ALENA ŠATROVÁ

Co se to u vás děje? Pokud jste stejně jako my tuto otázku položili lidem v Řípci v neděli v podvečer, věděli všichni: Přijel k nám zazpívat Pepíček Zíma!
Fanoušci spěchali do místní hospody, kde jen pár židlí zůstalo volných. Vždyť sem přijel zpěvák, jenž je tu doma. Maminka se narodila ve stavení přímo na návsi.
„Vím o tom, ale už to nepamatuji, navíc jsem se sem přivdala. Dům stojí naproti nám a stále v něm bydlí příbuzní pana Zímy. Pepíčka poslouchám moc ráda, býval tu o poutích a s manželkou chodívali i do kapličky," řekla Jaroslava Váchová, která si také nenechala koncert ujít.

Sál hospody se už v té době pomalu zaplňoval, ale Josef Zíma ještě seděl ve výčepu a živě diskutoval s místním kamarádem Jindřichem Koubou. Spolu se ale sblížili v Praze. „Já jsem o trošku mladší, takže blíž jsme se seznámili až za mých studiích v Praze, kde jsem chodil ještě na starou vysokou zemědělskou školu na kulaťáku v Dejvicích a Pepa vystupoval jako host v kavárně Vltava, což byla vysloveně studentská hospoda. Ve vsi jsme se sice vídali, ale v Praze jsme měli na sebe víc času. Rád taky vzpomínám na zdejší velký svatý zpívaný, které jsme mívali vždy v pátek před poutí," vysvětlil původ přátelství pětasedmdesátiletý Jindřich Kouba.

Ztrácel hlas

Zmínil řípeckou tradici velkého pouťového zpívání, při němž Josef Zíma exceloval. „Tady v téhle hospodě jsem kolikrát stával na stole s harmonikou až do rána. Bohužel, většina z těch mých kamarádů je už na pravdě boží. Je mi jednaosmdesát a oni většinou byli starší než já. To já jsem totiž byl ještě jinoch, ale oni už pánové a kolikrát i dědkové, kteří sem vždy v pátek před poutí přišli," ilustroval nám zdejší pouťovou tradici a přiznal, že nejednou při ní ztratil hlas.

Ve zdejším kraji je doma, byť se narodil v Praze. Ale maminka pocházela z Řípce, tatínek z nedalekého Sedlečka u Soběslavi, strýček učil v Chotovinách. Rodiče se seznámili při studiu soběslavského učitelského ústavu. Jako kluk tu později populární zpěvák a herec trávil většinu prázdnin.

„Školu jsem nenáviděl, ale na konci prázdnin už jsem se na ni těšil, protože tady jsem dřel jako zvíře. Nejdřív u dědečka v Sedlečku, potom u stejdy v Řípci a ještě u druhýho v Oujezdci, takže jsem šel z pole na pole. Mohu tedy říct, že jsem všestranně vzdělaný zemědělský pracovník. Jenže co já umím, to už se dneska vůbec nedělá," směje se a podobně vypráví i z pódia.

Na cestě do sálu jsme ale potkali ještě Miladu Němcovou, která si populární zpívání také velmi dobře pamatuje. V té době totiž byla hostinskou a partě chlapů točila pivo až do rána.
„Pepíčka Zímu si pamatuju asi od šedesátého roku, když zpívali v hospodě. To bylo vždycky veliký, tady uměli chlapi zpívat! Před týdnem jsem ho tu potkala, protože měli pohřeb v rodině, tak jsem mu naše zpívané připomněla. Hrozně se divil, že jsem já tou hostinskou. Později se ale zpívané zvrtly tak, že v hospodě bylo víc lidí než na pouti, proto úplně skončily."
taborsky.denik.cz