VYBERTE SI REGION

Rok 2015 byl rokem historického postupu fotbalistů a zrození sokolovny

Planá nad Lužnicí – V seriálu Táborského deníku se za rokem 2015 ohlédl i starosta Plané nad Lužnicí, Jiří Šimánek.

16.1.2016
SDÍLEJ:

Planá nad LužnicíFoto: Deník

"Myslím, že celkové hodnocení roku 2015 nevyznívá pro naše město špatně. Převážná část naplánovaných akcí byla realizována a ty, které se nepodařilo v tomto roce dovést do úspěšného konce, byly přesunuty a schváleny v rozpočtu na rok 2016.

Z těch realizovaných akcí bych chtěl jmenovat především nové komunikace v hodnotě téměř 10 milionů korun, novou zastávku městské hromadné dopravy za řekou za 900 tisíc korun, rekonstrukci sociálního zařízení v základní škole a koupelen v domě s pečovatelskou službou za zhruba 1,8 milionu korun. V základní škole jsme rovněž vybudovali novou třídu, a to pro výuku cizích jazyků, to nás stálo jeden milion.

K větším akcím patřila rovněž rekonstrukce střechy na městském úřadě včetně zateplení za více než čtyři miliony. Kromě dokončení revitalizace plánské fary v částce převyšující pět milionů, byla největší investiční akcí rekonstrukce sokolovny a její přebudování na víceúčelovou halu. V loňském roce bylo na rekonstrukci sokolovny vynaloženo z městského rozpočtu kolem 22 milionů korun. Tolik stručné zhodnocení největších realizovaných akcí.

Nesplnili jsme výstavbu tří chodníků. Důvodem byly zejména problémy s majetkovým vypořádáním potřebných pozemků a s tím souvisejícím stavebním řízením.

Dvě velké akce, které dosud nebyly zahájeny, jsou revitalizace centra města a úprava plánského nábřeží. U těchto obou významných investicí probíhají projekční práce včetně opakujících se jednání s architekty. Ne vždy jsou jednání jednoduchá, neboť představy architektů jsou někdy v rozporu s představami vedení města a jeho občanů.

Naproti tomu, že ne všechny naplánované akce byly realizovány, podařilo se proti původnímu plánu dokončit rozšíření základní školy a tím navýšit její kapacitu o tři třídy, což je o devadesát dětí.

V závěru roku pak byly z recyklovaného materiálu opraveny další komunikace.

Město samozřejmě nežije jenom investiční výstavbou, ale také společenským, kulturním a sportovním životem. V těchto oblastech bylo dosaženo celé řady úspěchů.

Postup fotbalistů

Mezi největší bych zařadil historický postup plánských fotbalistů do krajského přeboru. Řada kulturních akcí se stává tradicí a je určitě dobře, že cestu si na naše plánské akce nachází stále více lidí z širokého okolí.

A co nás čeká v roce 2016?

Největší letošní akcí je určitě dokončení výstavby víceúčelové haly. Pro ni máme připravených zhruba 28 milionů korun. Na dopravní stavby je určeno téměř 15 milionů, další rekonstrukce v základní škole a v domě s pečovatelskou službou by měly spolknout asi pět milionů.

Úpravy by se mělo dočkat naše nábřeží Lužnice a rádi bychom zahájili první část revitalizace centra města. Na tyto dvě akce je v rozpočtu letošního roku 2016 vyčleněno dvanáct milionů.

Nového povrchu se letos dočká tenisová hala a s významnou částkou rovněž pamatujeme na projekty související s úpravou zeleně. Méně proti předchozímu roku rozhodně nedostanou sportovci a ani kulturní dění v Plané nad Lužnicí. Nastavenou laťku podpory sportovců a spolků chceme držet vysoko i nadále. Odměnou je potom účast našich občanů na jednotlivých akcích.

V roce 2016 bych nám všem chtěl popřát hodně elánu, jenž povede k naplnění úkolů, které jsme si v rozpočtu města na tento rok schválili."

Autor: Jiří Šimánek, starosta Plané nad Lužnicí

Autor: Redakce

16.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Policie vyzývá partu mladíků, aby pomohla s vyšetřováním

Tábor -  Výtržnost a ublížení na zdraví v době Táborských setkáních. Tím se nyní zabývají táborští vyšetřovatelé.     

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies