VYBERTE SI REGION

Tábor 2020 se ohrazuje proti rozruchu kolem pivních slavností

Tábor - Zastupitel František Dědič z ODS chce v pondělí  na společné schůzi vyzvat starostu a místostarostku k odstopení. V pozadí je odchod pivních slavností z města. 

17.2.2016
SDÍLEJ:

Pivní slavnostiAutor: David Peltán

Starosta Jiří Fišer dnes emailem rozeslal prohlášení hnutí Tábor 2020 ke kauze „Pivní slavnosti"

· Kauza „Pivní slavnosti" je nadměrně zpolitizována a zveličena.
· Festival dosud pořádal o své vlastní a nezávislé vůli soukromý subjekt, který
nemá žádnou obchodní či vlastnickou vazbu na město.
· Akce se v nedávné minulosti vždy konala v prostorách, které nejsou majetkem
města, ani s ním nejsou nikterak obchodně svázány.
· Pořadatel akce, uskutečněné letos v Českých Budějovicích, uvádí mimo jiné
na svých webových stránkách (http://www.pivnipecet.cz/clanek/2016/proc-sestehujeme/): 
"Za stěhováním Zlatých pivních pečetí do Č. Budějovic není opravdu vůbec žádná
senzace, politické tlaky či ekonomická spekulace… Vysvětlení je zcela banální a
prosté. Táborské slavnosti a zejména s nimi spojené degustační soutěže se z
původně relativně skromné akce v posledních letech rozrostly do té míry, že si
vyžádaly kapacitně mohutnější, organizačně stabilnější a profesionálnější
zázemí.......S Táborem se nerozcházíme vůbec ve zlém a třeba ne zcela
definitivně......"
· Výroky Jiřího Fišera a Kateřiny Bláhové o možné finanční podpoře
budějovických pivních slavností, které zazněly v neformální části tiskové
konference po radě města 5.1. 2016, byly jimi samými označeny jako kuloární
nepodložené informace, doslova: „…je to jedna paní povídala, to nemůžeme
garantovat".
· Následně po vystoupení pana Aloise Srba na jednání zastupitelstva města
18.2. jej kontaktovala Kateřina Bláhová a při osobní schůzce se omluvila za
spontánní vyřčení neověřené informace, která byla navíc zkresleně pochopena
(byla myšlena finanční podpora festivalu, nikoliv jeho jako osoby). Zároveň mu
poté v mailu opětovně nabídla otevřenost a vůli města ke spolupráci při jeho
případnému zájmu organizovat festival v následujících letech opět v Táboře.
· Jiří Fišer odeslal 19.2. v 18:35 panu A. Srbovi mail s doslovným přepisem části
zmíněné tiskové konference. V mailu se mimo jiné omlouvá za své výroky,
pokud se jimi pan Srb cítí dotčen, nabízí osobní setkání a vyjadřuje mu respekt
a víru, že se akce jednou vrátí do Tábora. Ani Kateřina Bláhová, ani Jiří Fišer
nepovažovali za vhodné tyto kontakty s panem Aloisem Srbem zveřejňovat a
medializovat. Považovali to diskrétní záležitost, s cílem především vše objasnit
a vysvětlit právě jemu, bez publicity či skandalizace.
· Radní za Tábor 2020 na jednání rady 4.1. současně podpořili konání „Pivních
slavností" v březnu 2016 v Táboře jiným pořadatelem, avšak za podmínky
souhlasu pořadatele minulého (tedy p. Aloise Srba) tak, aby se tento necítil
připraven o svůj nápad a psaná či nepsaná autorská práva.
· Tábor 2020 tedy na jedné straně dostál svému závazku konání
gastronomického festivalu v oboru piva v Táboře a podpořil nový festival, na
druhé straně jsme tak učinili za podmínky korektního přístupu k tomu, kdo
dosud v tomto oboru v Táboře působil a byl nezpochybnitelným autorem a
tvůrcem.

Veřejná schůze táborských zastupitelů se koná v pondělí 22. února, začíná v 15 hodin

Autor: Redakce

17.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

První světová válka: 102 let od vypuknutí

Před 102 lety – 28. července 1914 – vypovědělo tehdejší Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Zamýšlená lokální trestná výprava se rychle proměnila v celoevropský konflikt velmocenských bloků. Zahynuly při něm miliony lidí, byla zničena vyspělá evropská civilizace a všeobecné zhrubnutí a úpadek mravů otevřely cestu pozdějším levicovým i pravicovým diktaturám.

Od největší letecké katastrofy v ČSSR uplynulo 40 let

Dvacátého osmého července 1976 došlo k nejtragičtější letecké nehodě ČSA na území tehdejšího Československa, když pádem do rekreační vodní nádrže Zlaté piesky u Bratislavy skončil let stroje Il-18. Zahynulo 76 osob, údaje o počtu přeživších se dodnes liší.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.