VYBERTE SI REGION

Po sklizni umíral dobytek a udeřilo krupobití

Tábor - Další procházka táborskou historií nás zavede do hladových let roku 1771 a 1772.

31.1.2016
SDÍLEJ:

Tábor v zimě. Foto: Josef Musil

V letech 1771 a 1772 zasáhl Čechy hladomor v důsledku katastrofální neúrody. Podle odhadů tehdy klesl počet obyvatelstva o dvanáct až patnáct procent. Císař Josef II. procestoval celé Čechy, aby se osobně seznámil se stavem věcí. Rozdával lidem hmotné i finanční dary, naslouchal jejich prosbám. Navštívil také Tábor, kde se ubytoval v hospodě na předměstí.

I sami Táborští se pokoušeli vymyslet nějaké opatření ke zmírnění zoufalého stavu a vyčlenili dům pro nejchudší lidi a žebráky. Ti měli žít z milodarů od měšťanů. Ukázalo se ale, že všichni obyvatelé jsou už na tom tak špatně, že není z čeho almužnu dávat a projekt skončil neúspěchem.

Na lepší časy se zablesklo v srpnu 1772. Počasí se umoudřilo a požehnalo vymodlené sklizni. „Úroda byla hojná a krásná, takže po dlouhé době mohl se lid nasytiti zase řádnou stravou," uvádí Roman Cikhart v knize Paměti městečka Borotína.

Však za tu hojnost lidé také bolestně zaplatili. Hospodáři, kteří se předtím zcela vydali z peněz za předražené potraviny, prodávali části hospodářství, aby získali alespoň nějaké peníze a mohli zjara osít. Konečně na zbytcích jejich polí vyrostlo obilí, jež se dalo zpracovat.
Situace se však zlepšovala jen pozvolna a lidé zdaleka neměli vyhráno. Přesně po roce od první sklizně začal vymírat dobytek. Borotínští literáti o tom napsali: „V tom roce 1773 měsíce srpna přišel pád dobytka, takže u nás v městys Borotíně padlo a nám zhynulo jak voli, krávy a jalové za 4 neděle 195 kusů, takže do velké chudoby lid přišel."

V borotínské trhové knize se znovu opakují nářky. Například Václav Hála „v těch posavade těžkých časech v hospodaření (…) přijdouce o potah a nemohouce sobě jinak pomoci, nežli že jest přinucen zase na zřízení nějakého potahu" musel prodat pole Martinu Pejšovi. A jak to vypadalo v Borotíně, tak to jistě bylo i v Táboře.

Lidé trpěli ještě v roce 1774, kdy přišlo velké krupobití, které už konečně završilo dlouhý řetězec pohrom. „V roku 1774 dne 21. Juli Pán Bůh všemohoucí dopustil na nás a na ubohý lid takové veliké krupobití, že všechno na mizinu přišlo, že ani klásek místem nezůstal, neb takové kroupy byly jako vejce slepičí, nebo střechy, okna, drůbež a stromoví všechno potlučeno, i zajíci v poli, i ptactvo po lese, a tak v malé chvíli veliké zlo na nás obyvatele přišlo," zaznamenali stav literáti.

Daň, kterou si na nebohých lidech v Čechách vybralo zlé počasí, byla konečně naplněna. Lidé se však vlivem hrozných událostí změnili a postupně se měla měnit celá společnost.

Ne všude se v době absolutní bídy snažili projevovat alespoň nějakou solidaritu bohatší lidé s nejchudšími, jak o tom existuje několik záznamů z Tábora a Borotína. Vrchnost se k poddaným právě v této době chovala často velmi krutě a vyžadovala si poslušnost a práci tělesnými tresty a mučením. Lidé, kteří se cítili jako skuteční otroci, sahali ke krajnímu řešení – vzpouře.

Jenže doba už byla jiná než ve středověku, do něhož takové excesy patřily. Osvícenci se snažili pochopit příčinu tehdejších selských bouří a bylo jim jasné, že spíš než dalším krutým trestem se věci vyřeší, pokud se podaří odhalit a napravit příčinu.

Už v roce 1771 se u vídeňského dvora objevily první úvahy o zrušení nevolnictví, které naznačila císařovna Marie Terezie v dopise dvornímu kancléři Chotkovi.

Autor: Josef Musil

Autor: Redakce

31.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

RECENZE: Žalmanův kabriolet se řítí vpřed s plnou nádrží

Jižní Čechy - Nové CD Cestující muž je pestré a přináší i magický vícehlas. Písně nemají žádnou zřetelnou slabinu.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

„Je úžasné, v jakých podmínkách vrata z vyšebrodského kláštera přežila“

Vyšší Brod – Restaurátor Václav Veřtát získal prestižní ocenění za opravu vrat, která se náhodou našla na půdě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies