Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman rezignoval. Muž, jenž stál deset v čele soustavy ztělesňující veřejnou žalobu, tedy zájmy státu. Muž, který společně s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou vydobyl pro stav návladních důvěru a často i obdiv veřejnosti. Muž, který přesvědčil občany, že ti, kdo jsou pány trestního řízení, postupují nezávisle, bez ohledu na přání a zájmy politiků.

„V poslední době dochází k poměrně vysokému tlaku ze strany paní ministryně spravedlnosti na mou osobu. Vždy jsem byl zvyklý tyto tlaky snášet, odrážet je, čelit jim. V okamžiku, kdy jsem věnoval velkou část svého času těmto půtkám, je to zbytečné,“ zdůvodnil svou demisi Pavel Zeman.

Co lidem vzkázal? Že se ho Babišova vláda prostřednictvím šéfky justice Marie Benešové chtěla za každou cenu zbavit? Ale proč? Nejvyšší žalobce potvrdil, že kauza Vrbětice i Čapí hnízdo bude díky odvážným a nestranným dozorovým státním zástupcům pokračovat dál. „Mým odchodem se nic nemění,“ dodal. Dokonce poznamenal, že o něm uvažoval už dříve, což doložil svou loňskou přihláškou na výběrové řízení na místo soudce u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, v němž neuspěl.

Hradní zášť

Pravým důvodem tak může být zášť, kterou vůči němu chovají jak Marie Benešová, tak Miloš Zeman. Prezident mu nemůže odpustit, že v září 2017 odmítl jeho pozvání na Pražský hrad. Tehdy dohlížel na kauzu Lesní správy Lány a nechtěl ohrozit průběh vyšetřování.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček to označil za opovážlivost a žalobci Zemanovi vzkázal s odkazem na citát z Exupéryho Malého prince: „Každý je zodpovědný za svou růži." Minulý týden soud šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, podřízeného kancléře Mynáře, nepravomocně odsoudil na tři roky natvrdo.

Tentýž den se s prezidentem sešla ministryně Benešová. Osud Pavla Zemana byl zpečetěn. Mám za to, že její výhrůžka kárnou žalobou se netýkala jeho vystoupení na tiskové konferenci k Vrběticím, ale dávné schůzky se soudcem Janem Czerninem.

Pavel Zeman měl v roce 2014 údajně lobbovat za smírné řešení sporu mezi svým přítelem Habersbergerem a hlavním zástupcem restituentů Karlem Eugenem Czerninem. Zeman to odmítl, tehdy prý vystupoval jako soukromá osoba. Kaňka na jinak vzorném životopise to ale byla a Benešová ji klidně nyní mohla ve stupňovaném nátlaku využít.

Chybí zákon 

Ať je důvod jakýkoliv, Pavel Zeman odstoupil pod tlakem exekutivy ve vyhrocené politické situaci před hlasováním o nedůvěře vládě. V éteru už běhají jména jeho možných nástupců – expolitiků, současného a bývalého náměstka Marie Benešové Jeronýma Tejce a Daniela Voláka. Zeman si přeje, aby to byl někdo zevnitř státního zastupitelství, nejlépe jeho první zástupce Igor Stříž. A opozice žádá, aby šéfa soustavy jmenovala až nová vláda.

Znovu se ukazuje, jak fatální chybou bylo uložení zákona o státním zastupitelství k ledu. Bez jasných pravidel je totiž nejvyšší žalobce zcela závislý na libovůli jakékoli vlády, respektive jejího ministra spravedlnosti.

Vláda na odstřel 

Politické subjekty, které chtějí počátkem června vyvolat hlasování o nedůvěře, získaly další argumenty. Vedle střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, plánované cesty ministra vnitra Jana Hamáčka do Moskvy, majetkových afér ministra zdravotnictví Petra Arenbergera je tu nehorázný nátlak ministryně spravedlnosti na nejvyššího žalobce.

Potíž je v tom, že i s důvěrou je kabinet ANO a ČSSD stále víc hračkou v prezidentových rukou. Až nad ním zlomí hůl i poslanci, bude Miloš Zeman vládnout se vším všudy. A takovou ministerskou sestavu rád nechá u moci co nejdéle. Dlouho po říjnových volbách.