Střetů aut se zvěří přibývá, řidič by měl být připraven včas zastavit

Do přírody se navíc v daleko větší míře vydávají i lidé venčící psy nebo čtyřkolkáři. Podle Pavla Pletky, předsedy českobudějovického okresního mysliveckého sdružení, tlak na přírodu celoročně roste.

Zvěř je tak vyhnaná z přirozeného úkrytu v lese a lze ji třeba v Českých Budějovicích vidět, jak se pase jen pár desítek metrů od obchodní zóny v Českém Vrbném. Když uprostřed zdejšího kruhového objezdu kvetly ozdobné keře jako první na jaře, pochutnávala si na nich srna míjená stovkami automobilů v bezprostřední blízkosti…
To všechno jsou ale důvody, proč stále více zvěře hyne pod koly automobilů. Přestože se tomu myslivci snaží ze všech sil zabránit. Například Oldřich Tripes z Komařic na Českobudějovicku připomíná leták, který šíří myslivci společně s ochránci přírody. Ten vyzývá řidiče k opatrnosti a žádá o totéž třeba i zemědělce při sklizni.

Policejní statistiky evidují v jižních Čechách za rok 2015 ale jen 34 a za rok 2016 pouze 48 střetů s divokou zvěří nebo domácími zvířaty. Je to nepoměrně méně než v ostatních krajích. Podle Jiřího Matznera, krajského mluvčího Policie ČR, je rozdíl oproti jiným krajům dán zpracováním nehod se zvěří.

Myslivci doporučují jezdit pomalu, hlídat pole a být připraven zastavit

„V Jihočeském kraji se dle metodika dopravních nehod statisticky vykazují nehody se zvěří, jen pokud jde o velkou škodu nebo o následky na životě a zdraví," říká Jiří Matzner. „Zbytek nehod se zpracovává jako takzvaný euroformulář, který se statisticky nevykazuje jako dopravní nehoda," doplňuje Jiří Matzner.

Navíc podle Pavla Pletky velká část zraněné zvěře ani nezahyne přímo při střetu. Podaří se jí třeba odběhnout dál od silnice a tam teprve zhasne. Ztráty ze silničních střetů podle Oldřicha Tripese převyšují i počty zvěře, kterou smějí ulovit myslivci na základě kontrolovaných plánů. A na silnicích hyne nejen srnčí, ale i zajíci nebo divoká prasata. Svůj podíl na tom na jaře mají například námluvy nebo u srnčí zvěře v začínajícím létě i vymezování teritorií a souboje srnců.

Zvěř se přitom většinou snaží pudově před srážkou docela jednoduše utéct. Srny ani nenapadne, že pokud by zastavily, automobil odjede a ony se dostanou přes vozovku bez úhony.

Myslivci proto apelují na řidiče, aby se vlastní opatrností snažili střetů vyvarovat. Například v místech, kde pole přechází v les a kudy vedou přirozené migrační trasy. Někdy stačí jen sledovat periferně okolní pole a v nejnutnějším případě zastavit či v noci proti „světlům" zvěře, která se objeví na silnici před autem, zahoukat.
Jihočeský kraj pak již několik let podporuje myslivce v instalaci tak zvaných pachových ohradníků u silnic. Ty mají udržet zvěř dál od komunikací. Ale hlavní díl odpovědnosti je podle myslivců na řidičích. 

Zdroj: Deník

Divočáci i srnky. Řidiči rekordně bourají se zvěří, nejrizikovějším měsícem je květen

Čechy - Tolik sražených jelenů, srnek, zajíců a divočáků jako v loňském roce policisté ještě nikdy v historii samostatné České republiky nezaznamenali. Když se připočítají i střety s domácími zvířaty, počet nehod se poprvé vyšplhal téměř k jedenácti tisícům.

A nárůst pokračuje i letos. V prvním čtvrtletí policie vyšetřovala už 2466 případů, o 17,2 procenta více než loni ve stejném období.

Nejvíce ostražití by přitom měli být řidiči na silnicích právě teď: květen patří spolu s dubnem a říjnem k měsícům, kdy hrozí srážka z celého roku nejvíce.

POZOR NA SOUMRAK
„Na vysokých číslech se podepisuje stále rostoucí intenzita dopravy, a to i v nočních hodinách, kdy hrozí nadprůměrně vysoký počet střetů s divokými prasaty a srnci," komentuje statistiky bývalý šéf Besipu Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Nyní v květnu se vyplatí dávat na silnicích největší pozor po páté ranní a před devátou večerní. Tedy v hodinách před svítáním a po soumraku, kdy se podél silnic pohybuje vysoká zvěř.

Právě tyto části dne se řadí k nejvíce rizikovým, zjistili experti Centra dopravního výzkumu.

Zdroj: Deník

DRSNÁ VYSOČINA
Když se srovnají srážky se zvěří s počtem všech havárií, nejnebezpečnější jsou silnice na Vysočině. Zatímco v celé republice loni způsobili kanci a spol. každou devátou vyšetřovanou nehodu, v kraji na rozhraní Čech a Moravy to byla každá čtvrtá.

„Tam je to dáno kombinací vysokého počtu zvěře a velkého podílu silnic nižších tříd, kde bývá zvěř kvůli nižší intenzitě dopravy méně ostražitá," říká Budský.

V absolutním počtu pak dochází k nejvíce srážkám ve středních Čechách, kde jich policisté loni vyšetřovali přes dva tisíce.

Naopak kraje Jihočeskýa Plzeňský se z policejních statistik jeví jako ty regiony, kde řidiči žijí s divočáky a srnkami v největší sym-bióze. Jenže za malým počtem vykázaných srážek stojí ve skutečnosti administrativní nedopatření.
Policisté mají totiž dvě možnosti, jak nehody zapisovat: přes centrální systém či euroformuláře. Problém je v tom, že nehody zapsané druhým způsobem se ve statistice nepromítnou.

„A policisté v Plzeňském kraji volí spíše euroformuláře," vysvětluje tamní policejní mluvčí Pavla Burešová.
Skutečný počet srážek se zvěří tak bude – nejen na Plzeňsku a Českobudějovicku – výrazně vyšší, než uvádějí policejní statistiky.

Nehod v Jihočeském kraji neustále přibývá

STROM HORŠÍ NEŽ PRASE
A vyšší budou ve skutečnosti i počty lidí, kteří kvůli lesní zvěři či domácím zvířatům na silnicích zahynuli. Podle policie jich od roku 1993 bylo 35 (z toho jeden zemřel loni na Ústecku).

Do statistik totiž logicky nemohou vyšetřovatelé zaznamenat situace, kdy řidiči při snaze vyhnout se zajíci či veverce nezvládli řízení a narazili do stromu – což bývají fatální nehody.

„Je-li střet se zvěří nevyhnutelný, řidič by se měl snažit jet přímo a intenzivně brzdit," odvolává se Budský na výsledky testů německého autoklubu ADAC, který zjišťoval, co je pro posádku vozů nejlepší řešení krizové situace.
„Naopak velmi nebezpečná je snaha zabránit střetu stržením řízení na stranu, kdy následuje daleko horší kolize se stromem, či jinou pevnou překážkou," dodává Budský.

Když už k nehodě dojde, je třeba zavolat policii a někdy také příslušné myslivecké sdružení – to i v případě, že zraněné zvíře uteče.

Modré odrazky zvěř odradí