Než se roku 1899 zemská školní rada usnesla, že povolí vyučování v Radimovicích, do Radkova docházelo i z Nasavrk pětačtyřicet dětí. O rok později ale už nechala obec postavit školní budovu za 1400 korun a k přiškolení byl vyzván i Svrabov, ale ten odmítl. Takto zachycuje kronika počátky vyučování v radimovické obecné škole.

„Prvním definitivním správcem školy byl jmenován Jakub Veger, učitel z Dražic. Ručním pracím vyučovala jeho choť Jenovéfa Vegerová za 120 korun ročně. Náboženství katolické vyučoval kaplan klokotský, Josef Šedivý, rodák z Chabrovic, kněz pokrokový, lidumil," zachytil první osazenstvo radimovické školy Josef Vančata, který jako správce na škole a kronikář obce působil od roku 1919.

Po první světové válce se škola podílela nejen na vzdělávání žactva, ale také pro občany pořádala školní slavnosti a přednášky a stála i za ochotnickým divadlem.

Rada chce školu zrušit

Ještě roku 1919 odchází do důchodu řídící a zakladatel zdejšího hasičského sboru Veger a na jeho místo prozatím přichází mladý a nadšený František Holšán, po kterém školu zanedlouho přebírá zmíněný Josef Vančata z Myslkovic. Tento kantor působil ve škole v Chabrovicích, Janově, Mladé Vožici a Smilových Horách, odkud přišel do Radimovic u Tábora.

BUDOVA školy nyní slouží jako obecní úřad a knihovna.

Hned po čtyřech letech se musel řídící Vančata vypořádat se zádrhelem. Zemská školní rada chtěla instituci pro malý počet dětí, a to sedmnáct, zrušit. Správce školy dostal dotazník, aby zodpověděl, kam před otevřením školy žáci chodívali. Aby k zavření nedošlo, obrátil se Václav Vančata s žádostí o pomoc na poslance Maška ze Želče. Argumentoval tím, že nízký počet dětí je pouze přechodný. Začalo se tedy vážně jednat o přiškolení Svrabova.

„Svrabovští se protokolárně zavázali, že dojde – li po letech k rozšíření školy o postupnou třídu, zavazuje se obec Svrabov s dvorem Hejlovem nésti veškerý náklad mimo vnitřní zařízení, na něž náklad ponese celá školní obec," píše se v kronice.

Zemská školní rada tedy od zrušení školy upustila a navíc přibyli školáci ze Svrabova a Hejlova.

Na děti zapomněl

Hana ŠvecováNa dětská léta strávená na zdejší obecné škole zavzpomínala Hana Švecová (1948) ze Svrabova.

„Škola byla jako jednotřídka a celou dobu jsme měli Jana Šůnu. Pan učitel se domníval, že nepotřebujeme tělocvik, a tak jsme místo něj chodili sbírat byliny," začala své vyprávění Hana Švecová s tím, že ve třídě byla asi patnáctka dětí.

„Pan učitel byl hodně přísný, ale naučil. Dostávali jsme rákoskou nebo museli klečet a můj brácha Láďa, který byl o rok mladší, to od něj schytal několikrát. Dokonce ho nechal jednou po škole ještě s jedním spolužákem a jel nakupovat do města. Jenže na kluky zapomněl a ve třídě zůstali až do večera. Nakonec bráchu učitel přivedl domů asi v devět večer," vzpomíná.

Vybavila si ještě jednu příhodu. Občas se totiž stávalo, že se dětem do školy moc nechtělo a hledaly různé výmluvy: „Když jsme třeba nenapsali úlohu, tak jsme se snažili vymluvit na teplotu. Ale mamku jsme neoblafli. Ale jednou byly obrovské lijáky a z rybníku přetékala voda přes cestu. Vyfasovali jsme s bráchou gumáky a do školy stejně museli. Ve vodě jsme se začali ráchat a zapomněli na čas. Když jsme zjistili, kolik je hodin, do školy jsme se báli a domů taky. Tak jsme zuli holínky, nabrali do nich vodu a šli domů s tím, že cesta nejde přejít. A prošlo nám to."

Jan Šůna učil ve škole do roku 1970, kdy ho vystřídal Jiří Vlasák. Škola skončila v roce 1976. Žáci až do roku 1996 dojížděli do Radkova. Nyní mají nejblíže Jistebnici či Tábor.

„O tři roky později byl školní byt přidělený učitelce z radkovské mateřinky a v roce 1989 byly vnitřní prostory bývalé třídy upravené pro potřeby občanů jako kulturní místnost a knihovna. Od roku 1991, kdy se obec osamostatnila, tady sídlí také obecní úřad," shrnul proměny starosta obce Lubomír Hnilička, který do zdejší školy také chodíval.

Na budově nechala obec také opravit omítky i fasádu a na střechu přišly nové okapy.

Střípky z kroniky

„Dne 22. listopadu 1893 povolena v Radimovicích zimní expositura. Vyučovalo se nejprve v č. 6 v Nasavrkách, později v č. 9. a 7. v Radimovicích. V létě chodilo se do školy radkovské. Prvním učitelem byl Václav Novák, od roku 1896 František Tanzer, oba rodáci z Myslkovic na Soběslavsku. Tanzer byl u občanů velice oblíben. Od roku 1898 vyučoval Rudolf Pazdera. Ručním pracím ženským vyučovala choť řídícího učitele z Radkova Em. Mikolandová."

„Delegace 25 učitelů i učitelek ze slovenské Zvoleně s doprovodem táborské okresní školní inspekce přijela na školní exkurzi do radimovické školy 20. června 1925. Slovenští učitelé nejdříve navštívili liderovickou tvrz Petra Aksamita, poté se vydali do Radimovic. Na okraji Liderovic a začátku cesty k Radimovicím očekávalo delegaci slovenských učitelů 30 dětí a správce radimovické školy. Cestou do Radimovic předváděl radimovický učitel názornou výuku vlastivědy přímo v přírodě. Na Hůrce, na okraji obce, očekávali delegaci slovenských učitelů zástupci obce, hasičů, divadelních ochotníků a většina obyvatel nejen z Radimovic, ale i z Nasavrk."

„Další hospitace přijíždí do radimovické školy 24.10.1929. Táborští učitelé v počtu 32 zde hledají inspiraci a zkušenosti. V roce 1930 mají obce Nasavrky a Radimovice celkem 175 obyvatel, Nasavrky 79, Radimovice 96."