VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Situace na Šumavě vyžaduje krizové řízení

České Budějovice - Z hlavního stanu Národního parku Šumava unikla alarmující fakta.

31.8.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Kojan

Na poradě 4. srpna ve Vimperku bylo konstatováno: „Současná výše nahodilých – kůrovcových – těžeb v rámci správy Národního parku Šumava je alarmující. K 31. červenci je vytěženo 74 000 m³. Bude-li pokračovat gradace populace lýkožrouta ve stejném rozsahu jako dosud, může v nej〜ohro〜ženějších územích naplnit parametry živelní události.

Jako příčinu této situace shledáváme rozhodnutí o ponechání asi 140 000 m³ dřeva po orkánu Kyrill v tzv. speciálních managementech, odkud se populace lýkožrouta po přerojení rozšiřují do kůrovcově zásahových území, na což musíme reagovat zvýšením nahodilých – kůrovcových těžeb. Dalším zdrojem šíření jsou pravděpodobně kůrovcově bezzásahové I. zóny a management A s červenou mřížkou, kde nemáme působnost účelně proti lýkožroutu zasahovat.“

Historický exkurs

Vraťme se trochu zpět.

V březnu 2007 vydalo Bursíkovo ministerstvo životního prostředí rozhodnutí, jímž změnilo jednotný režim péče o lesní porosty ve II. zónách v režim tzv. diferencovaný.

Zatímco do té doby se podle lesního zákona asanovalo veškeré kalamitní dřevo včetně dřeva kůrovcového, nyní se asanuje jen jeho část.
Obce i sdružení Šumava 21 již tehdy považovaly Bursíkovo rozhodnutí, jímž nepovoluje asanaci v částech II. zón (tzv. management A) a ruší uniformní aplikaci lesního zákona ve II. zónách, za nezákonné.

Například obec Stožec namítala, že považuje tuto formu managementu za snahu o prosazení bezzásahového režimu, jenž povede k nekontrolovanému šíření kůrovce na další území, a tím i ke zvýšení nahodilých – kalamitních – těžeb a k neúměrnému nárůstu holin.

Faktické rozšíření bezzásahových zón dále vnímá jako jinou formu rozšíření prvních zón, tudíž za obejití zákonného postupu (pozn. s rozšířením bezzásahového území musí souhlasit obce na území parku).

Byrokracie kvete

Rozhodnutí ministra Bursíka obsahuje i další nařízení. Územní pracoviště, například lesní správa Stožec, musí hlásit na správu Národního parku Šumava jednotlivé kůrovcové stromy. Pak čekají na zaevidování žádosti, která je následně postoupena k dalšímu řízení, které má nebo nemá zásah – asanaci – povolit.

Tento „schvalovací“ proces trvá samozřejmě přinejmenším několik týdnů. Vzhledem k tomu, že vývoj lýkožrouta smrkového trvá sedm až jedenáct týdnů a napadené stromy jsou zpravidla identifikovány až během vývojového cyklu larev, tyto administrativní úkony dávají zelenou k hromadnému šíření kůrovce na další stromy, a tím k rozšiřování kůrovcového ohniska.

Co zbylo po Kyrillu

Po orkánu Kyrill v lednu 2007 mělo v parku zůstat neasanováno asi 140 000 kubíků kalamitního dříví. Bylo tu ale ponecháno přinejmenším dvakrát tolik.
Kalamitní dříví zajišťuje podmínky pro gradaci kůrovce, a to s maximem ve druhém a třetím roce po kalamitě. Staleté vědomosti lesníků se naplňují. V tomto roce bude v národním parku, za cenu holin, vytěženo nejvíce kůrovcového dřeva v historii. Kůrovec je tak přemnožen, že situace se stává nezvladatelnou.

Není již pozdě?

Obce na území parku podaly žalobu na ministerstvo životního prostředí a exministra Bursíka za množství protiprávních rozhodnutí z roku 2007. Projednávána bude nejspíše začátkem roku 2010.

Policie ČR a státní zastupitelství šetří žalobu na škody na životním prostředí suché Šumavy, kterou odborné posudky vyčíslují na desítky miliard.
Otázkou je, zda není pozdě a zda veškeré tyto aktivity budou schopny zajistit adekvátní péči o ekosystémy Národního parku Šumava.
Nezasahování proti kůrovci může mít velmi tragické důsledky na šumavské ekosystémy, na biodiverzitu (biologickou rozrůzněnost), ale i na hmotné zabezpečení tamních obyvatel a příjmy obcí.

I v bavorském národním parku, kde v současnosti také masivně zasahují, aby před kůrovcem ochránili národní horu Falkenstein, se ukazuje, že nezasahování v konečném důsledku znamená mnohem více škod než včasné asanační zásahy u jednotlivě napadených stromů a na malých kůrovcových plochách.

Sousedé: vaše věc

Rozvířená diskuse kolem NP Šumava je tématem i u sousedů.

„Sledujeme polemiku velmi pozorně,“ řekl pasovskému deníku PNP Karl Friedrich Sinner, vedoucí NP Bavorský les.

Obavy, že by eventuální změny režimu českého parku mohly mít vliv na bavorský park, ale nemá. V klíčových otázkách musí samostatně rozhodnout příslušná vláda, i když prý jistě také přihlíží k tomu, co dělá soused.

“Do diskusí se Sinner nechce v žádném případě míchat,“ pokračuje PNP. „Stav, kdy se uvnitř Česka vykrystalizovaly rozdílné názory, si musejí sousedé sami vyřešit,“ cituje list Sinnera.

On sám by prý mohl zprostředkovat jen své zkušenosti s kůrovcem v Bavorském lese, jak už také udělal při tiskové konferenci v Praze.

Pro PNP pak zopakoval, že v bezzásahových zónách bavorského parku se zvýšila bio〜diverzita a kůrovcové holiny neuškodily turistice.

Jitka Marková

31.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hledaný Robert Oláh.

Hledají muže snědé pleti

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Na co zajít do kina

Táborsko - Přinášíme přehled programu kin.

Radka Maxová: Politika je velký zásah do života

Jihočeský kraj – Ženy v jižních Čechách chtějí spolurozhodovat o budoucnosti nejen svých domácností.

Sedmiletý Adam je šampiónem republiky

Písek – Titul republikového šampióna v silničních motocyklových závodech nejmenší kategorie Minimoto junior A od pěti do deseti let získal sedmiletý Adam Vyskočil z Písku.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Jižní Čechy – 132 let starý teplotní rekord pro České Budějovice a 16. říjen neplatí. Pondělní léto ustanovilo nový.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení