VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tatíček Masaryk se choval normálně a ještě nám prosazoval demokracii!

Veselí nad Lužnicí - Veselské děti ze školy na Blatském sídlišti mají své názory. Na stát, prezidenty, vládu, volby i národní hrdost.

27.10.2008
SDÍLEJ:

Veselské dětiFoto: Kateřina Nimrichtrová

Náš prezident je Václav Klaus, ale Gottwalda s Husákem nikdo neměl rád. Protože to byli komunisti. Děti z veselské Základní školy Blatské sídliště také vědí, co slavíme 28. října a na svou republiku
jsou hrdé. Hlavně na ZOO.


Kdo ví, co slavíme 28. října?
Kačka V.: V roce tisíc devět set osmnáct byla založena první Československá republika.
Jakub: Máme prázdniny, protože Tomáš Garrigue Masaryk se chtěl odtrhnout od Rakouska–Uherska, a za přispění amerického prezidenta Wilsona se mu to povedlo.


Jak je to dlouho?
Aneta: Je to právě devadesát let.
Co to znamenalo tehdy pro Čechy, založení vlastního státu?
Tomáš: Bylo to hodně dobré. Češi mohli být konečně volní.
Kačka V.: Češi a Slované měli svého vlastního prezidenta.
Co tu bylo předtím, před vznikem první republiky?
Michal: Rakousko–Uhersko.
Jakub: Skládalo se to z Polska, Maďarska a Česka.
A proč jsme se tehdy chtěli za každou cenu odtrhnout?
Kristýna: Protože nám vládli.


Kdo?
Kristýna: Rakousko –
Uhersko.


Kdopak zná jméno našeho prvního prezidenta?
Tereza: Tomáš Garrigue Masaryk.


Jak se mu říkalo?
Martin: Přezdívali mu tatíček Masaryk, protože ho měli rádi.
Jak se o to přízvisko zasloužil? Co všechno pro nás udělal?
Kačka V.: Choval se jako normální občan. Měl stejná práva a ještě nám začal prosazovat demokracii.


Co si tak představujete pod slovem demokracie?
Martin: Všichni občané mají stejná práva.
Petra: Já nevím.
Tomáš: Demokracie je vláda lidu.


Kdo z vás zná naše další prezidenty?
Eliška: Václav Klaus. Ale už to není prezident Československé republiky, ale jen České.
Aneta: Václav Havel
Kačka: Beneš. Ale neznám jeho křestní.


Znáte i nějaké prezidenty, kteří nám vládli za totality?
Tomáš: Klement Gottwald a Gustáv Husák. A neměli jsme je rádi, protože to byli komunisti.


Proč jsme neměli rádi komunisty?
Tomáš: Když proti nim někdo protestoval, tak ho zajali nebo zabili.
Jakub: Sedmdesát pět procent lidí tehdy volilo komunisty, protože se báli, že by je jinak zabili.


Kde vlastně prezident bydlí?
Tereza T.: Bydlí, bydlí (mne si obličej)…
Kačka V.: Bydlí na Pražském hradě.


Myslíte, že tam má svoji kuchyni, obývák, ložnici…?
Eliška: Určitě tam měl nějaké sloužící, ale asi to tam nebylo tak vybavené jako teď. Ale měl to tam hezké.


To myslíš asi Masaryka. Ale jak je to dnes?
Kačka V.: Prezident tam má svou vyhrazenou část a zbytek je pro veřejnost. Mají to oddělené, aby se prezident nemusel potkávat s turisty. Sloužící tam, myslím, nemá. Maximálně jednoho a taky manželku.
Martin: A vrátného.
Jakub: A bydlí tam jen přechodně, protože pořád něco zařizuje v cizích zemích.


Kdopak zná naše státní symboly?
Michal: Vlajka a znak.
Kačka: Státní barvy, státní pečeť, státní hymna…
Eliška: A jazyky. No, vlastně jazyk není státní symbol.


Co máme ve státním znaku?
Tereza M.: Lva.


A v tom velkém?
Eliška: Orla.
Kačka V.: Je tam slezský a moravský orel a dva čeští lvi.


Proč jsou ve znaku lvi v přesile?
Martin: Česko zabírá větší část republiky. Tak proto.


A co znamenají naše národní barvy?
Jakub: Je to červená modrá a bílá a znamenají naši vlajku.
Kačka V.: Červená je krev, bílá je pěna od piva a modrá, to nevím.


Kde zazněla poprvé naše hymna?
Martin: V divadle. V divadelní hře Kde domov můj. Vlastně ne. Ve hře Fidlovačka, žádná rvačka.


Co se s tím naším tehdy mladým státem stalo za druhé světové války?
Kačka V.: Oddělilo se česko od Slovenska. A dneska jsme dva oddělené státy.
Tomáš: Českomoravský protektorát.
Michal: Byli jsme okupováni Němci a nemohli vycestovat do jiných zemí než německých.
Kačka V.: Neměli jsme svého prezidenta. Náš prezident byl Hitler.
Jakub: Čeští blonďáci s modrýma očima byli převáženi na převýchovu.


Kdo ví, kdy vznikl samostatný český stát?
Tereza M.: Po druhé světové válce?
Tomáš: V roce tisíc devět set devadesát tři.


A je teď Slovákům lépe, když se tak chtěli od nás odtrhnout?
Tomáš: Asi není, když tam budou mít od příštího roku eura.


Pro každý stát jsou důležité volby. Sledovali jste ty nedávné?
Martin: Ano. Volilo se do krajského zastupitelstva.


A dopadly podle vás tyhle volby dobře?
Petra: Nedopadly. Protože vyhrál Paroubek.
Tomáš: Dopadly dobře. Protože vyhrál Paroubek.
Michal: Je to jedno, kdo vyhrál. Paroubek i Topolánek jsou oba stejní.


Co je to volební právo?
Tereza T.: Že se volí.
Tereza M.: Volební právo znamená, že si každý může zvolit třeba ODS nebo tak.


Mají v našem státě volební právo všichni?
Kristýna: Ne. Děti do osmnácti let ho nemají.


A co ženy?
Kačka V.: Ty ho mají. Ty ho dostaly. Ale nevím kdy.


Kdo to ví?
Tereza M.: Myslím, že ženy dostaly volební právo v práci.
Jakub: Já nevím, kdy to bylo v Čechách, ale vím, že jako první mohly volit ženy v Japonsku nebo někde tady.


Myslíte si, že je správné, že ženy mohou volit?
Jakub: Ale jo, je to taky část lidu.


Proč vlastně dříve ženy volební právo neměly?
Eliška: Protože se tehdy ještě nevolilo?
Kačka V.: Protože si muži mysleli, že jsou ženy slabší a že by je měly jen podporovat .
Martin: Chlapi se pořád povyšovali nad ženské.


Co ženy v politice? Mají tam co dělat?
Kačka: Měly by tam být. Všichni nejsme jenom kluci, takže by měly hájit naše zájmy.
Martin: Kdyby byly v politice samé ženské, tak by se tam určitě tolik nehádaly.
Michal: Měly by tam být, protože ženy a muži mají obvykle úplně jiné názory.


Víte, co je to národní hrdost? Na co jste hrdí vy?
Eliška: Na prezidenta. Vydal třeba nějaké zákony, které jsou spravedlivé.
Tomáš: Já jsem hrdý na Paroubka. A taky na to, že tu nejsou tornáda a zemětřesení.
Michal: Jsem hrdý na celou republiku – kromě poslanecké sněmovny.
Petra: Že nejsme u moře. To by tu bylo každou chvíli tsunami.
Jakub: Jsem hrdý na naše sportovce, jak nás reprezentují.
Kačka V.: Máme celou republiku dobrou a líbí se mi tady. A hrdá jsem hlavně na ZOO.

Autor: Kateřina Nimrichtrová

27.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Polné na Šumavě se natáčel film Jerzyho Kosińského - Nabarvené ptáče.

Každý z nás se může stát nabarveným ptáčetem, říká režisér Václav

Ilustrační obrázek.

Již nejsou mezi námi

Krosový běh v Plané nad Lužnicí v sobotu napíše dvanáctou kapitolu

Planá nad Lužnicí – Milovníci pohybu na zdravém vzduchu si už v sobotu zvolí za svůj cíl Planou nad Lužnicí.

Mladý pár kradl čokolády

Sezimovo Ústí - Na základě oznámení personálu jedné z prodejen potravin v Sezimově Ústí zadrželi policisté krátce před úterním polednem mladíka (23) a dívku (21).

Fotbalisté Spartaku Soběslav se v divizi vydají na další těžkou misi

Soběslav – Fotbalisté soběslavského Spartaku se v neděli vypraví na svou druhou divizní misi. Po krutém neúspěchu v Březové je tentokrát čeká neméně těžký duel v Sedlčanech.

Opilá žena na mostě zvažovala sebevraždu

Bechyně - Ve středu krátce po půl desáté hodině večerní přijali bechyňští policisté od jedné z místních obyvatelek informaci, že na mostu Duha přes řeku Lužnici se nachází mladá žena, jejíž chování ukazuje na přípravu sebevraždy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení