Karel Bican na sobě nedává moc znát, jaké pocity prožívá, když mu jako první sdělujeme, že letos v roce výročí upálení Jana Husa, dostane do Tábora cenu. Za to, že spojil Tábor s Kostnicí a tedy Východ se Západem. V prvním městě měl Hus své spřízněné duše, ve druhém zemřel.

Možná ocenění očekával už loni, v roce 30. výročí partnerství obou měst. A Kostnice si na něj vzpomněla ještě mnohem dřív, už při 20. výročí podepsání partnerské smlouvy.

„Při té příležitosti jsem dostal čestný zlatý prsten, jako sedmnáctý na celém světě," říká hrdě a přibližuje, že prsten ho zařadil do společnosti samých vážených osobností a aristokratů, kteří stejně jako on mají zásluhu na rozvoji německé Kostnice.

Radost ze zprávy o táborském ocenění ale nekazí jen pachuť z čekání, až někdo ocení jeho zásluhu na tom, že Tábor byl vůbec prvním městem v republice, které navázalo oficiální kontakty se Západem, ale i smutek ze ztráty manželky. Přesto zavzpomínal. „Nebylo to tenkrát jednoduché, okresní výbor strany nám dělal problémy. Zejména vždy vyčistili seznamy jmen lidí, kteří měli do Kostnice vycestovat," přibližuje. Vztahy se stranou sem pak přijel urovnávat náš velvyslanec v Bonu.

Jakou podobu bude mít táborská cena, zatím na radnici nerozhodli. Stejně jako o příležitosti, při níž ji Karlu Bicanovi předají.

Velkou zásluhu na partnerství obou měst má ale také Husův dům, který se nachází v samém srdci Kostnice. Obchodník Herbert Schenk se stal první kontaktní osobou na německé straně, když se jednalo o jeho rekonstrukci. „U nás stejnou roli sehrál tehdejší ředitel Jihočeských památek Karel Bican, pozdější starosta. Při této rekonstrukci v 70. letech byly navázány první osobní kontakty mezi Kostnicí a Táborem," přibližuje tajemník Lubomír Šrámek s tím, že vyvrcholily 11. června 1984 prohlášením o partnerství.