Do konce týdne vyvěsí informaci na úřední desce .
Záměr předložila zastupitelka za ODS Darja Bártová.
„Vzhledem k dlouhodobě nízké návštěvnosti kina doporučuji přemístění této služby do kulturního domu formou zřízení kino-videokavárny a využití objektu kina vhodněji,“ zdůvodnila.
Průměrná návštěvnost jednoho neškolního představení byla v tomto roce 14,1 diváka. Na některá představení přišli ale třeba jen dva lidé.
„Chodili jsme s manželem do kina pravidelně. Vždycky jsme se střídali. Jeden hlídal děti a druhý šel na film,“ vzpomíná Marcela Macková z Veselí nad Lužnicí. Poslední dobou si už čas nenajde. „Bude mi chybět, ale chápu, že pro pět lidí, kteří na představení chodili, se asi dlouhodobě hrát nedá,“ zhodnotila.
Pořizovací náklady na digitální kinokavárnu v kulturním domě by podle Bártové přitom nedosáhly ani jednoroční ztráty nynějšího biografu. Roli ale hraje kvalita.
„Jasně že lze pořídit zařízení za pět set tisíc, ale budou sem chtít chodit lidé na plátno dvakrát tři metry?“ uvažuje vedoucí kulturního domu Marcela Rybářová.
Další problém u digitálního kina vidí i v dostupnosti nosičů. „Dosud jsme v kině objednávali premiéry. Ne všechny jsou ale k mání v digitálním formátu,“ upozorňuje Rybářová.
S konkrétní koncepcí navíc dosud nikdo nepředstoupil. O prodeji je sice rozhodnuto, ale náhrada prozatím postrádá jasné kontury. V srpnu loňského roku zpracovávala Rybářová zprávu o přesunu techniky z kina do kulturního domu.

Náklady na přesun techniky do velkého sálu se pohybovaly v rozmezí od 215 do 345 tisíc. „To velké rozmezí je dáno využitelností současné techniky a její funkčností po přesunu,“ vysvětlila Rybářová.
K nákladům na přesun se musí navíc přičíst přes milion korun na pořízení nové zvukové aparatury a další investice do akustiky sálu.
Promítání ve velkém sále by navíc nikterak neřešilo právě ekonomickou otázku, která dohnala zastupitele k tomu, aby kino ve Veselí pohřbili.
Jediným zastupitelem, který hlasoval proti prodeji, byl starosta Jaromír Novák.
„Možná že jsem ze staré školy, ale myslím si, že to není dobrá cesta,“ zhodnotil. Přestože si je vědom ekonomických důvodů návrhu zastupitelky Bártové, do zavření kina se mu nechce. „Myslím, že města jsou od toho, aby zajišťovala kromě školství i kulturu. Za chvíli bychom mohli zavírat třeba domovy důchodců, protože se nám nerentují,“ naznačil Novák. Připustil, že dnešní generaci, hýčkané novodobou technikou, multiplexy i domácími kiny, nezaměnitelná budova veselského biografu scházet nebude
Minimálně do března mohou zůstat veselští milovníci pohyblivých obrázků v klidu. „Program máme až do května, a myslím, že dříve než v dubnu se nic dít nebude,“ ubezpečila Rybářová.
Zájemci se mohou hlásit do konce ledna příštího roku a musí předložit podnikatelský záměr. Jak bude ale na novém vlastníku uplatnitelný, zůstává otázkou.
Veselští chtěli kino v rámci jeho alespoň částečné záchrany také pronajmout. Firma Generalsound, která projevila zájem, však nakonec od smlouvy odstoupila.

Bitvu o kina zatím nevzdávají

Do kina sice často nechodí, a do jejich životaschopnosti tak z vlastní kapsy příliš nepřispívají, přesto je ale starostům jasné, že zavřít kino je to poslední, co by místní kulturu zcela pohřbilo. „Dotujeme naše kino ročně částkou okolo sedmi set tisíc korun. Rozhodně ho tu ale chceme mít,“ potvrdil cestu radnice starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský.
Na představení se dostaví v průměru třicet diváků. Vidět však mohou nejnovější filmy už krátce po premiéře. „Kdybychom zrušili kino, co by tady zůstalo? Kultura je vždycky drahá a bylo by pošetilé si myslet, že biograf si na sebe vydělá,“ uvažuje.
Budova kina navíc není v majetku města. Vožičtí platí ještě za nájem. „Nájemce se k nám ale chová královsky. Za podmínek, které zatím máme, jsme o zrušení promítání ani nezauvažovali,“ podotkl Větrovský.
Mnozí milovníci filmů v Soběslavi v těchto dnech trpí. Musejí si totiž počkat až do srpna příštího roku, kdy má být rekonstrukce místního kina dokončena.


Moderní sály
V úplně nové podobě pak návštěvníkům nabídne promítací sál s kapacitou asi 100 míst, s posezením v pohodlných křeslech, občerstvením, terasou a klubovnou.
„Stav kina odpovídal sedmdesátým letům. Už bylo třeba začít dlouho připravovanou přestavbu na Společenské centrum Soběslavska,“ uvedl Bláha k investici za téměř 24 milionů korun.
Ani bechyňské kino si příliš z kopýtka nevyhazuje, a proto je závislé na dotacích z městského účtu. Ročně získává sto tisíc na úhradu energií, na něž ze vstupného nezbývá. Letos kino oslavilo 50 let existence, ale na plný sál již jen s nostalgií vzpomíná.
Provozovatelka Hana Tomečková před časem řekla, že věří v návrat diváka, který se už konečně jednou musí internetu nasytit. Když před patnácti lety začínala, navštívilo kino za celý rok 32 tisíc diváků. Nyní zhruba čtyři.
Na křižovatku se dostal i Tábor. Ještě loni se uvažovalo nejen o rekonstrukci, ale dokonce i demolici kina. Na radnici pak zrál plán, že na uvolněném místě vyroste multifunkční zařízení.
Po vstupu investora přestavby kasáren J. Žižky se uvažuje o multiplexu v nové čtvrti. „Řešíme dvě varianty. Jednu se třemi kinosály, druhou s pěti. Tu ovšem jen za předpokladu, že projekt podpoří i radnice,“ upřesnil jednatel AZ Bydlení Jiří Jeníček.
O pronájem kina Svět požádal soukromý zájemce. Musí čekat do dubna, kdy místostarostka Zuzana Pečmanová předloží možnosti na jeho využití.