Dopravíme vaše děti do naší školy, láká ředitel borotínské základky rodiče z nespádových obcí. Jeho zařízení, podobně jako mnoho jiných vesnických škol, bojuje o každého človíčka.
Společně si ale všichni trochu oddychli. Novela školského zákona přinesla zrušení limitů minimálního počtu dětí na školské zařízení. Karty má nyní v ruce obec.
„Dřív jsme museli žádat kvůli podstavu o výjimku. Podlimitní finance nám hradila obec,“ řekl ředitel ZŠ Borotín Josef Kubeš. Peníze však budou i do budoucna stále problémem číslo jedna. A rozdíl oproti rokům minulým? Už není třeba žádat ministerstvo o výjimku.


Dokud obec dává…
„Bude záležet na tom, do jaké míry si bude chtít obec námi likvidovat rozpočet. My dostaneme krajský normativ a všechno, co je nad jeho rámec, musí doplatit,“ vysvětluje Kubeš.
V Borotíně jsou si ale dobře vědomi, že škola je nutná. Do městyse se stále stěhují mladí, a počet dětí tak roste.
O tom svědčí i nadstav v mateřince. I tady bylo zapotřebí žádat ministerstvo o výjimku. Zatímco na základce děti chybí, tady čtyři „přebývají“.
A jak si chce škola pojistit dostatek prvňáčků?
„Už když vybíráme děti do mateřinky, ptáme se rodičů, zda potomek nastoupí i posléze do naší školy. Také jsme si pořídili automobil, kterým jsme schopni zajistit svoz dětí z nespádových obcí,“ naznačil ředitel Kubeš.
Dvě výjimky má na svém kontě i škola v Ratibořských Horách. Mateřinka praská ve švech, ale na devět stupňů základky dochází jen 56 žáků.
„Kdyby bývala novela školského zákona neprošla, byli bychom nuceni zrušit druhý stupeň,“ upozornil starosta obce Radek Lamboj. V důsledku by to ale znamenalo i úbytek žáků na stupni prvním. „Řada dětí tu má sourozence. Když už by ale rodina musela jedno dítě vozit třeba do Tábora, zákonitě by se s ním svezlo i to druhé,“ objasnil Lamboj.
Žádné růžovější zítřky podle něj školu nečekají. „Mateřská škola má sice dokonce dvě děti nad stavem, to ale neznamená, že všechny nastoupí do školy sem. Jen pro ilustraci – loni jsem vítal tři prvňáčky,“ netají se zklamáním starosta.
Přesto i tady chtějí školu držet dál. Zatím.
„Náklady na provoz školy společně s doplatkem podlimitu nám spolknou bezmála třetinu obecního rozpočtu. Přitom rostou ceny za energii, mohou se zvyšovat platy učitelů a může se stát, že si v budoucnosti takový luxus, jakým je škola, nebudeme moci dovolit,“ upozornil Lamboj.


Pomůže přístavba?
Větší poptávku o místa v mateřských školách se obce snaží řešit různě.
„Loni na podzim jsme zažádali o dotaci z Unie na přístavbu jedné třídy. Potřebujeme ji už jako sůl,“ tvrdí ředitelka chotovinské školky Marie Krejsová. Tři stávající třídy nyní navštěvuje 77 dětí. Maminky s nejmenšími dětmi na nepravidelnou docházku mají v Chotovinách smůlu.
„Kapacitu školky zcela naplníme dětmi na pravidelnou docházku,“ dodává Krejsová.
Výjimka, kterou má samozřejmě i chotovinské zařízení, platí jen do roku 2010. Do té doby musí být přístavba.
„Jestli dotaci nezískáme, obec už je ochotna investovat do další třídy z vlastního. Ani potom ale kapacita stačit nebude. Loni jsme nemohli přijmout jedenáct dětí, letos to bude ještě víc,“ zhodnotila Krejsová. Chotovinsko je velkou spádovou oblastí, obec se stále rozrůstá o nové domy, parcely na stavby tu jdou rychle na odbyt.


Jenom naši
Nabídka volných míst v mladovožické mateřské škole je rovněž nižší než poptávka.
Tady ale s rozšiřováním nepočítají. Pomoci by měla dvě opatření. To první se týká místa bydliště.
„Školka je prioritně určena pro děti z Mladé Vožice a našich městských částí. Tak je kapacita zařízení plně dostačující a nemusíme řešit jeho rozšiřování,“ objasnil starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský. Zároveň zrušili padesátiprocentní slevu na příspěvek okolních obcí při umístění jejich dětí do mladovožické mateřinky.
„Toto opatření jsme zavedli v dobách minulých, kdy byl o děti šrumec a díky slevě jsme lákali žáčky i z okolí. Situace dnes je ale opačná, a tak jsme slevu zrušili,“ shrnul starosta Větrovský.