Konec května je obdobím, kdy odkvétá jedna z nejvýraznějších zemědělských plodin, a zároveň naše nejrozšířenější olejnina, zlatokvětá řepka olejka.

Řepková pole v Česku zabírají asi 400 tisíc hektarů z celkových téměř tří milionů hektarů orné půdy. Pěstování řepky má tedy nejen na Táborsku velkou tradici. Nicméně na její adresu se nesnáší jen chvála. U někoho pohled na rozkvetlé žluté lány sice vyloudí spokojený úsměv na tváři, jiní ale o řepce řeknou, že smrdí a je jí moc.

Podle toho, jak kdo má s touto plodinou co do činění, se názory různí. Řepka se dokonce stala důvodem „bitky" mezi politiky.

Zemědělci

Podle ředitele Okresní agrární komory v Táboře Martina Habarta se řepka v českých krajích pěstovala už od pradávna. Kolem 70. až 80. let nastal její hlavní boom a poslední roky se její výměra dlouhodobě udržuje.

„Řepku na Táborsku pěstujeme kromě oblasti Jistebnicka poměrně rovnoměrně. Její výměra se pohybuje mezi 15 až 16 procenty orné půdy a tento stav se dlouhodobě udržuje. Podle republikových čísel řepařského svazu jí letos pěstujeme dokonce o pět procent méně, než v loňském roce," uvedl Martin Habart.

Dotace nedostávají

Jak všichni z oslovených zemědělců potvrdili, řepka není sama o sobě nijak dotována. Daňově zvýhodněná jsou ale biopaliva, pro něž se řepka pěstuje. „Zemědělci přímo na řepku dotace nedostávají. Ty dostávají na zemědělskou plochu, nikoli na jednotlivé plodiny," vysvětlil dotační podporu Martin Habart. Potvrzují to i agronom družstva v Dolních Hořicích Vlastimil Šíma, a také předseda společnosti Agra Březnice Vladislav Hájíček. „Nedostáváme ani korunu navíc za to, že pěstujeme řepku," říká Vladislav Hájíček.

Řepkový olej: k jídlu nebo do nafty? 
Podstatná část řepkového oleje se zpracovává na methylestery, které se přimíchávají do motorové nafty. Biopaliva by měla vyjít řidiče levněji, nicméně mají i svoji odvrácenou stránku. „Nafta s příměsí řepkového oleje zvyšuje spotřebu auta. Její cena je sice nižší, ale auto je potom zase náročnější na údržbu, protože nafta zalepuje filtry a snižuje jejich životnost až o trojnásobek. Motor bionaftu sice pojme, ale tím se snižuje jeho tah a síla. Čím je auto starší, tím negativnější vliv to na něj má. U nových aut se zase ta negativa začnou projevovat už po 20 tisících najetých kilometrů. Vůbec bych tu naftu nedoporučoval tankovat," říká Jan Čížek, automechanik z táborských Čekanic.

Podle Zbyňka Ullvera, kuchaře z restaurace Panská v Bechyni, není řepkový olej příliš vhodný ani na smažení, a ani do studené kuchyně. „Řepkový olej používáme jen upravený do fritézy, jinak raději volíme slunečnicový nebo olivový. Ten řepkový někdy zanechává pachuť a to je v jídle cítit. Existují lepší oleje." 

Možná se tedy ptáte, jaké kouzlo v sobě řepka skrývá, že je v kraji žluto. Zemědělci nezávisle na sobě přišli s jasnou odpovědí: řepka je zlepšující plodinou.

„Řepka je vynikající předplodina," říká Vlastimil Šíma, „její semínko se sklízí zhruba na konci července až na začátku srpna. Zbytek rostliny se rozdrtí a zůstane na poli. Tam zetlí, rozloží se a zaoře do půdy. To znamená, že veškeré živiny z řepky zůstávají v půdě, což je prospěšné pro pšenici, kterou zasejeme na místo po řepce," vysvětluje jeden z nejdůležitějších kladů řepky, ale připouští, že je také jednou z mála ziskových plodin pro družstva.

Finanční výhodnost nezastírá ani Vladislav Hájíček. „Řepka zemědělství přináší přiměřený zisk. Ne velký, ale přiměřený. Já pracuji v zemědělství už 34 let, řepku v Březnici sejeme a sít budeme i nadále. Páni z ministerstva donutili zemědělce zabít zvířata. Teď nemají živočišnou výrobu, tak co mají pěstovat? Řepka je zlepšující plodina, přináší přiměřený zisk a poskytuje lidem pracovní místa. K nám do Čech patří, má tu svou tradici. Léta se například šlechtila ve Slapech u Tábora, ta odrůda se jmenuje Slapská," říká předseda.

Žluté květy řepky navíc lákají velké množství včel. „Včelaři za mnou chodí, abych řepku vysadil. A včely jsou přece důležité. Proto jsme taky řepku začali stříkat až v noci, abychom včelám neublížili," doplňuje Vladislav Hájíček.

Podle Martina Habarta je řepka i protierozní plodinou. Je totiž na poli vysazená po celý rok a tím, že ji zakrývá, zabraňuje erozi.

Co lidem vadí

Někteří lidé jsou toho názoru, že na polích dnes vidí jen kukuřici, solární panely a hlavně řepku. I na to mají zemědělci vysvětlení: řepka je díky své barvě lépe vidět.

„Pěstujeme ji na 15 procentech naší půdy. Každý rok se najde někdo, kdo si postěžuje, že pěstujeme jenom samou řepku. Ať je to člověk od Tábora, Týna, Soběslavi nebo Bechyně. Přitom řepka přijde na ten samý pozemek jednou za čtyři roky. Má zkrátka tu smůlu, že je první vidět," vysvětluje Vladislav Hájíček.

Čísly se brání i agronom Vlastimil Šíma. „Rozhodně není všude. U nás obděláváme 1980 hektarů půdy a řepku pěstujeme na 300 hektarech. Mnohem víc máme pšenice ozimé (400 ha) a kukuřice (600 ha)," upozorňuje.

Otravný pyl

V letošním roce přišlo období, kdy v lesích kvetou smrky. Žluté závěje pylu jsou většinou jejich dílem. Dráždí alergiky i majitele aut, jejichž kapotu pokrývá žlutý povlak. Někteří přisuzují vinu právě kvetoucí řepce.

Vlastimil Šíma i Vladislav Hájíček tuto domněnku odmítají. „Letos od zimy pořádně nezapršelo, takže se vzduch nepročistil. Veškeré pyly, které se vyskytovaly v ovzduší, tak nespadly na zem. Já mám řepku od baráku osm kilometrů a žluté auto jsem měl každý den, ale za to řepka nemůže. Je to tím, že kvetly lesy, zlaté deště a jívy," myslí si Vladislav Hájíček.

Podle agronoma Výzkumného ústavu rostlinné výroby Pavla Brůžka, který vystoupil ve vysílání České televize, není pyl řepky tak lehký, aby se snadno přenášel. Mnohem lehčí je podle jeho názoru pyl větrosnubných rostlin.

Autor: Kateřina Šímová