VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Želeč oplakala ochotníky, ale u lidí má kredit

Želeč – Dříve než se otevře pohled na želečský rybník, je slyšet občasný náraz puku do hokejek. Snad desítky dospělých i dětí kreslí svým ostřím bruslí nahodilé obrazce do ledu.

6.2.2012
SDÍLEJ:

Aneta a Viola manželů Liškových mají zamrzlý rybník přes ulici.Foto: Deník/ Martin Donát

Všechny spojuje výraz spokojenosti ve tváři. Alespoň podle reakcí oslovených lidí tento dojem neklame.

„Žije se nám tady dobře. Je tu škola, školka, dva obchody, děti mají možnost chodit do různých kroužků. Pořádají je například hasiči a občanské sdružení Želečským dětem,“ chválí si život v obci Luboš Knězů. Před pěti lety se přestěhoval z Kamenice nad Lipou. „Příjemně mě překvapila i lidská soudržnost v obci,“ dodává a placírkou přihrává puk na hokejku tříletého syna Viléma.

Počet obyvatel v Želči v posledních letech stoupá a populace mládne. Do Tábora to je dvanáct kilometrů, do Plané nad Lužnicí o polovinu méně.
„Všechno co potřebujeme, máme k dispozici a lidi se tu vzájemně respektují,“ ztotožňuje se s předchozím názorem šestatřicetiletý Miroslav Liška.
Želči podle něj hodně pomáhají peníze, které inkasuje od Rumpoldu. Tato společnost provozuje v katastru obce skládku odpadu. Za to prý platí do obecní pokladny. „Proto se v Želči tolik budovalo a stavělo. Jinak by také byl náročnější provoz školy a školky,“ myslí si Liška.

Nepřitakává však přílišnému rozšiřování obcí. „Nárůst obyvatel a zástavba má své hranice. Je důležité, aby se naplnilo pět ročníků na základní škole, školka, uživily se obchody, ale měl by se udržet vesnický charakter, protože velikost obce se odráží v soudržnosti a komunikaci,“ uvažuje. Nezamlouvaly by se mu nové čtvrti typu satelitních městeček. S třiadvaceti novými parcelami, které obec plánuje zajistit, však souhlasí. „Je to zatím tak maximum, které odpovídá přirozenému rozvoji,“ myslí si.

S manželkou Věrou má dvě malé dcery. Anetu a Violu. „Před mateřskou jsem učila v Sezimově Ústí. Teď pracuji na poloviční úvazek ve školce a učím tři hodiny angličtinu. Do budoucna si musím shánět novou práci, ale v Želči jsem ohromně spokojená. Je to i díky tomu, jaký tady mají mezi sebou lidi vztah,“ svěřuje se Věra Lišková, která pochází z Poděbrad.

Jiná koncepce

Skepse u jejího manžela vládne v pohledu na pořádání pravidelného hudebního festivalu spojeného s fotbalovým turnajem na hřišti TJ Sokol Želeč. „Akce má primárně vydělat na provozní náklady klubu, ale poslední dva roky skončila ve ztrátě. Na režii klubu naštěstí přispívá obec. Chce to změnit koncepci festivalu, ale je jasné, že organizátoři mají i jinde při pořádání kulturních akcích problémy s výdělkem,“ vysvětluje Liška.

V průběhu roku je v Želči řada koncertů pod otevřeným nebem i v kulturním domě. Mezi nejúspěšnější a výdělečné patřilo vystoupení Anety Langerové a vánoční zábava se skupinou Vodovod. V kulturním domě je každoročně na programu myslivecký, sportovní a hasičský ples.

Hasiči vedou kroužky pro děti, které mají vlastní uniformy a účastní se soutěží. Připravuje se i myslivecký kroužek s možným zaměřením na myslivost. Fotbalový klub zatím trpí nedostatkem dětí, ale protože je v současné době plně obsazená školka, plánuje se v budoucnu zase intenzivně věnovat mládeži. Spoustu volnočasových aktivit i akcí nejen pro děti pořádá občanské sdružení Želečským dětem.

Kulturní dům v Želči je multifunkční a dá se v něm i sportovat. V tomto objektu necelé tři roky provozuje hospodu „Na Staré“ Pavel Minář. V roce 2007 se stal mistrem republiky ve studené kuchyni. O tři roky později se umístil ve zlatém pásmu vítězů na světovém poháru v Lucembursku. Skrz gastronomii tak vchází Želeč do podvědomí lidí i z širokého okolí. „Přes týden vaříme českou klasiku. O víkendech připravujeme degustační menu,“ objasňuje Minář jídelníček. Představuje tak lidem thajskou kuchyni, sushi, pořádá sýrové nebo i zabijačkové dny. „Přestěhoval jsem se, abych si splnil svůj sen provozovat vlastní hospodu ,“ svěřuje se. Další hospoda je u obecního úřadu.

Největším zaměstnavatelem pro místní je firma Reprogen. Zabývá se šlechtěním a plemenitbou hospodářských zvířat.

Emigrace statkáře

Ztrátou pro Želeč je zánik ochotnického divadla. Znovu ho zakládal v roce 1978 Prokop Mareš a vedl jej až do pádu totality. Potom se stal prvním porevolučním starostou obce. „Přede mnou nastoupil Jaroslav Filip. Jenže za čtrnáct dní to vzdal. Ani jsem netušil, jaký bič si na sebe ušiju. Za půl roku jsem se spadl o čtrnáct kilo,“ vzpomíná Mareš.

Kvůli práci v úřadu mu nezbýval čas a divadlo založené v roce 1911 po období rozkvětu uvadalo. Cennou dokumentací historie ochotnického divadla v Želči je publikace, jejíž text zpracoval Prokop Mareš a Marcel Kříž. Dostala se i k očím bývalému režisérovi divadla Václavu Maškovi, který s nastolením komunismu v Československu emigroval v roce 1948 do Ameriky.

Václav Mašek byl největším želečským statkářem, patřil mu zámek a provozoval pivovar. Když mu pošta v roce 1986 útlou publikaci zaslanou Marešem doručila, neváhal s odpovědí.

„Brožůrka je pěkná a pomocí jí jste jistě seznámili velký okruh zájemců s tím, co Želeč byla a jak vzrostla. Jak vidím, Vy, pane Mareši, jste zdědil po panu řídícím Marešovi lásku k divadlu, obětavou práci pro kulturu na české vesnici a všestranně ochotnou činnost pro dobro venkovského člověka,“ zní krátký úryvek odpovědi, v níž je patrné pouto emigranta k obci i umělecké kořeny v rodu Prokopa Mareše.

Dlouhé roky za totality a krátce po revoluci patřil zámek Strojní a traktorové stanici Soběslav. Sloužil učňům jako internát. Za totality ztratilo sídlo aristokratický půvab. Na vzkříšení stále čeká. „V restituci ho dostal syn z druhého manželství Václava Maška. Bohužel holdoval alkoholu a i zámkem splácel dluhy,“ popisuje Mareš.

Nyní objekt vlastní stavební firma Spilka a Říha.

Autor: Martin Donát

6.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hledaný Robert Oláh.

Hledají muže snědé pleti

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Na co zajít do kina

Táborsko - Přinášíme přehled programu kin.

Radka Maxová: Politika je velký zásah do života

Jihočeský kraj – Ženy v jižních Čechách chtějí spolurozhodovat o budoucnosti nejen svých domácností.

Sedmiletý Adam je šampiónem republiky

Písek – Titul republikového šampióna v silničních motocyklových závodech nejmenší kategorie Minimoto junior A od pěti do deseti let získal sedmiletý Adam Vyskočil z Písku.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Jižní Čechy – 132 let starý teplotní rekord pro České Budějovice a 16. říjen neplatí. Pondělní léto ustanovilo nový.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení