Zdobení stěn malbou je dávné. Museli bychom se vrátit do jeskyň pravěkých lovců mamutů, kteří zobrazovali to, co viděli kolem sebe. Tapety však vděčí za svůj život čínskému vynálezu papíru, do Evropy přišly totiž odtamtud. Už století před naším letopočtem měli Číňané ve svých obydlích papírové stěny a zástěny, které zdobili malbou. Pečlivě střežené tajemství výroby papíru se však nedalo utajit, takže se o něm časem dozvěděl i okolní svět.

Máte balkon nebo terasu? Zapojte je do hry a vytvořte z nich místo, kde budete relaxovat a mít přírodu doslova na dosah ruky.
Jak udělat z terasy druhý obývák: Důležité je vhodně zvolit světla i nábytek

Do té doby se na stěny bohatších evropských obydlí natahovaly kůže, aby je nejen zdobily a zútulnily, ale i zahřály. Však to jistě znáte z návštěv českých hradů. Izolovat středověké kamenné zdi zkrátka nebyla hračka. Takže nějaký ten srnec, jelen či medvěd stáhnutý z kůže se vždycky hodil.

Později se stěny zdobily zavěšenými koberci či tapisériemi. Pak ale přišel čínský papír a rozmazlenost francouzského dvora. Francouzský malíř a iluminátor Jean Bourdichon pro Ludvíka XI. v roce 1481 pomaloval papír anděly na modrém pozadí a vytapetoval jimi celou jeho rezidenci. Rozmach papírových tapet byl zahájen.

Jak šel čas
Jaké motivy se na tapetách objevovaly v průběhu staletí? Renesance se inspirovala květinovými motivy, které byly symetricky uspořádané. Inspiraci tvůrci nalézali i v ornamentech maurských maleb a mozaik. V Anglii se v té době tiskly portréty předků a šlechtické erby. Baroko si žádalo okázalé, přepychově zdobné vzory s přírodními motivy v sytých barvách. Inspirací byl hedvábný brokát a gobelíny s výjevy lovu. Anglické vzory imitovaly textil: výšivky a krajky. Obvyklá byla i nápodoba omítky či mramoru. V pozdním baroku přešla předchozí opulentnost do lehkosti a půvabu. Rozšířené byly barevné květiny, napodobovaly se také čínské vzory. V oblibě byly stylizované bílé květy, používal se motiv vázy a objevil se vzor rokaj, stylizovaná mušlička. Syté barvy změkly do pastelových. 19. až 21. století otisklo do tapet všechny významné umělecké směry: secesi, art deco, bauhaus, funkcionalismus i pop art.

Zpočátku byly malované stejně jako obrazy, až v 17. století přišel Francouz Jean Papillon, který založil první továrnu na výrobu tištěných tapet a je právem považován za jejich objevitele. Jeho syn Jean Michael Papillon začal poté používat tiskové bloky pro opakované vzory. Jednalo se o velmi náročnou a drahou technologii, která ale přetrvala až do konce 17. století. Stále si ovšem nepředstavujte tapetu, jak ji známe dnes. Šlo o jednotlivé listy papíru, které se pak na stěně sestavovaly dohromady. A používaly se třeba i k dekoraci nábytku, krabic či přebalů knih.

Od královského paláce po dětské pokoje 

Až počátkem 18. století začali Angličané lepit kusy papíru dohromady, aby vytvořili roli. Potenciál této myšlenky si uvědomil francouzský obchodník s galanterií a papírník Jean Baptiste Réveillon, který začal roku 1753 dovážet do Francie anglické tapety ve velkém. Měl s nimi takový úspěch, že se začal věnovat vlastní produkci. Jeho tapety Papier bleu d'Angleterre se dostaly až na stěny rezidence královny Marie Antoinetty. Po Velké francouzské revoluci Réveillon utekl do Anglie, kde si záhy otevřel novou továrnu.

Modernizace výroby a vývoj nových typů tiskařských strojů poháněných párou umožnily ve 30. letech 19. století výrobu nekonečných papírových rolí. Od 60. let 19. století se začaly tapety vyrábět ve velkých objemech, což snižovalo výrobní náklady. Díky tomu přestaly být ke konci konci 19. století výsadou šlechticů, začaly se objevovat i v měšťanských domech a zavítaly dokonce i do dětských pokojíčků.

Zkuste navrhnout vlastní tapetu!
Soutěž prodloužena: Vyhrajte luxusní tapetu s vaším vlastním vzorem

Výroba tapet se stala vysoce technickou, tvůrci často kombinovali několik technik, aby dosáhli speciálních efektů, jako jsou ražba či zlacení. I díky tomu šlo napodobit prakticky jakýkoli materiál, třeba kůži či krajku.

V Čechách vypukl tapetový boom v 70. a 80. letech 20. století. Vyráběly se z tenkého papíru a v panelácích se lepily na všechny zdi rovnou na beton. Kdo se je někdy pokoušel sundat, na marné seškrabování nezapomene.

Dnes si můžete vybrat mezi vliesovými, vinylovými, textilními a samozřejmě papírovými tapetami. Liší se vlastnostmi i způsobem lepení. Hlavním kritériem výběru je design. Díky digitálnímu tisku je škála nabídky doopravdy neomezená.

Víte, že tapety mají i své muzeum?
Musée du Papier Peint leží ve francouzském Rixheimu blízko německých hranic. Uvidíte tam nejen expozici nejrůznějších tapet ze všech koutů světa včetně panoramatických a porovnáte jejich proměnu v průběhu staletí. Navíc tam na vás čekají i historické stroje sloužící k jejich výrobě.