Obléknout se do horolezeckých postrojů, nasadit helmu a za pomoci plošiny rychle vzhůru k obloze. Jen si nezapomenout lopatu, vidle a úprava nestabilního čapího hnízda může začít. Dvoumetrové obydlí na čtrnáctimetrovém komíně v Dráchově totiž mohlo komín přelomit.
„Čápi každý rok přistavují k hnízdu materiál a to po letech dorůstá obrovských rozměrů. Tady se už naklání a komín vychyluje. Hnízdo by mohlo spadnout a není to nic neobvyklého," naznačil riziko Prokop Pithart, student veselské ekologické školy, který včera zorganizoval záchrannou akci.

Oprava čapího hnízda v Dráchově.K ruce si přizval profesionální hasiče, spolužáky, ale i šéfa plzeňské záchranné stanice živočichů Karla Makoně, který má na svém kontě více než 150 úprav čapích hnízd. Rekonstruuje je po celé republice: „Hnízdo mělo na výšku 1,5 metru, snížili jsme ho na jednu třetinu. Jednalo se o komplikovanou záležitost, protože váží jeden a půl tuny a úzký komín rozkmitává," vysvětlil Karel Makoň s tím, že přijel mladému ornitologovi Prokopovi ukázat, jak na to, aby se podobné záchrany mohl zhostit příště sám.
Z komínu tedy více než hodinu nepadala pouze hlína či větve, ale i jiné nálezy těchto brodivých ptáků.
„Bylo tam hodně provázků, což je špatně, protože se do nich zamotávají mláďata. Dále rybářské vlasce, rukavice, igelity, hadry, hnízda vrabců. Čápi zkrátka natahají do hnízda úplně všechno, co najdou v přírodě. Bohužel se někdy stává, že tam najdete i kostru mláděte. To ale tady nebylo," přiblížil nálezy v hnízdě Karel Makoň. 

Vše odstartovalo v 9.45 hodin, kdy se s plošinou vydal Karel Makoň k čapímu hnízdu. Ze země na vše dohlížel student Prokop Pithart. Práci však ztěžovala skutečnost, že obydlí čápů dlouhá léta nikdo neudržoval, takže bylo zcela prorostlé trávou. Nepřidala ani rtuť na teploměru na rovné nule. „Hnízda je možné opravovat než začnou mrazy. Poté je z nich kus ledu a vše se musí odsekávat sekyrou. Je to hrozná práce. Tady už to bylo za pět dvanáct," zhodnotil Karel Makoň.

Původně také všichni předpokládali, že záchrana bude trvat dvacet minut, nakonec zabrala více než hodinu. Podle slov šéfa záchranné stanice se ale celek skládal z pěti hnízd, na které ptáci stále přistavovali až do šíře dvou metrů.

„Je individuální, jak dlouho stavba hnízda čápům trvá. Nějaký přidá za rok pár klacků,Oprava čapího hnízda v Dráchově. jiní postaví celé nové," přiblížil Prokop Pithart a dodal z praxe. „Jednou jsem Dráchovem projížděl a všiml si, v jakém je hnízdo stavu. Byl havarijní, bylo třeba zasáhnout co nejrychleji." Podotkl, že dříve čápi hnízdili na solitérních stromech v mokřadních loukách. Jenže takové stromy z přírody pomalu mizí, takže čápi začali obsazovat komíny.

„Stačí na něj udělat podložku, tedy zpevněnou rovnou konstrukci, na kterou se udělá základ hnízda a oni si ji najdou a obsadí. Na Táborsku je čapích hnízd asi třicet."
Studenti se pak z Dráchova za stejným cílem vydali ještě do Veselí, zradila je ale technika. „Plošina už vyjížděla k hnízdu, a v tom přestala fungovat. Takže se sem musíme vrátit na jaře," hlásil nám z Veselí Prokop Pithart.