VYBERTE SI REGION

Radní Tibor Stano donesl petici proti cyklostezce

Tábor - Pruh vyhrazený cyklistům v táborské Jeronýmově ulici má protivníky i na radnici. O zrušení ale ještě nerozhodli. 

8.3.2016
SDÍLEJ:

Cyklostezka v Jeronýmově ulici v Táboře. Foto: Alena Šatrová

Rozruch kolem cyklostezky v Jeronýmově ulici neutichl. Nejnověji radní Tibor Stano z ČSSD předal petici s 200 podpisy, požadující její zrušení. Důvodem jsou asi 20 cm vysoké bloky, které pruh oddělují od provozu aut.

„Po této cyklostezce v podstatě nikdo nejezdí, jen komplikuje dopravu. Retardéry jsou tam nadbytečné," kloní se Tibor Stano k petentům. Již v listopadu přišel s návrhem na odstranění, většinu při hlasování v radě ale nezískal.

Přesto se radní dobrali ke kompromisu: použijí nižší oddělovače. Starosta Jiří Fišer totiž apeluje, aby se pruh, 
v němž cyklisté mohou jet 
v protisměru, nerušil. Jeho 108 metrů je součástí trasy od Žižkova náměstí k nádraží. „Pokud bude bez náhrady zrušen, budou cyklisté stejně jezdit dál v protisměru, nebo po chodníku či Husovým parkem. Tím vznikne větší nebezpečí pro všechny účastníky provozu," říká starosta, jenž oceňuje uspořádání cyklotras, které pod označením A, B, C a D vedou napříč městem.

Nakonec ho podporuje 
i opoziční zastupitel František Dědič z ODS. To ale neznamená, že s radnicí souzní. Připouští jen, že úplné zrušení pruhu by bylo složité. Požaduje ale zprávu, kdo stojí za různými změnami v projektu. Místostarostka Michaela Petrová totiž uvedla, že se současnými retardéry se původně nepočítalo. „Odbor dopravy měl jiné oddělovače, až pracovní skupina je změnila. Vidím problém v procesu, kdy byl samovolně změněn typ," říká místostarostka, která tuto stezku vnímá jako alternativu k hrázi Jordánu.

Petenti zatím nedostali odpověď, ani její kritik Tibor Stano však na jejím úplném odstranění netrvá, podle něj postačí jiné oddělení od vozovky. 

Autor: Alena Šatrová

8.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Policie vyzývá partu mladíků, aby pomohla s vyšetřováním

Tábor -  Výtržnost a ublížení na zdraví v době Táborských setkáních. Tím se nyní zabývají táborští vyšetřovatelé.     

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies