Nejčastěji záchranáři loni vyjížděli k úrazům, dopravním nehodám či cévním mozkovým příhodám.
Jen za posledních osm let počet cest za pacienty v nouzi vzrostl o tisícovku denně. A jak říkají představitelé asociace záchranek, tento nárůst jde do značné míry na vrub pacientům, kteří pomoc sanitek vlastně vůbec nepotřebují.

LEVNĚ A RYCHLE
Ředitel Zdravotnické záchranné služba Jihočeského kraje Marek Slabý představil koncem minulého roku zcela novou sanitku, která již odpovídá předpisům EU.Zdroj: Archiv„Bohužel trvale dojíždíme k pacientům s týden nebo také měsíc trvajícími obtížemi, kterým se nechce k praktickému lékaři," poznamenává šéf asociace záchranek a zároveň ředitel té jihočeské Marek Slabý.

„Stejně tak stále přetrvává pocit, že když nám zrušili pohotovost, zavoláme si při chřipce nebo angíně záchranku. Jenže my nevozíme antibiotika, nepoužíváme recepty a podobně," dodává Slabý.

Jeho slova ostatně dokládají čísla z loňské statistiky: ze zmíněného milionu výjezdů byla jen necelá třetina k těm nejzásadnějším – tedy k úrazům, nehodám, infarktům, mrtvicím a zástavám srdce.

Ze zákona o zdravotnické záchranné službě přitom doslova vyplývá, že poskytuje „zejména přednemocniční neodkladnou péči osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života".

Vše ostatní by měli řešit praktičtí lékaři, specialisté nebo doktoři v nemocnicích, k nimž by se ale pacient měl dopravit po vlastní ose.

MÁLO DOKTORŮ
Problémů, které trápí krajské záchranky, je ale mnohem víc.
Jedním je nedostatek lékařů, se kterým se potýkají například na Pardubicku.

„Někde máme velké potíže, třeba v Litomyšli jezdí v týdnu přes den pouze záchranáři, odpoledne přicházejí lékaři z nemocnic nebo soukromých praxí na noční směnu," stěžoval si před měsícem ředitel krajské záchranky Pavel Svoboda, kterého kraj k prvnímu dubnu odvolal.

Výjezdy záchranky.Zdroj: Deník

MAJÁČKY PRO VŠECHNY
Další trable souvisejí s cestami sanitek po tuzemských silnicích a ulicích.
Ať už jde o travnaté tramvajové pásy ve velkých městech – po kterých sanitky nemohou jezdit, nebo klesající respekt řidičů vůči záchranářům.

Na tom ale nesou část viny i řidiči převozních sanitek, kteří mají prakticky neustále zapnuté majáky a houkačky.
„Nadužívání výstražných světelných a zvukových znamení je u nás trvalým problémem," nelíbí se taková praxe Slabému z asociace záchranek.

„Pokud to dělají, protože s pacientem uvízli v provozu a mají jej dovést včas na vyšetření, pak by jim stačil například oranžový maják a siréna pouze ojediněle a nikoli přes polovinu města."

KDE SE JEZDÍ NEJVÍC
Co se týče klasických sanitek se záchranáři, ty v posledních letech nejvíce zasahují ve Středočeském kraji a v Praze, což je logické vzhledem k počtu obyvatel a hustotě silnic.

K nejvíce úrazům dochází v hlavním městě, k dopravním nehodám ve středních Čechách. A nejvíce výjezdů třeba k mrtvicím měli loni záchranáři na severu Moravy.

Výjezdy záchranky.Zdroj: Deník

Kvůli angíně či oteklému prstu mohou lékaři chybět u vážné nehody

Jižní Čechy – Bezmála 82 tisíc výjezdů absolvovali v loňském roce jihočeští záchranáři. Řadí se tak podobně jako v minulých letech na páté místo v repub᠆lice. Jak doplňuje ředitel Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jihočeského kraje Marek Slabý, jihočeským specifikem je velký počet posádek a výjezdových základen a veliký počet ujetých kilometrů, což souvisí s rozlohou kraje.

Sanitky přitom ani zdaleka nevyjížděly jen k jihočes᠆kým pacientům. „Jižní Čechy jsou tradičně velmi oblíbený region pro rekreaci, přibývá proto rekreačních úrazů jak v zimě, tak už i v letních měsících, protože Šumava, ale i ostatní relativně přístupná a nízká jihočeská pohoří lákají stále více pěších turistů, cykloturistů, surfařů, plavců, jezdců na člunech a kdejakém sportovním stroji, a to ve všech věkových kategoriích," vypočítává MUDr. Slabý.

Právě v pohraničí se v ně᠆kterých případech stává, že k pacientovi vyráží dokonce posádka z opačné strany hranice. Umožňuje to mezistátní dohoda, díky které se zejména po právní stránce zjednodušila dlouholetá spolupráce zdravotníků a pohyb posádek po cizím území. „Jedná o ojedinělé případy v počtu jednotek za měsíc, protože my i kolegové z Rakouska a Německa máme slušné pokrytí území a nemusíme se tedy zastupovat, ale výjezdy jsou směřovány spíše směrem k pomoci vlastnímu občanovi v příhraničním pásmu druhé země," vysvětluje Marek Slabý.

Bohužel smutnou kolonkou ve statistice jsou případy, kdy pacienti služby zdravotnické záchranky nutně nepotřebují. Podle odhadů se tak děje v jednom až třech případech z deseti výjezdů záchranky. „Málokdo si uvědomí, že když jede sanita 30 kilometrů k angíně, druhá ke tři týdny starým bolestem zad, tak nemusí být k dispozici třetí k dopravní nehodě sto metrů od záchranky," poukazuje Marek Slabý na možný dopad takového nešvaru.

Lidí, kteří přesto i na jihu Čech volají sanitku, i když jim ani zdaleka nejde o život, je pestrá škála. „Nadužívání je dlouhodobý problém, který vychází jednak z toho, že veškerá zdravotní péče je zadarmo a nikdo nepřemýšlí o její akutnosti, jednak z toho, že ubylo praktických lékařů, lékařských pohotovostí, smluvních lékařů pro sociální oblast apod. Existuje ale i široká vrstva obyvatel, kteří jsou přesvědčeni, že jejich problém se musí řešit ihned, ber kde ber, protože si platí nemalé zdravotní pojištění a to, že blokují sanitu s bana᠆litou typu oteklý prst, je ne᠆zajímá. Je i veliké množství lidí, kteří nemají čas přes den jít k lékaři, nebaví je čekat nebo jen vědí, že když přijedou vozem ZZS, budou ošetřeni rychle apod. Pak je tu samozřejmě obrovská komunita lidí bez domova, narkomanů, alkoholiků a podobně sociálně vyloučených skupin, pro které je ZZS jedinou cestou do systému zdravotnictví," vypočítává šéf záchranky.