Akce nespokojených lékařů Děkujeme, odcházíme přináší komplikace i ve stávajícím provozu zdravotnické záchranné služby. Úbytek lékařů v nemocnicích způsobí nedostatek lékařů sloužících u záchranky, což se projeví v horší dostupnosti a efektivnosti téhle služby. Vynucené převozy pacientů mohou skončit v některých případech bohužel i smrtí.

Od března s odchodem lékařů, kteří děkují a odcházejí, poklesnou pravděpodobně i počty lékařů, kteří externě slouží u zdravotnické záchranné služby. Jestliže už teď jezdí sanitky k mnoha případům bez lékařů, co bude v době, kdy odejdou tři tisícovky doktorů, z nichž někteří sloužili také u záchranky?
Černou předpověď, co aktuá〜lně hrozí záchrance odchodem lékařů, nastínil MUDr. Marek Slabý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a zároveň předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky.

Drožkáři a klaxon

„Odchody lékařů z nemocnic mohou mít negativní dopad i na zdravotnické záchranné služby,“ tvrdí Marek Slabý. „Zdravotnické záchranné služby jsou totiž s výjimkou několika krajů zcela závislé při obsazování služeb na externích lékařích, kteří se kvůli nedostatečnému finančnímu ocenění rekrutují ze zaměstnanců nemocnic. Jestliže tedy dojde k odchodu lékařů z nemocnic do zahraničí nebo do soukromého sektoru, tak hrozí, že řada těchto lékařů přestane pracovat i na záchranné službě. Zde tak vznikne neudržitelný nedostatek lékařů,“ varuje Marek Slabý.

„To povede nejprve ke kolizi se zákoníkem práce, což se z důvodu nedostatku lékařů děje někde již nyní, a po nějaké době budou muset záchranné služby významně omezit počet posádek s lékařem, na což nejsou náš systém zdravotnictví ani veřejnost připraveny.“
Při odchodu lékařů z malých nemocnic, zejména v příhraničních oblastech, dojde k omezování akutní péče, omezování lůžkové kapacity na intenzivních lůžkách a k redukci malých oddělení.

„To znamená, že bude nutno tuto péči přenést na krajská zařízení, kde bude nutno zvýšit kapacitu akutních lůžek a zvýšit obrat na nich,“ pokračuje Marek Slabý. „Vzroste tak počet požadavků na transport pacienta mezi zdravotnickými zařízeními. Při tomto nárůstu musí dojít k situaci, kdy je budou provádět i posádky určené k poskytování primárních výjezdů, což zhorší jejich dostupnost.“

Lékařů do sanitek se nedostává již několik let, a co teprve po odchodu tisícovek lékařů.
„Situaci bohužel nejsou zdravotnické záchranné služby schopny řešit náborem nových lékařů, neboť již několik let je úbytek lékařů u ZZS podstatně vyšší než přírůstek. Především vinou stávajícího systému vzdělávání nejsme schopni přijímat absolventy lékařských fakult, a pro zkušené starší lékaře je tato stresující práce s minimální právní podporou a obrovskými riziky za dané situace finančně i profesně nezajímavá,“ dodává Marek Slabý.

Krizová varianta

Přes šest set tisíc obyvatel Jihočeského kraje na tom není ještě tak špatně jako například v sousedním kraji Vysočina, kde vyhrožuje odchodem z nemocnic každý druhý lékař.

V osmi jihočeských nemocnicích podala výpověď stovka lékařů – 23 výpovědí bylo v Českém Krumlově, 30 v Jindřichově Hradci, 29 v Táboře a 17 v Písku. V ostatních nemocnicích lékaři k nátlakové akci za zvýšení platu a změně podmínek nepřistoupili.
„Celkem se z jihočeských nemocnic rozhodlo odejít 99 z 984 lékařů,“ prozradila mluvčí Jihočeského kraje Kateřina Koželuhová s tím, že z největší z nich, Nemocnice České Budějovice, nedal v rámci této akce výpověď nikdo.

„Pokud ministerstvo zdravotnictví nebude chtít stávající problém řešit a lékaři své výpovědi nestáhnou, v březnu přijde na řadu krizová varianta,“ uvedla náměstkyně jihočeského hejtmana Ivana Stráská.
„Její podstatou bude těsnější spolupráce mezi nemocnicemi, zdravotní záchrannou službou a posílení role holdingu. Pacient by neměl pocítit problém v dostupnosti zdravotní péče a její kvalitě,“ dodala náměstkyně Ivana Stráská.

Starostovo čekání

Bojí se občané o život a mají strach, že zavolaná záchranka přijede pozdě nebo přijede bez lékaře? A přidělává strach šediny zastupitelům?
„O situaci, která může vzniknout na záchrance po odchodu lékařů, jsme se ještě v zastupitelstvu nebavili,“ přiznává Vít Krušina, starosta obce Cizkrajov na Jindřichohradecku.

„Sleduji pozorně situaci a čekám, jak dopadne. Do poslední chvíle totiž nevěřím, že by vyhrožující lékaři byli opravdu schopni odejít. Teprve až situace skutečně nastane, bude potřeba s ní něco udělat.“

Problém se záchrankou řeší v Cizkrajově již několik let od doby, kdy se měla zavřít nemocnice v nedalekých Dačicích.
„Sanitky už teď vyjíždějí většinou jen se zdravotníkem a lékař jede pouze k nezbytným případům. My s tím nic neuděláme ani tenhle stav neovlivníme. Dostupnost záchranky zaručuje stát a je daná zákonem. Zajistit ji je starostí někoho jiného, ne nás,“ myslí si Vít Krušina, starosta Cizkrajova.

Šance na změnu

Optimismus naopak neskrývá psycholožka PhDr. Libuše Šestáková z Českého Krumlova. Již více než čtyřicet let je po těžkém úrazu, ale vážnější obavy z toho, že se za pár týdnů nedovoláme záchranky s lékařem či se nám nedostane potřebné zdravotní péče, nemá.
„Vzhledem ke svým veskrze pozitivním zkušenostem se zdravotnictvím i ke své profesi věřím v zodpovědnost zdravotníků, nejen lékařů, navzdory jejich tristnímu finančnímu hodnocení,“ říká Libuše Šestáková.

„Snažím se příliš nenechat se manipulovat katastrofickými scénáři. Podle mne mají politici a další kompetentní osoby ještě dost času se k léta trvajícím problémům postavit čelem. Zprávy o odchodu více než tří tisíc lékařů do ciziny mi nepřipadají příliš reálné ani uskutečnitelné. Situace se může ještě mnohokrát jakkoliv změnit, jak doufám, k přínosu všech zúčastněných,“ dodává psycholožka Libuše Šestáková.

Miliony od ČEZ pomohou v horách. Nezbytnou roli záchranné služby si mnozí uvědomují. Do Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje tak stále nějaké finance proudí. Společnost ČEZ koncem roku 2010 poskytla do integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje 15 milionů korun.
Pro zajištění záchranných prací v těžko přístupném a členitém terénu využije dar od společnosti ČEZ také Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje.
Za tři miliony korun pořídí speciální dodávkové vozidlo s pohonem všech čtyř kol. Za další milion pak vůz vybaví potřebnou zdravotnickou technikou.
„Jihočeský kraj je velice rozlehlý s dlouhými pásy krajiny, téměř bez komunikací. Dojde-li v takovém terénu k nehodě dálkového autobusu nebo vlaku, jak se již několikrát stalo, musíme zasahovat na těžko přístupných místech, kam se nedostane těžká technika se zdravotnickým materiálem, mnohdy ani sanitní vozidlo. Problém s dostupností nastává i v zimě při velkém množství sněhu v málo frekventovaných oblastech v podhůří Šumavy a Novohradských horách a v horách samotných, které pokrývají velkou část kraje. O úspěšnosti zásahu pak rozhoduje řada faktorů a právě špičková speciální technika zde hraje nezastupitelnou roli,“ říká ředitel jihočeské záchranky Marek Slabý.

Dlouhotrvající převozy pacientů přinesou komplikace a ohrozí dokonce i jejich život

České Budějovice – Na otázky Deníku odpovídá Marek Slabý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a předseda Asociace Zdravotnických záchranných služeb České republiky.

Co hrozí záchranným službám v souvislosti s odchodem lékařů?
Zdravotnické záchranné služby jsou ohroženy poměrně významně, ačkoliv se o tom moc nemluví. Jejich fungování v dosud postupně se konsolidující situaci (pomineme-li trvale hraniční financování ze strany krajů a dlouhodobě nedostatečné financování ze strany zdravotních pojišťoven) bude narušeno řadou negativně působících faktorů. Ty mohou skutečně značně ohrozit její hlavní funkci, kterou je poskytování neodkladné přednemocniční péče. Tahle péče vyžaduje trvale akceschopnou ZZS, schopnou v nejkratším možném čase dojet k pacientovi ohroženému na životě či zdraví a po jeho stabilizaci jej dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopno jej definitivně ošetřit. Dojde –li k významnému posunu této činnosti směrem k transportům mezi nemocnicemi nebo neadekvátně časově dlouhým primárním výjezdům, bude základní úloha ZZS hrubě atakována.

Sanitky pak mohou vozit pacienta od jedné nemocnice k druhé a hledat, kde ho přijmou a ošetří.
Odchod většího množství lékařů ze zdravotnických zařízení znamená omezení provozu nebo úplné uzavření některých klíčových oddělení v oblastních nemocnicích, jako jsou interna, chirurgie, intenzivní péče nebo gynekologie … To znamená vynucenou centralizaci řady léčebných úkonů, kdy krajské a fakultní nemocnice budou muset suplovat výpadky na periferii. Z nutnosti ošetřit akutní pacienty v krajské i fakultní nemocnici vyplývá pro ZZS významný nárůst sekundárních transportů z periferie do centra. Ale i naopak, aby se uvolnily lůžkové kapacity.
Tyto transporty trvají hodiny. Už nyní jich každá ZZS provádí několik tisíc za rok. Naše jihočeská záchranka jich má teď v lednu deset denně. Další nárůst by znamenal využití dalších posádek k této činnosti. Pak by ale chyběly pro primární výjezd a bylo by nutné výjezdy řadit a pečlivě selektovat podle naléhavosti.
Záložních vozidel je omezený počet a posádky by musely být tvořeny na účet přesčasové práce z nelékařského personálu. Jenže to lze vzhledem k zákoníku práce, finančním možnostem i fyzickým možnostem personálu pouze v časově relativně krátkém období.

Tyhle převozy by ale ohrožovaly pacienty na životech, že?
Dlouhotrvající převozy pacientů s ohroženými vitálními funkcemi, rodiček s nepostupujícími komplikovanými porody, transporty ohrožených novorozenců a podobně mimo kraj nebo do přehlcených fakultních nemocnic by s sebou určitě přinesly řadu závažných, v nejhorším případě život ohrožujících komplikací.
To nemluvím o eventuálním prodloužení reakční doby respektive dojezdového času pro primární výjezdy způsobeného nedostatkem posádek.