VYBERTE SI REGION

Úřad práce opustilo 234 lidí

Táborsko - Rok 2016 začal tradičně: zvýšením míry nezaměstnanosti. V okrese je 6,7 procenta.

13.2.2016
SDÍLEJ:

Úřad práce v TábořeAutor: Alena Šatrová

Rok 2015 končil na 
6,2 procenta míry nezaměstnanosti. Pod tímto procentuálním vyjádřením se skrývá 4197 lidí v registru úřadu práce. Leden letošní rok nezačal optimisticky.

Oproti minulému měsíci narostl počet evidovaných uchazečů o 345 lidí, tedy na aktuálních 4542 uchazečů. „Jakkoliv nejde o nízké číslo, je nutné brát v potaz, že jsme na vrcholu mimosezony a že třeba loni touto dobou jsme měli v evidenci ještě 
o bezmála tisíc lidí více 
a předloni to bylo dokonce bezmála šest tisíc lidí," vylepšuje obraz trhu práce na Táborsku ředitel Úřadu práce 
v Táboře Pavel Kaczor.

K jeho úředníkům se za leden přišlo zapsat do evidence nezaměstnaných 579 lidí, zatímco výpis v průběhu celého měsíce provedli u 234 lidí. „Z devadesáti procent jsou to lidé, kteří si našli zaměstnání a další jsou jednotlivci, kteří jsou vyřazeni sankčně. To znamená, že s námi nespolupracovali a neplnili námi stanovená pravidla," vysvětlil Pavel Kaczos cifru 234 lidí vypsaných z úřadu.

Mezi takové šťastlivce nepatří Michaela P., která je na úřadu práce od června, kdy úspěšně absolvovala sociální pedagogiku na Univerzitě Karlově v Praze. „Chtěla jsem si ještě v červenci a srpnu udělat poslední prázdniny a prohloupila jsem, začala jsem hledat v září a dosud nic nenašla."

Stav nezaměstnanosti za leden:

Mikroregion míra nezaměstnanosti:
Mladovožicko 5,6 %
Jistebnicko 5,8 %
Bechyňsko 6,1 %
Chýnovsko 6,4 %
Táborsko 6,5 %
Veselsko 7,3 %
Soběslavsko 7,5 %
Okres      6,7 %

V lednu o práci přišlo 579 lidí

Ačkoli o práci přišlo víc lidí, než jich z úřadu odešlo, počet volných míst nabízených firmami v lednu razantně vzrostl, což v tomto období vidí ředitel úřadu Pavel Kaczor jako velmi netypické. „V důsledku jde o potvrzení velmi dobré kondice místních firem i trhu práce," soudí z údajů nabízených pozic.

Konkrétně může úřad práce svým klientům aktuálně nabízet 759 příležitostí, zatímco před měsícem jich bylo o 175 méně, tedy 584.
„Jde tedy o meziměsíční nárůst bezmála o třetinu počtu volných míst, a to jsme, jak již bylo řečeno, na vrcholu mimosezóny.

Problémem ovšem zůstává, že většina firem poptává dovednosti a profese, které v evidenci nemáme," upřesňuje Pavel Kaczor.

Částečně nesoulad eliminují rekvalifikacemi uchazečů. „Je to ale hozená rukavice především pro vzdělávací systém, aby produkoval takové absolventy, o které je na trhu práce zájem. Momentálně to platí pro technické obory počínaje vyučením a konče vysokoškolskými odborníky – techniky. Techniků je na trhu práce obrovský nedostatek a v řadě případů lze mluvit až o určité bariéře růstu a rozvoje firem, kterou to může ve svém důsledku představovat," zopakoval dlouhodobě neutěšený stav především pro strojírenské firmy.

Trvalý zájem je ale také o řemesla a pomocné dělníky. Také profese produkuje například soběslavská řemeslná škola. Ředitelka Darja Bártová sleduje, že mírně se u nich zvýšil zájem o obor elektrikář a instalatér. Celkem škola vyučuje 14 oborů, každý v jedné třídě až s třicítkou žáků. „Máme tu poptávky z firem, rádi by zaměstnali naše absolventy. Snažíme se s nimi spolupracovat, abychom u nich zajistili i část odborného výcviku a žáky připravili na praxi. Bohužel, spoustu z nich o práci zájem nemá," říká ředitelka Darja Bártová a dodává, že ti samí žáci u nich zůstávají na několik oborů. Buď neseženou práci, nebo chtějí umět i něco navíc.

V lednu zaměstnavatelé u úřadu práce hledali především pomocné pracovníky do výroby, montážní dělníky, kováře, nástrojáře, řidiče nákladních aut, slévače, svářeče. Na trhu však chybějí také kuchaři, prodavači, šičky nebo učitelé.

Pokud jde o procentní podíl nezaměstnaných, ten se v Táborském okrese aktuálně pohybuje na úrovni 6,7 procenta, zatímco v prosinci to bylo 6,2 procenta, na druhou stranu před rokem 7,9 procenta. 

Údaje dle roku:
Rok: počet uchazečů na 1 volné místo

2015: 7,2
2014: 13,6
2013: 20,9
2012: 30,2
2011: 24,8
2010: 32,1
2009: 43,8
2008: 5,4

Autor: Alena Šatrová

13.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Jak vidí Němci Čechy: Čerpají unijní peníze, uprchlíky nechtějí

Češi a jejich země nejsou v německém tisku hojným tématem. Kromě sportovních rubrik Česká republika zaujme německá média výjimečně. O Češích pozorný německý čtenář novin ví jen to, že nechtějí přijímat uprchlíky – v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Jejich ministr financí Andrej Babiš je miliardář, který stojí ve střetu zájmů kvůli čerpání dotací pro své firmy, jež by měl zároveň jako ministr kontrolovat.

Dáma, která štěpí Evropu

Spasitelka Evropy, jediná osobnost, jež má sílu a schopnost zvládnout problémy počínaje řeckou krizí přes Putinovy ukrajinské avantýry po nápor běženců? Či naopak hrobařka starého kontinentu, která nás vydala napospas islamistům a dovršuje zkázu západní civilizace? Názory na německou kancléřku Angelu Merkelovou, dnes zřejmě nejvlivnější ženu světa, štěpí i českou společnost.

Zemětřesení umíme spustit, ale nikoliv zastavit

Rozhovor s předním českým seismologem Janem Zedníkem o tom, kde na Zemi hrozí největší katastrofy při otřesech půdy, proč se tragická zemětřesení budou stále opakovat a jak se pozná, když někde na planetě zkoušejí atomový výbuch nebo zkolabuje jaderná ponorka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies