VYBERTE SI REGION

ROZHOVOR: Velikonoce bývaly magickým obřadem

České Budějovice - Velikonoce jsou tady. O původu svátků, ale i o jejich proměnách, jsme si povídali s Daliborem Turečkem z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Zde se zabývá nejen dějinami české literatury 19. století, ale i folkloristikou.

25.3.2016
SDÍLEJ:

„Podobu zvyků v době Velikonoc zaznamenal ve svých knihách například Čeněk Zíbrt v devatenáctém století,“ říká Dalibor Tureček z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Foto: Deník/Jana Klomfarová

Jak se proměnily velikonoční zvyky?

Oslavy vznikly už v předkřesťanském období, takže se proměnily dost radikálně. Posun je především v oslabení magické povahy původních prastarých zvyků, které měly přinést vše dobré do nového hospodářského roku, jenž začínal přirozeně na jaře.

Pro naše praprapra-předky bylo zlomové období mezi zimou a jarem důležité. Pokud by měli smůlu, mohli přes zimu klidně pomřít, naopak pokud se jim dařilo, tak zimní období přežili a mohli začít znovu. Proto bylo důležité na začátku vegetačního období usilovat o dobrou úrodu.

Tahle stránka postupně upadla. Dnes si asi už nikdo nedovede představit, že by chodil po pomlázce, aby měl v dalším roce třeba více peněz.

Z toho původního přechodového rituálu se tedy stal pouhý mechanický zvyk?

Úplně původně šlo o magický obřad, všichni věděli, proč jej vykonávají. Ještě v devatenáctém a v podstatné části dvacátého století měl ale závaznou podobu. Každý ve vesnici měl svou danou roli a nějakým způsobem se rituálu musel účastnit. Spojovalo to a profilovalo společenství.

Dnes se účastní jen ten, kdo chce například tím, že otevře dveře koledníkům. Z přesně daného rituálu se stal rozvolněný obyčej, který se sice nějak dodržuje, ale jeho význam lidé často neznají.

Jak významným svátkem jsou Velikonoce?

Původně byly mnohem důležitější než Vánoce. A to nejen pro křesťanskou společnost, ale i tu starší. Pokud pomineme křesťanskou zvěst, tak se skutečně jednalo o přelomovou část roku. Jaro znamenalo novou naději. Alespoň pro zemědělce, na kterých byla společnost zcela závislá.

Jaké byly součásti Velikonoc dříve, co bylo jinak než dnes?

Důležitou součástí byla už Smrtná neděle, která je dva týdny před Velikonocemi. Patřilo k ní vynášení smrtky a zároveň se chodilo s lítečkem nebo létem.

Jak ale skutečně vypadaly oslavy v dávném předkřesťanském období, se už dnes nedozvíme. Církev je samozřejmě dost radikálně potlačovala, i když zčásti je i převzala, zčásti je tolerovala. Snad proto se alespoň v náznacích dochovaly prvky, které svědčí o původní magické praktice.

Jaké?

Například používání mladé trávy na barvení vajíček i samotná vajíčka či splétání rašících větviček to vše jsou symboly nového života. I samotné šlehání k tomu patří. Název pomlázka etymologicky pochází od slova pomladit, učinit mladým. To vše jsou nepřímé odkazy na původní rituály jara a plodnosti.

Co hrkání, kdy a jak vzniklo?

Hrkání je novější zvyk, objevil se až v období baroka a souvisí s křesťanským pojetím Velikonoc. Doklady máme například z devatenáctého století nejstarší hrkačky, dneska uchované v muzeích. Na Velký pátek se u katolíků přestalo zvonit, říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se tedy hrkalo. Byla to ale také součást koledních rituálů, které měly i ekonomickou funkci. Děti a mladí za svou činnost dostávali nějaká vajíčka či drobný peníz. Zároveň se tak určovaly role ve společnosti komu přísluší jaký podíl na celé věci.

Pokud mladí hrkali a koledovali, co mohli dělat ti starší?

Nic přesného se nedochovalo, ale svým způsobem svou úlohu měli také byli ti navštěvovaní. Hospodáři otevírali dveře a hospodyně obdarovávaly koledníky. Dnes se můžete rozhodnout, zda otevřete, nebo ne, a celá koleda se odehrává na prahu domu.

Dřív se vše odehrávalo uvnitř v domě byla bujná zábava. To si pamatuji ještě i já. S koledou navíc nechodily výhradně děti, s pomlázkami obcházeli i svobodní mladí muži. Dívky patřičného věku jim dávaly stuhy s nápisy. U nás už tenhle zvyk vymizel, ale třeba na Slovácku či Valašsku se ještě dodržuje a děvčata prý někdy koledníkům místo stuhy dají součást své „spodní garderoby" to jsem ale osobně nezažil.

Velikonoční zvyky se tedy liší i krajově?

Dnes se určitě liší hlavně svou razancí. Je ale otázka, zda se vždy lišily. Je možné, že původně byly zvyky stejné, jen postupně v některých oblastech ustoupily do pozadí. Někde se například ještě dodnes drží zvyk s poléváním vodou, který také původně měl magickou omlazovací funkci.

Letos máme přestupný rok. Přináší nějakou změnu do velikonočních svátků?

Obecně ne, délka roku v oslavách Velikonoc nemá žádnou roli. Spíše hrají roli místní zvláštnosti. Například někde chodí po pomlázce jen mladí muži, jinde se střídají s děvčaty. To druhé je ale nepůvodní: ve středověku či dříve byla otázka plodnosti spojována výhradně se ženou a právě proto se jen ona stávala objektem magických praktik.

Velikonocům dnes předchází postní období. Patřilo k nim i v té předkřesťanské době?

Těžko říct. Půst, jak mu dnes rozumíme, je záležitostí křesťanství. Šetření potravinami ale vychází i ze skutečnosti, že ke konci zimy už docházely zásoby. Určitě ale v období zimy byly i veselé body. Masopust byl svátkem, kdy ještě byly zimní zásoby. V něm se kupříkladu odehrávala většina svateb: byl čas, nemuselo se pracovat na poli a zároveň bylo z čeho slavnost uspořádat.

Autor: Jana Klomfarová

25.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Armáda je připravená, vrtulníky s pomocí mohou startovat

Bechyně - Ministr obrany Martin Stropnický ve čtvrtek navštívil novou základnu letecké záchranky pro Jihočeský kraj. Od ledna ji totiž zajistí armáda. 

První vzpomínky si ponesou v kufříku

Tábor - Novorozenecké oddělení se jako první na jihu Čech připojilo k projektu Život v kufříku. Je určen dětem mířícím k náhradní rodině nebo do ústavu.

Hospodští přežili první den s EET

Táborsko - Ve většině restaurací včera hosté nezaznamenali větší změny. Někde se sice déle čekalo, jinde mírně zdražovalo, ale trpěliví byli hospodští i zákazníci. I systém fungoval jak měl, k výpadkům nedošlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies