Pilu sunou od Tábora k Dražicím a na samotu

Tábor – Někým vítané, jiným zamítané vidiny nového investora na území Tábora se definitivně rozplynuly. Přesto by rakouská pila mohla mít vliv na nezaměstnanost v Táboře. Z letiště na Všechově by se totiž posunula jen o pár kilometrů dál od Tábora. Práci by pak nemusela nabízet sama, ale i další firmy.

Starosta Dražic Stanislav Flígr si již nyní dokáže představit pozitivní vliv na rozvoj obce. „Zajímavé by to bylo z pohledu nabídky zaměstnání, protože i u nás jsou lidé bez práce, také proto jsme záměr na zastupitelstvu podpořili," říká starosta o tendenci vybudovat u nich v odlehlé lokalitě Výrec, asi 800 metrů od zástavby, průmyslovou zónu.

„Naší podmínkou ale je, že by nám museli vybudovat obchvat obce, tím by se u nás v obci zklidnila doprava," dodává starosta.
Stejně mluví i táborský starosta Jiří Fišer, ten zase myslí na obchvat Všechova. „Pokud bychom shledali, že investoři neuvažují s obchvatem Všechova, museli bychom se důrazně ozvat. Představa, že bude všechno jezdit přes Všechov, je neakceptovatelná," zmiňuje Jiří Fišer.

Nová pracovní místa se tak nemusí rodit jednoduše, přitom okres se už řadu měsíců drží v kraji na dně s vysokou mírou nezaměstnanosti. Jak uvedl ředitel úřadu práce Pavel Kaczor, je to hlavně absencí větší průmyslové zóny.
„Řada firem, která měla zájem do Tábora přijít, odešla z důvodu nedostatku vhodného místa," potvrdil. 

Czech Invest má na Táborsku v oku ještě jednu oblast, kde by mohla vzniknout průmyslová zóna. Ta leží na samém jihu okresu. Také táborská radnice si v letošním rozpočtu blokuje miliony na rozvoj zóny ve Vožické ulici. Pokud by všechny přivedly několik firem, čísla u úřadu práce by se mohla zlepšit ještě výrazněji. Přesto i za únor lidí v registru nezaměstnaných mírně ubylo. Celkem úředníci vyřadili 501 lidí, ale 465 dalších nově zaevidovali. Celkem tedy snížení stavu představuje 36 lidí. Jejich počet se tak z 4542 uchazečů dostal na aktuálních 4506.

Druhým často sledovaným údajem je počet volných pracovních míst, které firmy nabízejí k obsazení. „Meziměsíčně opět velmi výrazně narostl, což je pro toto roční období velmi netypické," hodnotí ředitel úřadu Pavel Kaczor a opět zmiňuje dobrou kondici místních firem. Pokud se, jak pro Táborský deník naznačil ministr průmyslu Jan Mládek, nemusejí potýkat s nestabilitou ruského trhu. „Máme tu řadu skutečně vynikajících strojírenských podniků, některé z nich musí řešit problémy spojené s propadem ruského trhu, kam se obecně český export snížil o třetinu. Tedy například Kovosvit Sezimovo Ústí," řekl. 

Aktuálně může úřad práce nabízet 900 pozic, zatímco před měsícem si lidé mohli vybírat jen ze 759, jejich počet se tedy zvýšil o 141 míst.
„Míst je možná hodně, ale většinou firmy hledají řemeslníky, zatímco nás, účetních, je všude hodně. Ještě se mi nechce do práce dojíždět, ale možná to budu muset přehodnotit. Potíž je v tom, že s dopravou se vám ani nevyplatí do práce chodit. Bylo by třeba, aby lidem platy o něco zvýšili," domnívá se osmatřicetiletá Jiřina, která o práci účetní přišla před koncem roku.

„Tím, že jde o mimosezónu, je počet volných míst skutečně rekordní. Problémem ovšem stále zůstává, že většina firem poptává dovednosti a profese, které v evidenci nemáme," potvrdil Pavel Kaczor dlouho trvající zájem zaměstnavatelů o řemesla. Šanci na uplatnění ale na Táborsku mají i technici s vysokoškolským diplomem. Přetrvává zájem také o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, kováře, nástrojáře, řidiče nákladních aut, ale již také autobusů.

„To je celorepublikový problém, kdyby mi teď na městskou nastoupili tři řidiči, okamžitě je uživím," říká šéf MHD táborského dopravce Comett Plus Petr Pistulka, který musí vykrývat díry za dlouhodobě nemocné nebo za odchody do penze. „Dokud fungovala základní vojenská služba, končili ji minimálně s průkazem na nákladní auto a když měli zájem u profese zůstat, dodělali si řidičák na autobus. Tento systém se ale zboural, takže vojáci přestali řidiče vychovávat," dodal Petr Pistulka, který dnes spoléhá na rekvalifikace od ÚP.