Otázka stipendií, které mají žáky motivovat k lepším úspěchům, rozvířila veřejnou debatu. S nápadem přišly Strakonice, radní už dokonce schválili i navýšení rozpočtu odboru školství a cestovního ruchu, které bude kryto darem od Technických služeb Strakonice.

Nejkontroverznějším bodem celého projektu jsou peníze i způsob výplaty. Ve Strakonicích budou dětem 500 korun vyplácet vždy na konci školního roku, a to na jejich konta. Kromě zvýšené motivace ke studiu se domnívají, že u dětí zlepší finanční gramotnost.
I podle táborského dětského psychologa Jana Kováře jsou výsledky ve škole formou lidské práce, která si zaslouží odměnu. „Mohlo by to na děti mít i motivační efekt. Při své 
praxi vidím, že děti mnohdy postrádají povědomí o hodnotě peněz a berou je ve svém životě automaticky. Je to ale 
i vina nás, rodičů. Dětem tedy v tomto ohledu projekt zajisté pomůže," upřesňuje.

Bez peněz

Starostové měst, která jsou zřizovateli základní škol, ale nejsou finančním odměnám za prospěch či zlepšení příliš nakloněni. Podle mínění sedmi z nich, které redakce oslovila, mají veřejné peníze jít spíše jednotlivým mládežnickým spolkům a do kompetencí škol by radnice neměly zasahovat. Obce se do výchovy dětí zapojují hlavně v jejich mimoškolních aktivitách.
K tomuto názoru se kloní 
i bechyňský starosta Pavel Houdek, který by žáky odměňoval raději dárkem. „Motivace jako taková je určitě zapotřebí. Ale k finančnímu ohodnocení žáků se nechystáme. Nepokládám to jako ideální nástroj pro výchovu dětí na základních školách."

Na rodiče cílí i učitelka Iva Marušková z Veselí. „U malých dětí jsou výsledky hodně odrazem rodičů, takže si nejsem jistá, jestli je tato motivace správná," zamýšlí se.
„A navíc, co žáci, kteří na lepší výsledek dosáhnout nemohou? Nebude to pro ně demotivující? Nemají buňky, cit na určitý předmět a ten jim pak může zkazit průměr, byť se opravdu snaží," vyjmenovává Iva Marušková možná úskalí principu stipendií na základních školách. Podle ní navíc mohou žáci získané peníze použít pro ně nevhodným způsobem, proto by finanční stipendia pro děti ze základních škol nezaváděla.

Přitažené za vlasy

Lubomír Pospíchal je ředitelem školy na Blatském Sídlišti ve Veselí nad Lužnicí teprve dva roky, předtím řídil školu v Deštné. Jak sám tvrdí, i když je mladý, je poměrně konzervativní a má rád tradiční školství. A tak ho stipendia na základní škole nejdříve přivedla k údivu, pak se ale zamyslel a tuto představu shledal jako poměrně zajímavou. „Musím přiznat, že mě zarazilo, že stipendium chtějí nabízet na základní škole. Podle mě by se finanční odměna měla týkat až dětí od patnáctého roku," míní.

Takže s ním nesouhlasíte?
Představa, že se děti učí proto, aby si vydělaly nějakou korunu, se mi zdá dost přitažená za vlasy. Odměna ano, ale spíš by se mi zamlouvala nějaká poukázka, třeba do knihkupectví nebo na sportovní potřeby. Bohužel, na naší škole není z čeho odměny hradit, ale rád bych to napravil.

Myslíte si, že by děti poukázka motivovala víc než peníze?
Jsem přesvědčený, že některé děti stále čtou, minimálně jedna třetina z nich i intenzivně. Bohužel si myslím, že to stipendium by stejně získaly děti, které tak jako tak dosahují výborných výsledků. Odměna pro toho, kdo se skokově zlepšil, už může být motivací, ale až na druhém stupni.

Mohli by se tak školáci naučit hodnotu peněz?
To je mord dnešní doby, za vším vidět peníze. A chceme to servírovat dětem už v tomto věku? Potom bez peněz neudělají ani dobrý lidský čin.

Čím tedy děti odměňovat?
Pochvala za čestné jednání a vynikající výsledky je na místě. Teď při předávání vysvědčení jsme ocenili chlapce z osmičky, který našel peněženku s docela velkým obnosem a poctivě ji vrátil. To si v dnešní době zaslouží ocenit. Dostal tedy pochvalu ředitele a také jsme zaslali děkovný dopis rodičům. Překvapilo nás, jak se zachoval. Jeho bych v tuto chvíli i finančně odměnil, udělal to nezištně.

Jak u vás děti motivujete?
Dáváme odměny pro nejlepší sběrače bylin a tříděného odpadu. Naše děti známe, chlapci třeba koupíme kvalitní kopačák či tenisovou raketu.V rámci výuky samozřejmě motivují učitelé.

Čistě hypoteticky, kdyby vám firma nabídla sponzorský dar na stipendium, přijal byste ho?
To určitě, v současné době se peníze neodmítají. Muselo by se to vyřešit smluvně
a účetně a pak bych dětem 
i finanční odměny rozdával. Tak to je. Snažil bych se ale možná domluvit na nějakých poukázkách.

Protože se obáváte, že by žáci peníze nevyužili vhodně?
Záleží na přístupu rodičů a jejich výchově. Kdyby si dítě koupilo lístek na koncert své vysněné kapely, tak prosím, to je výborný nápad. Ale kdyby je mělo utratit za blbinky, to už tak šťastný nápad není. Určitě by se stipendium dalo využít k výuce finanční gramotnosti.
Ta konkrétní představa by dítěti pomohla. Půl roku se snaží, dostane pět set korun, a pak je utratí během jednoho odpoledne prakticky za nic. Mohlo by je to do budoucna poučit a finanční gramotnost jim v hlavách rozsvítit. Naučí se pak i hospodařit, peněz si třeba začnou více vážit.

Na závěr, je podle vás děti na základkách nutné motivovat?
U menších žáků výborně funguje například motivace smajlíkem do sešitu, u větších pak vyzdvihnutí jeho schopností či známkami, ale celkově je potřeba děti více chválit, povzbuzovat je. Pochvalu si zaslouží i starostliví rodiče. Příprava žáka doma s rodiči už není samozřejmostí. A navíc, žáci nyní mají pocit, že všechno najdou na internetu, takže je třeba je motivovat k tomu, aby chtěli vědět, znát a rozumět.

Co říkají starostové měst, která školy zřizují?

Michaela Petrová, místostarostka Tábora pro školství: „Stipendium máme, ale pouze pro studenty vysoké nebo vyšší odborné školy, přičemž příjemce musí být z nízkopříjmové rodiny. 
U školáků ze základních škol vyhlašujeme talenty roku a pořádáme setkání u starosty, kde jejich úspěchy oceníme drobným dárkem. Dávat peníze? Myslím, že bychom děti od útlého věku učili, že všechno je za peníze. O stipendiu neuvažujeme."

Ladislav Sýkora, starosta Veselí nad Lužnicí: „Nic takového nemáme a teď ani neplánujeme. Nejlepší žáky si oceňuje každá škola sama. Osobně se domníváme, že peníze nejsou v těchto případech tou nejlepší motivací."

Martin Doležal, starosta Sezimova Ústí: „Stipendium nemáme, těm nejlepším žákům dáváme cenu starosty města – přívěsek stříbrný klíček. Školy na něj nominují z každého stupně dva nejlepší. U nás jde spíše o symbolické ocenění a není pouze za známky, ale i za úspěchy v jiných oblastech."

Jindřich Bláha, starosta Soběslavi: „Město Soběslav nic jako stipendia či finanční odměny za vynikající výkon ve škole pro žáky neorganizuje. Škola je totiž samostatným právním subjektem, takže pokud něco určitá škola sama pořádá, tak je to pouze v její režii a město do toho v tomto ohledu nevstupuje. Nechává školám samostatnou působnost, jak a zda některé žáky na konci školního roku odmění."

Vladimír Mašek, starosta Jistebnice: „Stipendia u nás nejsou zavedená věc. Školákům se ale pečlivě věnujeme jinými způsoby. V Jistebnici podporujeme mnoho různých mimoškolních aktivit jednotlivých mládežnických spolků – například mladí hasiči a myslivci nebo školní sportovní klub. V září na začátku školního roku navštěvuji prvňáčky a na konci školního roku předáváme slavnostně žákům vysvědčení. O přímém finančním obnosu konkrétním žákům tedy neuvažujeme a snažíme se děti vést ve výchově v průběhu celého roku."

Pavel Eybert, starosta 
Chýnova: „Jako město podporujeme finančně přímo rodiny s nově narozeným potomkem, kdy jim přispíváme sumou 10 tisíc korun. K odměňování výsledku vzdělávání má výsostné právo samotná škola. S dětmi se při různých školních akcí ale setkáváme. Žáky, kteří v průběhu roku výrazně uspěli ve svých mimoškolních aktivitách, přijímáme slavnostně na radnici a oceňujeme jejich snahu."

Jaroslav Větrovský, starosta Mladé Vožice: „Na konci školního roku ohodnocujeme u nás na radnici patnáct nejlepších žáků ze základní školy. Finanční obnosy jim ale nedáváme, neboť vzdělání je bohatstvím každého člověka a každý by měl mít sám zájem získat to nejlepší vzdělání."

Jan Kocourek, Lucie Mylerová Paurová