VYBERTE SI REGION

Po sklizni umíral dobytek a udeřilo krupobití

Tábor - Další procházka táborskou historií nás zavede do hladových let roku 1771 a 1772.

31.1.2016
SDÍLEJ:

Tábor v zimě. Foto: Josef Musil

V letech 1771 a 1772 zasáhl Čechy hladomor v důsledku katastrofální neúrody. Podle odhadů tehdy klesl počet obyvatelstva o dvanáct až patnáct procent. Císař Josef II. procestoval celé Čechy, aby se osobně seznámil se stavem věcí. Rozdával lidem hmotné i finanční dary, naslouchal jejich prosbám. Navštívil také Tábor, kde se ubytoval v hospodě na předměstí.

I sami Táborští se pokoušeli vymyslet nějaké opatření ke zmírnění zoufalého stavu a vyčlenili dům pro nejchudší lidi a žebráky. Ti měli žít z milodarů od měšťanů. Ukázalo se ale, že všichni obyvatelé jsou už na tom tak špatně, že není z čeho almužnu dávat a projekt skončil neúspěchem.

Na lepší časy se zablesklo v srpnu 1772. Počasí se umoudřilo a požehnalo vymodlené sklizni. „Úroda byla hojná a krásná, takže po dlouhé době mohl se lid nasytiti zase řádnou stravou," uvádí Roman Cikhart v knize Paměti městečka Borotína.

Však za tu hojnost lidé také bolestně zaplatili. Hospodáři, kteří se předtím zcela vydali z peněz za předražené potraviny, prodávali části hospodářství, aby získali alespoň nějaké peníze a mohli zjara osít. Konečně na zbytcích jejich polí vyrostlo obilí, jež se dalo zpracovat.
Situace se však zlepšovala jen pozvolna a lidé zdaleka neměli vyhráno. Přesně po roce od první sklizně začal vymírat dobytek. Borotínští literáti o tom napsali: „V tom roce 1773 měsíce srpna přišel pád dobytka, takže u nás v městys Borotíně padlo a nám zhynulo jak voli, krávy a jalové za 4 neděle 195 kusů, takže do velké chudoby lid přišel."

V borotínské trhové knize se znovu opakují nářky. Například Václav Hála „v těch posavade těžkých časech v hospodaření (…) přijdouce o potah a nemohouce sobě jinak pomoci, nežli že jest přinucen zase na zřízení nějakého potahu" musel prodat pole Martinu Pejšovi. A jak to vypadalo v Borotíně, tak to jistě bylo i v Táboře.

Lidé trpěli ještě v roce 1774, kdy přišlo velké krupobití, které už konečně završilo dlouhý řetězec pohrom. „V roku 1774 dne 21. Juli Pán Bůh všemohoucí dopustil na nás a na ubohý lid takové veliké krupobití, že všechno na mizinu přišlo, že ani klásek místem nezůstal, neb takové kroupy byly jako vejce slepičí, nebo střechy, okna, drůbež a stromoví všechno potlučeno, i zajíci v poli, i ptactvo po lese, a tak v malé chvíli veliké zlo na nás obyvatele přišlo," zaznamenali stav literáti.

Daň, kterou si na nebohých lidech v Čechách vybralo zlé počasí, byla konečně naplněna. Lidé se však vlivem hrozných událostí změnili a postupně se měla měnit celá společnost.

Ne všude se v době absolutní bídy snažili projevovat alespoň nějakou solidaritu bohatší lidé s nejchudšími, jak o tom existuje několik záznamů z Tábora a Borotína. Vrchnost se k poddaným právě v této době chovala často velmi krutě a vyžadovala si poslušnost a práci tělesnými tresty a mučením. Lidé, kteří se cítili jako skuteční otroci, sahali ke krajnímu řešení – vzpouře.

Jenže doba už byla jiná než ve středověku, do něhož takové excesy patřily. Osvícenci se snažili pochopit příčinu tehdejších selských bouří a bylo jim jasné, že spíš než dalším krutým trestem se věci vyřeší, pokud se podaří odhalit a napravit příčinu.

Už v roce 1771 se u vídeňského dvora objevily první úvahy o zrušení nevolnictví, které naznačila císařovna Marie Terezie v dopise dvornímu kancléři Chotkovi.

Autor: Josef Musil

Autor: Redakce

31.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Táborský brankář David Novák.

„Nula mne těší, ale jde hlavně za klukama, kteří mi pomohli," chválí David Novák

Výběh pro psy. Ilustrační snímek.

Volný výběh pro psy skončil fiaskem

Poslední rozloučení

Přehled smutečních rozloučení v obřadních síních a kostelech v okrese. 

Školák z Tábora uvaří v televizi

Tábor - V pořadu České televize Dobré ráno uvaří čtrnáctiletý Dennis Linhart. 

V jižních Čechách je potvrzené druhé ohnisko ptačí chřipky

Strakonicko - V chovu v Libějovicích na Strakonicku potvrdili veterináři druhé jihočeské ohnisko ptačí chřipky. Chovatel se stará o 130 ptáků, většinu z nich čeká likvidace, která se uskuteční v úterý, sdělil dnes mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. V malochovu jsou nosnice, vodní drůbež, holubi a papoušci. Výjimku před utracením by chovatel mohl dostat pro papoušky, kteří byli v uzavřeném chovu. První ohnisko choroby na jihu Čech potvrdili veterináři v minulém týdnu v Chotčinách u Tábora.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies