VYBERTE SI REGION

Radní se teď houfně probírají bioodpady. Na skládku jich musí méně

Táborsko - Před všemi obcemi stojí zásadní úkol: vyřešit snížení obsahu bioodpadu ukládaného na běžnou skládku odpadu z domácností. Cestou je vlastní kompostárna

18.2.2016
SDÍLEJ:

Kompostárna. Foto: Attila Racek.

Každá obec, která produkuje zelený odpad 
a ukládá ho na obyčejnou skládku, dostala omezený čas na to, aby jeho množství rapidně snížila. Přijde totiž rok, kdy už žádná tráva na komunální skládku nebude smět. Motivací budou peníze. Ceny za skládkování porostou.

Jak se má skládkovat: 1. Do roku 2020 musí všechny obce snížit obsah ukládaného zeleného odpadu na skládkách komunálního odpadu na 35 procent množství z roku 1995.  2. Od roku 2024 už nebude smět na skládky žádný bioodpad

Už za čtyři roky se má obsah bioodpadu ukládaného na běžných skládkách snížit 
o 65 procent oproti množství vyvezeného v roce 1995. „Táboru ke splnění normy chybí vytřídit ještě 20 procent," naznačil vedoucí odboru životního prostředí Jan Fišer. V současné době vytřídí Tábor necelých 44 procent rozložitelného odpadu. Aby 
k lednu roku 2020 splnil danou normu, potřebuje se dostat na uvedených 65 procent.

Obce tak musejí řešit nejen jak odpad rostlinného původu sbírat, ale i jak ho zpracovat. Tábor má představu, že vybuduje novou kompostárnu, společnou pro celou aglomeraci. „Vyvolali jsme jednání se Sezimovým Ústím i Planou, zda bychom ji nevybudovali 
a následně i neprovozovali společně. V tuto chvíli navrhujeme zpracování studie," upřesnila místostarostka pro životní prostředí Kateřina Bláhová z T2020.

Obě města nám potvrdila, že radní s tímto návrhem 
z Tábora souhlasí. Jak Martin Doležal ze Sezimova Ústí, tak plánský starosta Jiří Šimánek vidí studii jako potřebnou. „Až pak se ale rozhodneme, co dál," naznačil Jiří Šimánek, že se zatím neupisují ke společné stavbě. 

Studie má městům pomocí čísel odpovědět na všechny potřebné informace. „Nemáme dostatek volných pozemků, na kterých bychom kompostárnu postavili, proto čekáme, co ze studie vyjde a uvidíme, zda postavíme jednu společnou nebo něco jiného," potvrdil i starosta Sezimova Ústí, které teď trávu likviduje ve spolupráci se zemědělci a dřevní hmotu štěpkují.

Pro společnou kompostárnu by města hledala vhodný pozemek v dosahu deseti až 15 kilometrů, aby se neprodražovala doprava. Jak uvedla Kateřina Bláhová, hledat budou i vhodnou dotaci. „Na přípravu máme tři roky, pak už ale musíme požádat o dotaci," dodala. Již několik let si Tábor zpracovává odpad na kompostárně v Klenovicích, která patří technickým službám. Na splnění limitů už ale nevystačí. Rozložitelný odpad vybraný od občanů se pak zpracovává v Jarošovicích.

Také pro další obce jsou nyní bioodpady aktuální. Například Veselští se na snižování předpřipravili už tím, že si také pořídili a rozmístili kontejnery, do nich lidé odpad ukládají. A využívají i vlastní kompostárnu. „Obě opatření fungují, jen to chce čas, aby se lidé naučili třídit i tento odpad. Přesto se budeme muset zabývat případnou investicí do odpadového hospodářství," naznačil místostarosta Veselí Václav Matějů.

Podobně uvažují i v Soběslavi, kde využívají malou kompostárnu do 150 tun bioodpadu. Jak uvedl Jan Mošnička z odboru životního prostředí, do třídění trávy a dalšího rozložitelného odpadu chtějí zapojit větší množství občanů. „Uvažujeme o svozu zeleného odpadu z oblastí rodinné zástavby. Občané by dostali nádoby a vývoz by rovněž zajišťoval Rumpold."
Obce mohou lidem zajistit nejen kontejnery, ale také malé kompostéry.

Autor: Alena Šatrová

18.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

RECENZE: Žalmanův kabriolet se řítí vpřed s plnou nádrží

Jižní Čechy - Nové CD Cestující muž je pestré a přináší i magický vícehlas. Písně nemají žádnou zřetelnou slabinu.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

„Je úžasné, v jakých podmínkách vrata z vyšebrodského kláštera přežila“

Vyšší Brod – Restaurátor Václav Veřtát získal prestižní ocenění za opravu vrat, která se náhodou našla na půdě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies