Nálezce stříbrných mincí, vyražených již v roce 1620, František Dedek ze Soběslavi, se může radovat. S jeho pokladem se v Soběslavi počítá. Dokonce už má vybrané důstojné místo.
„Určitě chci, aby v Soběslavi zůstal, když tu byl nalezený,“ říká poctivý nálezce, který si ze zákona zaslouží odměnu. Ještě netuší, kolik za stovky stříbrných mincí dostane, ale doufá, že to vyjde alespoň na rodinnou večeři.
„Chceme to oslavit, určitě pozvu i děti,“ upřesnil.
Archeologové Husitského muzea Tábor zkonzervovali zatím prvních sto kusů mincí a o odměně pro nálezce jednají s krajským úřadem. „Teď čekáme, až Puncovní úřad Tábor stanoví ryzost a hodnotu kovu v mincích a podle ní se bude odvíjet výše odměny,“ upřesnil šéf archeologů Rudolf Krajíc.
Pokud odborníci dojdou k závěru, že se v případě soběslavského pokladu nejedná o drahý kov, bude o výši odměny rozhodovat jeho kulturně historická hodnota. „Tu ale poznáme, až dokončíme práci,“ dodal Krajíc.


Lákadlem turistů
O tom, kde bude poklad nakonec uložen, se ještě povedou jednání. Ze strany soběslavské radnice s muzeem ještě nikdo nejednal, přesto už má starosta Jindřich Bláha v této otázce jasno.
„Víme, že na jednání o uložení máme spousty času. Zpracování nálezu má trvat měsíce až roky,“ vysvětlil včera Bláha, proč se zatím k pokladu nepřihlásili.
Podle jeho slov by se měli v budoucnu místní občané i turisté vydávat za pokladem do sklepení hradu.
„Hrad je nejvýznamnější památkou ve městě, proto se domníváme, že po rekonstrukci bude lákat turisty. Z tohoto pohledu vidíme šanci vystavit poklad právě v něm, přesněji v jeho sklepích,“ doplnil starosta.
Rekonstrukce sklepů přijde ale na řadu nejdříve za čtyři roky. O dva roky dříve má však skončit oprava hradního paláce, v němž najde místo knihovna a informační centrum. Pokud budou mince k vystavení připraveny ze strany archeologů již v této době, dostanou dle starosty prozatímní místo v paláci.


Poklady pod dálnicí
Trs stříbrných mincí ze 17. století našel při večerní procházce František Dedek prvního července.
Staveniště dálničního přivaděče u Černovického potoka vydalo 2,5 kilogramu stovek zelených plíšků, k nimž archeologové přidali další z českobudějovické skládky, kam míří zemina ze stavby.
„V současné době pracujeme celkem na třech budoucích dálničních úsecích, a to tady u Černovického potoka, u Žíšova a u Sedlečka. Všude je možné očekávat nějaký podobný poklad,“ řekl s úsměvem Krajíc.