VYBERTE SI REGION

Zámky na Táborsku: smělé vize i mlhavý osud

Táborsko - Mít ve svém katastru zámek je mnohdy Danajským darem. Pokud se nestará vlastník, objekt chřadne a obci dělá víc starostí než užitku. 

11.2.2016
SDÍLEJ:

Zámek v Myslkovicích. Foto: Alena Šatrová

Jen málokterá vesnička na Táborsku neskrývá ve svých útrobách cenný poklad v podobě sochy či starého hradu nebo zámku. Spoustu z těchto kulturních památek už ale dávno ztratilo svůj původní lesk a o jejich někdejší kráse kolují už jen pověsti.

Přestože se čas od času najde zachránce s velkolepými plány na opravu, ne vždy akci dotáhne do šťastného konce. A památka chátrá.  Podobný osud potkal několik z nich. Například v Oblajovicích, Choustníku nebo v Meziříčí. 

Oblajovice

Začneme raději tím šťastným příběhem o zámku v jihočeských Oblajovicích, vesničce na pomezí Tábora a Pelhřimova. Tento dlouhá léta opuštěný zámek získal svůj název pravděpodobně po majiteli obce, jistém Oblajovi. Majitelé se tu ale poměrně rychle měnili. V roce 1860 se stal vlastníkem hrabě Rudolf Krakovský z Kolovrat, za jehož působení se začalo také se stavbou nynějšího zámku, a to na místě starého dvora, kde býval velkochov ovcí. Okolo zámku majitel založil park, který koncem 19. století patřil k nejkrásnějším v jihočeské krajině. Krakovský byl mimo jiné i uznávaným odborníkem na chov včel a měl až 200 včelstev.

Ještě v roce 2010 objekt a přilehlé pozemky vlastnil rakouský občan Franz Blochberger, generální ředitel firmy Ventureal, která se zabývá větrnými parky, tedy náhradními zdroji elektrické energie. Franz Blochberger tehdy přišel s pompézními plány na jeho obnovu. Ze zámku mělo vzniknout ubytování a v jeho okolí zase golfová hřiště. Chtěl postavit také zařízení pro gastronomii a u silnice bungalovy.

Jednoho dne se ale jednopatrový zámek, park, hospodářský dvůr, zemědělské pozemky a rybníky ocitly v nabídce na prodej. Cena? Snových 50 milionů korun. Za zmíněnou částku, na kterou zámek vyčíslili rakouští makléři, se ale zámek prodat nedařilo. Zájemci nabízeli „pouze" polovinu. Jak Táborskému deníku sdělil starosta Dolních Hořic, pod něž Oblajovice spadají, zámek se nakonec ocitl v dražbě, z níž jej před třemi lety vysvobodily Škrobárny Pelhřimov.

„Škrobárny odkoupily objekt včetně hospodářských budov a polností, což činí necelých sto hektarů. Tehdy je to stálo zhruba čtrnáct až patnáct milionů," domnívá se starosta Pavel Rothbauer. Prvním krokem, který nový majitel učinil, bylo zbourání hospodářských staveb kolem zámku. „Tyto budovy byly už ve velmi špatném stavu, takže rekonstrukce už nepřipadala v úvahu," vysvětluje ředitel Josef Hadrava. Nyní Škrobárny plánují další dílčí opravy.

„Chystáme se postupně upravit okolí zámku. Po demolici totiž vznikly plochy, které nejdou osít travou, tak je chceme zavést zeminou, aby okolí zámku vypadalo upraveně. Celý areál chceme také oplotit a provést nejnutnější opravy zámku," říká Josef Hadrava s tím, že zámek v současné době rozhodně není možné obývat. Tomu by musela ještě předcházet alespoň základní rekonstrukce. K čemu by ale v budoucnu měl zámek a jeho okolí sloužit, nechce zatím jeho majitel prozradit. „Určitě tam nepřesuneme výrobu, to nepřipadá v úvahu. Máme s ním spíš jiné záměry, ale nerad bych předbíhal. V současné době se nechystáme majetek prodat," ujišťuje Josef Hadrava.

Choustník

Málokterá obec se může pyšnit hradem a dvěma zámky. Choustník ano. I když jeden ze zámků přímo na návsi zatím k chlubení přímo není. To se ale snad brzy změní. Tak zvaný „hořejší" zámek by se mohl brzy změnit třeba na domovpro seniory, který tu už v minulosti fungoval. Snaží se o to dlouholetý majitel firma Gold age z Mariánských Lázní.
„Těch možností je stále víc než jedna, ale naše hlavní úvahy směřují k sociálním službám v kombinaci s historickou výstavou vlastního zámku a Choustníku a se službami pro veřejnost – jako je restaurace a malý pivovar," přibližuje majitel Miloš Patera.

Stavební povolení i projekt už má firma připravený, co ale schází jsou peníze. „Sháníme někoho, kdo by nám pomohl projekt spolufinancovat – buď nějaký privátní subjekt nebo region či evropské dotace. Realizace projektu totiž vyjde přibližně na 85 až 100 milionů korun," dodává.
Pokud by firma ještě letos peníze sehnala, rekonstrukci by už nic nestálo v cestě. Do roku 2018 by mohlo být hotovo. V minulém roce už firma za čtyři miliony kompletně zrevitalizovala zámecký park.

Meziříčí

Ne všechny kulturní památky na Táborsku před sebou ale mají růžovou budoucnost. Přímo bolavým vředem celé obce je například zámek v Meziříčí poblíž Dražic, který místním pomalu ale jistě padá na hlavu. „Zámek je v opravdu dezolátním stavu. Vlastní ho rakouský majitel Martin Braumandl snad už od devadesátých let, ale v podstatě k nám jezdí tak jednou ročně. Měl velkolepé plány, ale nic neuskutečnil a jsou s ním jen problémy," zlobí se místostarosta obce Jaroslav Fara. Okolo zámku totiž například hnily stromy, které majitel nebyl schopen pokácet. Obec proto musela zakročit na vlastní náklady.

Současná situace se podle místostarosty jeví poměrně beznadějně. „Žádné řešení to snad ani nemá. Žádali jsme o pomoc životní prostředí, ale nic se nestalo. Zpátky zámek odkoupit nemůžeme, protože s majitelem není domluva. V podstatě o něm ani moc nevíme," tvrdí Jaroslav Fara.
Dějiny objektu s č. popisným 1 údajně sahají až k Rožmberkům. Za 2. světové války si na zámečku podle místních dávali dostaveníčka příslušníci gestapa. V 50. letech byl zámek zestátněn. V přízemí zámku minulý režim vybudoval konzum i kampeličku. V roce 1978 zde hasiči zřídili klubovnu s výčepem piva. Po revoluci obec zámeček vrátila zpět potomkům původního majitele herce a režiséra Jiřího Rolla. V 90. letech Rollovi potomci zámek prodali realitní kanceláři. Ta pak kolem roku 1992 objekt prodala současnému majiteli, Martinu Braumandlovi.

Autor: Kateřina Šímová

11.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

RECENZE: Žalmanův kabriolet se řítí vpřed s plnou nádrží

Jižní Čechy - Nové CD Cestující muž je pestré a přináší i magický vícehlas. Písně nemají žádnou zřetelnou slabinu.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

„Je úžasné, v jakých podmínkách vrata z vyšebrodského kláštera přežila“

Vyšší Brod – Restaurátor Václav Veřtát získal prestižní ocenění za opravu vrat, která se náhodou našla na půdě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies