VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Václav Veřtát v kostele odkrývá duši oltáře

Tábor – Václav Veřtát (56) v nejbližších dnech rozebere oltář kostela sv. Filipa a Jakuba v Táboře. Restaurátor a řezbář, který se zabývá renovací nábytku honosných zámků a sakrálních artefaktů. Má tři děti a stejný počet vnoučat. Už i ta začala vyřezávat.

29.3.2014
SDÍLEJ:

OBKLOPEN krásnými věcmi, obrazy a knihami s dějinami umění se usadil řezbář a restaurátor Václav Veřtát do starožitného křesílka svého domu. Dal si chvíli pauzu od práce a povyprávěl, co čeká v příštích měsících oltář kostela sv. Filipa a Jakuba v TáboFoto: David Peltán

Jak jste se vůbec k práci na tomto oltáři dostal?
V podstatě náhodou. Byl jsem na návštěvě rodiny fotografů Šechtlů a byl tam zrovna starokatolický kněz Alois Sassmann. Řekl mi, že se má oltář opravovat, a tak jsem se po tom pídil. Sehnal jsem si dokumenty a přihlásil se do výběrového řízení, které vyhrála akademická malířka Hana Vítová z Pardubic, jejímž jsem subdodavatelem.

Kolik práce vás na sakrálním skvostu z roku 1700 čeká a kdy musíte mít hotovo?
Nejhorší je, jak se v kostele začalo topit. Dřevěná hmota oltáře se seschla, čímž se uvolnila polychromie a zlacení. Povrch je proto oprýskaný. Mimo to došlo samozřejmě k uvolnění konstrukčních spojů a dřevo je silně napadeno červotočem. Mělo by být hotovo na jaře příštího roku. Budeme se ale snažit dokončit práce dřív, aby měli lidé kam chodit na bohoslužby, svatby a kulturní akce, které jsou pro tento kostel typické. Rádi bychom opravy dokončili do konce roku. Čeká nás ale spousty práce. Oltář se bude muset upevnit a doplnit, protože mu chybí části řezeb. Následně budeme muset udělat povrchovou úpravu.

Kdo všechno se na tom bude podílet?
Mám dva zaměstnance, takže jsme tří. Budeme dělat demontáže i montáže, truhlářské a řezbářské práce plus asanace a petrofikaci. Spíš chlapské věci. Dvě kolegyně pak udělají ty zmíněné povrchové úpravy.

OBKLOPEN krásnými věcmi, obrazy a knihami s dějinami umění se usadil řezbář a restaurátor Václav Veřtát do starožitného křesílka  svého domu. Dal si chvíli pauzu od práce a povyprávěl, co čeká v příštích měsících  oltář kostela  sv. Filipa a Jakuba v Tábo

Co uděláte s červotočem?
Dřevo se napustí lignofixem, který je proti němu účinný, a petrofikace solakrylem by měla zamezit dalšímu rozpadávání dřeva.

Jak dlouho pak dřevo dalším škůdcům odolá?
Když bude napuštěné solakrylem, myslím, že se do něj už červotoč nikdy nedá, protože jde o pryskyřici. Navěky to ale asi nevydrží. Vše se totiž napouštět nebude a životnost lignofixu je deset let.

Už jste někdy nějaký oltář opravovali?
V Táboře jsme dělali v děkanském kostele na Žižkově náměstí dva postranní oltáře, dále v augustiniánském kostele na náměstí Mikuláše z Husi spodní část hlavního oltáře a nějaké prvky kostela v Klokotech. Dále pak oltáře, kazatelnu a další části v Chýnově a nyní se zabýváme oltáři v Hrobech.

Specializujete se výhradně na církevní památky?
Často nás oslovují církve, ale mimo to restaurujeme nábytek pro zámky, hrady a soukromé osoby. Ale jsou i renovace vrat, dveří a nyní například opravujeme pro jeden zámek bryčku. Kromě toho děláme řezbářské práce a doplňky. Zkrátka, kde je nějaké dřevo, jsme schopni věc opravit. V minulých letech jsme opravovali nábytek pro Husitské muzeum v Táboře a v Benešově vile v Sezimově Ústí většinu mobiliáře. Nyní nás čekají opravy nábytku na zámku v Hluboké nad Vltavou.

Co je na renovacích nejtěžší?
Nejhorší jsou opravy váz a květníků. Květiny se zalévají příliš a přetékající voda zničí nejen povrchovou úpravu, ale i dýhy pod ní. Z nábytku je nejtěžší opravovat židličky, mají totiž mnoho dílků a hran. Je třeba si také ujasnit, do jaké míry se bude věc opravovat. Jestliže se začne vybrušovat jeden defekt, musí se určit, zda se pak takto předmět udělá celý. Když se vybrousí nějaká patina a nedělal by se zbytek, nevypadalo by to dobře. Pokud to tedy není jen nějak nepatrný kousek opravy, určitě je nejlepší dělat rekonstrukci komplexně. Jinak to není ono a celek nevypadá dobře.

Kolikrát lidé vlastně ani nevědí, co mají doma a zda to má nějakou hodnotu, mohou se na vás případně obrátit o radu?
Je to tak, lidé mě oslovují a mohou samozřejmě dál. Občas si myslí, že mají doma bůhví co, ale hodnotu to nemá. Někdy je to ale naopak. Myslí si, že je to bezcenné, přitom je to nádherný kus. I dnes se stává, že mají doma na půdě uloženou poničenou věc a řeknou si, že se nedá opravit a v lepším případě ji vyhodí. V tom druhém, horším, jsou schopni věc dokonce spálit. Rada proto zní, rozhodně nic nepálit! Lidé jsou z nevědomosti schopní zničit nádherný a cenný artefakt. Je lepší věc někomu nabídnout nebo se s někým poradit.

PRÁCE. Budoucí práce týmu Václava Veřtáta a akademické malířky Hany Vítové, pustí se do  opravy oltáře sv. Filipa a Jakuba v Táboře.

Setkal jste se s nějakými skvosty, které měli lidé třeba někde schované? Který vás třeba fascinoval?
Už nevím, co bylo nej. Jednou jsme tu měli takové malé odkládací stolky. Vypadaly naprosto strašně a nakonec z toho vyšly tak nádherné kousky, že zákazníci nevěřili vlastním očím. Byly úžasné. Kdyby k nim ale neměli vztah, nemělo by to asi hodnotu zrestaurování, nevyplatilo by se to. Jenže oni do toho šli a cena toho kusu tím hodně stoupla. Je příjemné, když lidé vidí výsledek práce a jsou z něj nadšení. Že si nábytku váží.

A co bylo nejcennější, co jste kdy opravoval?
Myslím, že to byl světelský oltář v Adamově u Brna. To je překrásná gotická dřevořezbářská památka evropského významu (pozn. red.: v roce 2010 byl prohlášen za národní kulturní památku).

Když se staré věci rozebírají, mnohdy v sobě ukrývají nějaká poselství či vzkazy. Našli jste někdy něco takového?
Časté jsou tajné schránky v nábytku, ale bohužel jsem tam nikdy žádný poklad nenašel. Najdou se však mnohdy zajímavé nápisy na spodních či zadních stranách nábytku. Jednou jsem zespoda stolu v Náměšti nad Oslavou objevil, že ho pomáhal vyrábět nějaký učeň a byl hrozné nemehlo. To jsem se pobavil. Mnohdy je tam napsáno právě jméno výrobce a datum výroby. Dva roky jsme nyní dělali mobiliář a lavice do kostela v Litomyšli. Na většině mobiliáře byly vyryté podpisy lidí, nejspíš studentů, i s letopočty. Byl to jeden nápis vedle druhého, to jsem ještě neviděl. Bylo to na jednu stranu hezké, psané německy, letopočty byly kolem roku 1800, ale už kdysi byly ty děti vandalové.

Jak vy jste se k restaurování dostal?
Jsem vystudovaný dřevomodelář pro Kovostvit. Už odmalička jsem si vyřezával. Nejprve to byl můj koníček a dělal jsem pro lidi jen ze zábavy. Přes známého mě následně oslovili ze zámku v Českém Krumlově, zda bych jim nechtěl něco opravit. Moje práce se jim zalíbila, doporučili mě dál a donutili tak, abych si udělal licenci na opravy kulturních památek. Tak se mi z hobby stala živnost. Dělám ji už od roku 1992. Když mám však čas, stále si něco vyřezávám.

Kromě vyřezávání, které je stále spjaté s vaší prací, je ještě jiná záliba, u níž relaxujete?
Určitě příroda a pak chodím hrát volejbal. Člověk vypadne a vyčistí si hlavu, o to jde. Jako v každém podnikání je to náročné.

Nedá mi to se nezeptat, jaké je to pracovat se synem?
Vypnout záznam! Ne, máme to ujasněné. V práci je mým zaměstnancem a naopak, člověk je občas přísnější. I když spíš fungujeme jako tým, kolegové. Radíme se společně, domlouváme se. Není to práce u pásu, je to tvůrčí činnost, a tak je třeba k tomu přistupovat.

SYN. Řezbářství se Václav Veřtát věnuje od dětství. Po něm řemeslo podědil nejen syn Dušan (na snímku), který mu v dílně pomáhá, ale už i vnoučata.

Jste kritický k práci svých konkurentů? Přijde mi, že dnes je restaurátorem každý.
Jsem, ačkoli to neříkám navenek. Někdy jsou vidět věci, u nichž si říkám, že bych je udělal jinak a že by šly udělat lépe. Stává se, že někam přijdu a lidé mi říkají, že jim to dělal restaurátor, nejspíš neprofesionální, a pak to bohužel vypadá hrozně. Obecně si ale myslím, že každý danou věc vidí a umí jinak.

Co je třeba k této profesi mít za předpoklady?
Musíte mít veliký cit pro materiál a období, v němž je dílo vyrobené. Něco o dobách vědět, že se v jedné dělal oblouk špičatý a v druhé třeba kulatý. Například tvary listů byly jiné, měl byste se o dějiny umění zajímat. Než udělat něco svého, je vždycky horší někoho z toho období doplňovat. Musíte pak napodobovat jeho styl a někdy je těžké zbavit se svého rukopisu a přistoupit na jiný. Na druhou stranu je to dobrá škola. Dále je k restaurátorství nutná dávka talentu, preciznosti a trpělivosti.

Nakolik se vyplatí staré věci restaurovat, protože taková práce není zrovna levná.
To je otázka, protože je to kus od kusu. Finanční odhad nelze dělat po telefonu, jak si někteří myslí. U těch náročných židlí se jednou vyšplhala cena až na deset tisíc za jednu. Tolik může stát na druhou stranu i skříň. Myslím, že většinou nejsou opravy finančně náročné, jak si lidé představují. Podle mě se vyplatí restaurace krásného nábytku víc, než si kupovat nový v obchodním době. Za prvé získá na hodnotě a za druhé mohou ho mít lidé dalších sto let a neokouká se.

Autor: Redakce

29.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trenér Spartaku Radek Hajič.

Fotbalisté Soběslavi našli v Sedlčanech studánku s divizní živou vodou

Fotbalisté Táborska - ilustrační foto.

Táborsko v Opavě sahalo po třech bodech, ale nakonec padlo 2:1

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

V sobotu rozezní parkán rock, ska i punk

Prachatice - Hospic music fest 2017 - nultý ročník jednodenního hudebního festivalu, odstartuje již tuto sobotu. Bavit se a pomáhat můžete od 13 do 22 hodin.

Na sál to nestihla. Porodila pod stoletou lípou

Písek – Tatínek by zasloužil medaili. Shodovaly se sestřičky na porodnickém oddělení písecké nemocnice, když v úterý propouštěly domů Evu Chvojsíkovou z Týna nad Vltavou s dcerkou Barborkou. Té se totiž už nechtělo čekat a přišla na svět v pátek ve 20.25 hodin za pomoci tatínka Miroslava kousek za bránou nemocnice pod stoletou lípou.

Skončily rošády na kandidátkách

Jihočeský kraj – Pondělní 16. h ukončila šarády na kandidátních listinách pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ty se budou konat 20. a 21. října a v Jihočeském kraji do nich míří 25 subjektů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení