prostředí. Možná vás překvapí, že problémem může být i akvárium nebo velké množství rostlin, které potřebují vydatnou zálivku. Ideálně by se měla vzdušná vlhkost pohybovat kolem padesáti procent. Hranicí, kterou už není dobré překračovat, bývá šedesát pět procent.

Prvním varovným signálem v domácnosti může být pomalu schnoucí vytřená podlaha nebo prádlo. Zatuchlý vzduch a nakonec ostrůvky plísně už budou jen logickým pokračováním. Mějte na paměti, že prostor v rozích místnosti je chladnější. Pokud je nábytek příliš blízko stěn, neproudí za ním vzduch a hromadí se vlhkost, která nemůže odcházet. Více chladu vychází z vnějších zdí, teplejší jsou vnitřní stěny. „Voda se stráží na stěně, když do studené místnosti proudí teplý vzduch z vedlejšího vytápěného pokoje,“ přidává další příklad Martin Perlík.

Obrazy z živých rostlin přímo v bytě. Zahrádku lze vykouzlit i na stěně pokoje

Nejrychlejším způsobem, jak docílit snížení vzdušné vlhkosti, je samozřejmě už zmiňované vydatné a časté větrání. Jde především o místnosti s náročným provozem, jako jsou koupelny, kuchyně, ložnice či dětské pokoje. Zdůrazňovat potřebu přílivu čerstvého vzduchu je v čase pandemie zbytečné. Je pomocníkem nejen v boji s covidem, ale také s vlhkostí a plísněmi. Podle hygienických předpisů by se měla v obytné místnosti vyměnit za hodinu polovina objemu vzduchu.

V podzimním a zimním čase je nejlepší větrat vícekrát, intenzivně a krátce. Postačí pět minut každé dvě hodiny. O rychlou výměnu, během níž se neochladí zahřáté stěny, se postará průvan. Při otevírání oken se nemusíte přitom spoléhat jen na „ruční pohon“. Moderní okenní systémy mají takzvanou mikroventilaci či elektronicky řízenou ventilaci. Systémy chytré domácnosti, senzory, zajistí automatické otevírání a zavírání oken podle konkrétní vlhkosti a teploty. Komplexním řešením je instalace rekuperační jednotky, tedy řízeného větrání, ať už půjde o lokální rekuperaci pro jednu místnost, nebo centrální pro celý obytný prostor. Větrací jednotky jsou ve srovnání s rekuperací jednodušší a levnější alternativou, jak přivést čerstvý vzduch do bytu, na chatu či chalupu. Zajistí odvětrávání v době, kdy jsou rekreační objekty prázdné.

Pokud se nechcete pouštět do takové investice, pořiďte si speciální přípravky na eliminaci vlhkosti. „Mezi levnější variantu patří například klasický Ceresit stop vlhkosti, který je efektivním řešením pro absorbování přebytečné vlhkosti,“ doporučuje Richard Klička, odborník z oddělení stavby v projektových marketech Hornbach.

Česko se pyšní novými architektonickými skvosty. Skleněná roubenka je top

Na vrchní straně jsou široké otvory pro přívod vzduchu a tím má zvýšené pohlcení vlhkosti. Na chalupě, především v menších uzavřených prostorách, se budou hodit také absorpční sáčky. Stačí, když je uložíte třeba do botníku a necháte působit několik týdnů. Šikovným pomocníkem při svépomocném odstraňování vlhkosti mohou být při zabydlování chalupy po zimě mobilní elektrické odvlhčovače vzduchu. Absorbují okolní vzduch výparníkem a vzduch následně zamrazí. Vodní pára zkondenzuje a odteče do zásobníku a odvlhčený vzduch se vrací zpět do místnosti. Na trhu najdete i přístroje, které vzduch zároveň ionizují. Stejně poslouží vysoušeč vzduchu.

Postarejte se také o udržování stálé teploty. Jsou-li obytné místnosti vyhřívány jen sporadicky, teplota v nich často klesá pod 16 °C, a přidáte-li například sušení mokrého prádla, vytváříte ideální podmínky pro růst plísní. Čím méně teplota kolísá, tím méně poskytujeme prostoru pro jejich růst. Příjemná domácí teplota se pohybuje mezi 19 °C a 23 °C. Spolu s úpravou provozu domácnosti, snížením vlhkosti vzduchu byste měli také zvýšit teplotu povrchů na problematických místech, jako jsou už zmiňované rohy místností. Pomůže zateplení objektu.

Chytrá houba, nebo hašené vápno?

Před koncem chalupářské či chatařské sezony raději včas zkontrolujte místa, kde se v minulosti už plíseň objevila. Povrchy, kde se vlhkost drží, je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat. Pokud už se v místnosti vytvořila plíseň, k její likvidaci můžete využít širokou škálu přípravků. Nabídka na trhu je obrovská. Přírodním odstraňovačem plísně je například biologický přípravek Biorepel, který se skládá z originální kompozice mikroorganismu chytré houby – Pythium oligandrum, která potlačuje nežádoucí plísně ze zdí, aktivní mikroflóra nekontaminuje vzduch, nenapadá rostliny, zvířata ani lidi.

Široce oblíbené jsou prostředky, které obsahují chlor nebo jinou dezinfekční látku. Při jejich aplikaci buďte opatrní, protože třeba chlornan sodný vylučuje do vzduchu toxický chloroform. Odborníci zároveň upozorňují na to, že na stěny se dostanou chloridy. Tyto hygroskopické soli přijímají vodní páru ze vzduchu a zadržují ji, čímž zvyšují vlhkost zdiva a lákají plísně. Šetrnější jsou fungicidní přípravky bez chloru.

Vrátit se můžete také ke způsobu dezinfekce, která se na venkově tradičně používala, kdy pomocníkem v boji s plísněmi bývalo hašené vápno. Osvědčilo se nejen v případě cihel, ale také kamene či dřeva. Doporučují se dva až tři nátěry. Odvážní mohou účinek umocnit přidáním dezinfekce na bázi chloru. Plíseň lze odstranit nebo se o to alespoň pokusit nátěrem roztoku síranu měďnatého, modré skalice, důvěrně známé ze školních chemických pokusů. Je dobré nátěr po několika hodinách, až postižená místa vyschnou, zopakovat. Vyzkoušet lze také přírodní dezinfekční prostředky. Osvědčená je tinktura z grepových jader, která účinně bojuje proti nejrůznějším kmenům plísní nejen v domácnosti, ale i v lidském těle a na pokožce. Za prověření stojí pasta z jedlé sody nebo ocet.

Zahradní techniku je třeba správně zazimovat. Neudělejte zbytečné chyby

Prostředky jsou připravené, nezbývá než se pustit do práce. Plíseň na napadených plochách se nesmí odstraňovat za sucha, aby nedošlo ke vdechování zdraví škodlivých výtrusů plísní a kontaminaci okolí. Napadená místa proto nastříkáte čisticím přípravkem a plíseň opatrně odstraníte špachtlí. V případě silného napadení lze aplikaci opakovat, aby aktivní složky mohly proniknout až k plísňovému myceliu hluboko ve zdivu. Držte se návodů na etiketě vybraného výrobku, ať už jde o délku působení, či mechanického odstranění poškozeného zdiva. Rozhodně se nepokoušejte nejprve plíseň setřít nebo seškrábat za sucha a až pak se pustit do ošetření zasaženého místa. Výsledkem bude, že se spory rozptýlí do vzduchu a po čase se plísně znovu objeví. Pokud zjistíte, že je zasažena velká plocha, nezbývá než seškrábat špachtlí všechny vrstvy původní malby až na omítku. Poté místo dezinfikujte některým z přípravků proti plísním.

Následuje penetrace, která působí do hloubky podkladu. Poté lze použít malířskou barvu ošetřenou třeba biocidním přípravkem proti plísním. Do prostorů, které obývají alergici, astmatici nebo malé děti a do místností s vysokými nároky na hygienu, což jsou v domácnostech zejména koupelny, toalety, kuchyně nebo spíže, se hodí antibakteriální nátěry s přísadou fungicidů a algicidů. Působí nejen proti bakteriím, ale zabraňují také růstu plísní.