Bechyňští vsadili na archeologické nálezy, tradici kamnářství či elektrifikovanou trať, Soběslavští zase na panování Rožmberků či soubor obrazů ze zdejších dějin. To, jak jsou nové muzejní expozice zdařilé, posoudili již první návštěvníci.

Připravit kompletní výstavu v bechyňském městském muzeu trvalo čtyři roky. 
„V roce 2010 jsme otevírali selskou světničku, o dva roky později archeologickou expozici a teď jsme dodělávali další tři místnosti. Připravovali jsme materiály, dělaly se stavební úpravy a mnohdy jsme pracovali i v noci, aby se vše stihlo," shrnula vedoucí muzea Jana Šichová, co předcházelo tomu, že je od pátku muzeum plně funkční. „Ještě tři hodiny před otevřením jsme s kolegyní dolaďovaly poslední detaily," směje se.

Nejvíce jim prý daly zabrat grafické práce: „Výstava je hodně založená na tiscích 
a s nimi pomohla zdejší umělecko – průmyslová škola."

S výsledkem je spokojený místostarosta Jiří Beneš, pro kterého jako amatérského archeologa nejsou prostory muzea neznámé. „Muzeum začíná znovu žít, a to díky úžasnému tvůrčímu potenciálu jeho pracovnic. Vše co je k vidění je jejich invence," chválí.

Za návštěvu stojí ale i Blatské muzeum v Soběslavi. Tady vznikla expozice nazvaná Soběslav – město pětilisté růže ve dvou sálech rožmberského domu.

„Výrazným exponátem je gotická skříň sloužící jako městská pokladnice, přenesená z věže kostela sv. Petra a Pavla. Dominantou jsou i obrazy od Josefa Šimáka s výjevy ze soběslavských dějin," prozradil několik novinek vedoucí Blatského muzea Daniel Abazid

Nové expozici dominuje gotická skříň i velkoplošné obrazy Josefa Šimáka

Soběslav - V roce 2011, čtyři sta let od úmrtí posledního z rožmberských vladařů – Petra Voka, probíhal po celých jižních Čechách (a také v Praze) tzv. Rožmberský rok. Do jeho oslav se zapojilo jak město Soběslav, tak Blatské muzeum.

Jádrem našeho tehdejšího programu byla výstava Soběslav – město pětilisté růže. A bylo to právě shromáždění zajímavého sbírkového fondu k tomuto tématu na straně jedné a zájem obyvatel o rožmberskou historii a památky na straně druhé, co nás přivedlo k myšlence představit to nejcennější z našich uměleckohistorických sbírek formou trvalé expozice věnované nejslavnější době soběslavských dějin a také tzv. druhému životu Rožmberků ve městě.

Skříň jako pokladnice

Pro novou expozici jsme zvolili stejný název: Soběslav – město pětilisté růže, nejde však o expozici identickou s tehdejší výstavou.

Nejvýraznější novinkou je gotická skříň sloužící jako městská pokladnice, přenesená z věže při kostelu sv. Petra a Pavla. Před instalací prošla kompletním restaurováním a po více než sto letech je znovu osazená ozdobnou římsou, zámkem a kováním.

V rámci restaurování proběhlo také dendrochronologické datování použitého dřeva, takže můžeme s jistotou prohlásit, že jde skutečně o skříň z 15. století, jak uvádí letopočet 1482 na římse.

Náročným restaurováním prošla také raně barokní plastika archanděla Michaela od jindřichohradeckého sochaře Wolfganga Ecka, pocházející z kostela sv. Marka anebo prapor Zpěváckého spolku Petr Vok z roku 1872, který nám laskavě darovala místní baráčnická obec.

Nové je také technické zázemí expozice, a to například osvětlení sálů, vitríny a další výstavní mobiliář, to vše (i s externím restaurováním uvedené plastiky a praporu) v hodnotě kolem 650 tisíc korun.

Výjevy z dějin

Zcela nově je koncipován také prostor schodiště, poprvé osazený výtvarnými díly. Dominují zde velkoplošné obrazy Josefa Šimáka s výjevy ze soběslavských dějin, vytvořené pro zdejší Výstavu jižních Čech konanou roku 1950. Cenné jsou portréty Petra Voka a jeho následovníků z rodu Schwarzenberků ze soběslavské radnice anebo dvě kolorované kresby s pohledy na Soběslav z let 1814 a 1834.

Slavnostní příležitosti otevření expozice jsme využili také k představení investiční akce, uskutečněné na naši žádost městem Soběslav v posledním čtvrtletí loňského roku. Hlavním cílem stavebních úprav bylo vybudování vnitřního výtahu a tím zpřístupnění celého Rožmberského domu fyzicky handicapovaným návštěvníkům. Ti se tak oproti předchozímu stavu dostanou nejen do výstavních prostor, ale také do našich stálých expozic Příroda Táborska a Soběslav – město pětilisté růže.

Současně došlo ke změně dispozic sousedních prostor, byly instalovány nové dlažby a osvětlení ve vstupním prostoru zadního traktu, venkovní dlažba byla upravena pro potřeby vozíčkářů a došlo také napojení této části budovy na vodovodní řad.

Náš velký dík si zaslouží představitelé města, které bylo coby vlastník objektu investorem akce v celkové hodnotě 1,8 milionu korun. Z toho cca 200 tisíc korun činil finanční příspěvek Ministerstva kultury ČR v rámci programu Regenerace městských památkových rezervací a zón. Naše poděkování patří i soběslavské firmě Jihostav za vzorné provedení stavby.

Daniel Abazid, Autor je zástupce ředitele Husitského muzea v Táboře pro sbírkotvornou činnost, vedoucí Blatského muzea v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí.