Radnici zaměstnává další partnerský rozchod. Vyrovnání ji čeká se společností Dvorce, která v bývalých kasárnách Jana Žižky začala výstavbu nové městské čtvrti. Nestihla ji ale v termínu.

Rozchodem skončil pro město v roce 2009 vztah s Karlem Dvořákem, s nímž chtělo u pivovaru stavět parkovací dům, zůstalo však jen u archeologického průzkumu parkoviště. Brzy se rozpadl 
i s majitelkou pozemků pod areálem Komora. Nová dohoda o nájmu půdy u řeky se pak městu prodražila.

Dvorce, tvořené Mane Holdingem a AZ Bydlením, už radnici vrátily klíče k bráně bývalého vojenského areálu, v němž z původních plánů stojí jeden obydlený dům. Město oplátkou vrátilo 7,5 milionu, které investor složil jako záruku a zálohu na odkoupení areálu. Teď před nimi leží nejtěžší úkol: vzájemně se finančně srovnat. Strany si slíbily, že mají vůli se dohodnout. „Dohodli jsme se, že výpočet zhodnocení bude oboustranně respektován, ať padne, jak padne," říká starosta Jiří Fišer o prvním kroku na cestě k urovnání vztahu, jenž skončil 31. prosince 2015 a město v něm už dál nechtělo pokračovat. Teď jde o miliony, které musí za práci vyplatit.

Jak upřesňuje místostarostka Olga Bastlová, jíž správa majetku patří do kompetencí, závazná bude cifra přívětivější městské kase. Tábor si zhodnocení území nechal posoudit u českobudějovické Vysoké školy technické a ekonomické. Ta ho stanovila na 19,5 milionu. Protistrana hovoří o vyšší sumě. 

Jiří Jeníček z AZ Bydlení mluví o sumě 38 milionů. „Vyčíslení z vysoké školy není pro nás dobrou zprávou, ale s městem jsme se dohodli, že se na zhodnocení našich investic dohodneme," připouští. Přesto mu není po chuti, že ze souboru oceňovaných položek vypadl regulační plán. Ten sice do stanoveného termínu nezískali, ale podle jeho slov do přípravy investovali nejméně pět milionů. Pak jim zhodnocení vyšlo na 38 milionů. „Jestliže dostaneme devatenáct, tak to pro nás není úplně příjemné. Budou ještě další jednání, kdy se budeme snažit, aby byl započítán i regulační plán," plánuje.

Starosta Jiří Fišer naznačil, že s něčím takovým nepočítají. „Žádný regulační plán není, je pouze jeho návrh, ale ani ten nebyl předložený," upozorňuje.
Ve stejném duchu mluví i místostarostka Bastlová. „Podle mne se regulační plán nepodílí na zhodnocení území, a proto by neměl být posuzovaný."
Nájemní smlouvu a smlouvu budoucí kupní uzavřelo město s výhercem výběrového řízení 15. července 2008, smlouvu, že do 31. prosince 2015 bude místo kasárenských budov na místě žít moderní městská čtvrť Dvorce. To se nestalo, investorovi se včas nepodařilo získat regulační plán. Tábor pak dostal od antimonopolního úřadu doporučení, aby smlouvu neprodlužoval, neboť by se dopustil porušení zadání výběrového řízení na investora. Tím vzájemná spolupráce na výstavbě nové čtvrti se stovkami bytů a občanskou vybaveností skončila a nastalo účtování. To se netýká pouze jednoho obydleného domu a pozemku.

Město musí společnostem vrátit 19,5 milionu. „To problém nebude, věděli jsme to a jsme domluveni na splátkách. Dle mého osobního názoru bychom se dál měli držet původní koncepce, tedy výstavby nové čtvrti. Ale jak dál s tímto územím naložíme, bude na zastupitelích," dodal starosta, jehož čeká i vyjednávání se státem o dvou starých objektech. Tábor má zájem o jejich bezúplatný převod, by je zboural a na jejich místě zasadil park. Stát chce ale znovu hledat kupce. Právě tento stav bez řádného vlastníka brzdil vydání regulačního plánu.