Táborští seškrtali podporu malých dětí

To není případ Tábora, ten se vydal cestou dotací soukromých subjektů, které se o tak malé děti starají. Jedním hlasováním se pátým rokem zavedený systém sesypal.

Tak například MŠ Mufík dětem má ve třídě 12 dětí do tří let a na každé od města dostala čtyři tisíce. Od září jí ale peníze přijdou maximálně na dvouleté. Jakmile bude dítě třeba jen o týden starší, už čtyřtisícovou dotaci z města nedostane. Tímto systémem Tábor již téměř před pěti lety reagoval na potřeby některých rodin, aby mohli chodit do práce oba rodiče, ačkoli dítě ještě nedorostlo do školky. Zájem ale zase nebyl tak velký, aby se městu vyplatilo zřídit jesle ve své režii. Proto vyšel cestou dotací soukromých zařízení, která se o děti mladší tří let běžně starala. "Vlastně nám tenkrát vytrhly trn z paty," připouští místostarostka Olga Bastlová, která systém zaváděla.

Ředitelka Mufíku Karolina Mairychová po informaci o změně už chystá schůzku s rodiči. „Těžko říct, jak se změna projeví, je možné, že někteří rodiče si nechají děti doma,“ tipuje možné reakce.

Alena Heršálková, zastupitelka za ANO a také ředitelka základní a mateřské školy, přesvědčila těsnou většinu kolegů v zastupitelstvu, aby šetřili městské peníze a spíš posílali děti do městských školek, které děti mladší tří let sice přijímají, ale nemají samostatnou jeslovou třídu a zapojují je tak do kolektivu ke starším. Což se každému nezdá jako ideální.

„Máme 12 školek a jen ve dvou je plno. A také máme dostatek kvalitních učitelek, abychom nemuseli platit soukromá zařízení,“ apelovala s tím, že ředitelé od září předpokládají 93 volných míst ve školkách. Toto číslo ale vychází z udělených výjimek na 28 dětí ve třídě, kdyby je zřizovatel nevydal, číslo by bylo nižší.

Místostarostka Michaela Petrová z Jinak!, která má školství v kompetenci, se přiklonila na stranu soukromých školek. A stejně jako v případě podpory alternativních škol sklidila kritiku. Teď přišla od Růženy Novotné z týmu KSČM.

OBRAZEM: Šelmberk představil historická řemesla

„Fascinuje mne, že se paní místostarostka tak zastává všeho soukromého, asi by měla pracovat někde jinde.“
Michaela Petrová na druhou misku vah položila současné rozsáhlé rekonstrukce škol. „To je přeci nesmysl, jen těch oprav škol, co běží, já jen do jisté míry podporuji soukromé školství,“ oponuje a zopakovala, že v Táboře prosazuje pestřejší nabídku pro vzdělání dětí.

S rozhodnutím zastupitelů, kteří se přiklonili na stranu ředitelky Heršálkové a dotace pro Mufík a Pampelišku zkrátili, protože děti ve věku od dvou let teď už rodiče mohou dávat i do městských a levnějších školek, se Olga Bastlová neztotožňuje. Byť zastupitelům i tuto varianta ve svém materiálu předložila. Jen je vybízela k širší podpoře.

„Myslím, že takto malé děti dostanou odpovídající péči v těch zařízení, kde se na ně specializují. Ostatně teď bude i na paní Heršálkové, jak se s tím u nich ve školce vyrovnají,“ upozorňuje Olga Bastlová a dodává, že jakmile se zřízení městských jeslí stane ekonomicky výhodnější, zvedne pro ně ruku. Zatím by ale na provoz třídy o dvaceti dětech muselo jít z rozpočtu na každý školní rok 2,5 milionu. Tedy stále víc než nyní od města získávají soukromé školky.

OBRAZEM: Den s IZS přilákal davy návštěvníků

Také až v budoucnosti se počítá, že si městské školky k jeslovým dětem budou moci pořídit chůvu z dotačního programu Šablona. Stejně jako nyní si z něj základní školy hradí psychologa. Alena Heršálková naznačila, že většina jejích kolegů ředitelů se touto cestou vydá, chůvy ale přijdou na řada až do září 2019.

Uvažují o ní i v bechyňské Jahůdce, která s ani ne tříletými dětmi již také pracuje. „Máme dvě malé třídy, celkem deset nebo dvanáct dětí, kterým budou tři po novém roce. Budeme žádat o peníze na chůvu, na vzdělávání pedagogů o práci s dvouletými dětmi a o komunikaci s rodiči,“ potvrdila ředitelka Dana Turečková. Jeslovou třídu již nyní v MŠ Lipová buduje také například Sezimovo Ústí.