Kliknutím zvětšíteV Táboře český vlastenec v roce 1879 zemřel během pobytu u syna Karla. Ten na zdejší hospodářské škole vyučoval zahradnictví. Socha Vzdor se na své místo na starém hřbitově pod Kotnovem vrátila po 44 letech. „Já jsem z toho nadšený, já si tu sochu tady ještě pamatuji. Několikrát jsme se tady byli podívat hned, jak jsme se do Tábora v 60. letech přistěhovali,“ ocenil návrat k původnímu stavu hrobu táborský patriot Kamil Čelikovský.
Stejného zájmu občanů jako v roce 1933 slavnostní chvíle ve středu v podvečer nedocílila. Odhalení sledovala pouze hrstka lidí, zatímco při své premiéře Táborští zaplnili celý hřbitov.
Dílo zdejšího sochaře opustilo hrob v roce 1973 během přeměny hřbitova v park. Nějaký čas ji měl ve svém ateliéru u Černých mostů autorův syn Václav, pak se při likvidaci dílny dostala na dvůr Husitského muzea. Petra Říhová z odboru kultury se letos postarala o její zrestaurování a návrat na místo původního hrobu zatracovaného úředníka. V domě u Pleiveisů Josef Němec zemřel 17. září 1879 na srdeční záchvat.
Osobnost manžela Boženy Němcové přiblížil ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.
Jaký byl podle vás Josef Němec, někdy se uvádí, že svou manželku týral.
Byl to hlavně vlastenec, asi byl i pruďas a tyran své feministicky založené ženy, ale to jsou takové zkratky, byť samozřejmě na nich něco je. Je ale potřeba je vnímat v té skutečné složitosti jejich vztahu, který byl komplikovaný. I on si asi duševně dost vytrpěl, zároveň si své ženy ale velmi vážil.
Jak si vyložit heslo na náhrobku V útisku nesl svůj vzdor?
Já si ho vykládám tak, že on byl objektivně politicky utlačován a tak napůl pronásledován jako řada lidí za té normalizace. Měl například problém ve služebním postupu a také ho často překládali z místa na místo. Až utekl do Uher za lepším výdělkem, což ale znamenalo, že musel z centra dění pryč. To byl jeho životní útisk, nemohl se vyšvihnout, byť si to hodně přál, aby mohl rodinu lépe zajistit. Zároveň byl velmi vnímavý a chytrý, ale stále ve stínu své geniální manželky, což si uvědomoval, a to byl ten jeho vnitřní útisk. Zároveň si myslím, že útisk v mottu na náhrobku vystihuje i to, že Němec spolu s českou myšlenkou a národem prožíval jakýsi útisk kulturní i trochu politický.
Byl i v Táboře nějak činný?
On coby úředník finanční a celní správy do Tábora přišel už jako předčasně penzionovaný právě z důvodu, že měl v práci problémy. Ale různě si přivydělával, například pod pseudonymem psal krátké novinové články, které mu manželka redigovala. Byl docela člověkem velkých zájmů a rozhledů, napsal také delší stať o svém rodišti Nový Bydžov a je vydaná i korespondence mezi ním a Boženou, v níž se vyjadřoval i o různých lidech a lokalitách, jak je poznával. Z toho vychází docela dobrý obraz doby.
Vztah se synem měli dobrý?
Myslím, že ano, on se snažil mít se svými děti dobré vztahy. Když byly malé, trpěly nedobrým vztahem mezi rodiči. Když žili v Liberci, tak poslali Karla na střední školu do Prahy, takže nějaké rozepře mezi otcem a synem neměly šanci vzniknout. Otec také byl v Uhrách, takže mimo rodinu, která třela bídu, a on jim posílal peníze. On vlastně na těch dětech velmi lpěl a v dospělosti je všechny navštěvoval v jejich bydlištích. To už byl syn Hynek po smrti, takže navštěvoval tři – dva syny a dceru. Nejčastěji bydlel právě v Táboře u Karla. Zajímavé je, že všechny děti se poměrně profesně vyšvihly, byť vyšly z nedobrých poměrů.
Jak dlouho v Táboře byl?
Tím jak svoje děti různě navštěvoval, tak tu nežil úplně trvale, ale vracel se sem od roku 1871 až do své smrti.
Věděl o nevěrách manželky?
Věděl, a to ho taky vnitřně hodně stravovalo, neboť si zároveň uvědomoval, že ženu nemůže svazovat, protože ji i velmi ctil. Tak jsem si to vyčetl z úryvků té jejich korespondence. Božena sice neměla vlohy, aby se starala o domácnost a manžela stylem oddané hospodyňky 19. století, ale on rodinu nedokázal opustit. Existují nějaká svědectví, že mezi manžely byly i větší konflikty a žili tedy i v odloučení. On ale rodinu finančně stále podporoval, i když v bídě žili pořád. Peníze šly hlavně na studia dětí, ale také si stěžoval, že Božena neumí hospodařit. Asi na tohle vážně neměla… Pak tedy vznikl incident, kdy ji napadl. Ona o tom píše ve své korespondenci a on opět trpěl, že to udělal. Z toho vznikl mýtus, že byl tyran.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
