„Nás to hrozně baví, jako tělocvikáře a sportovce," říká ředitelka závodu tělocvikářka Dagmar Holotová, která sama pravidelně běhává, a dodala, že spolu s ní zdejší závod organizuje více než dvacítka dobrovolníků.

Například zdejší deváťáci Pavel Svoboda a Michal Lovíšek, kteří už druhým rokem pomáhají soutěž v běhu stopovat. „Tohle závodění se nám líbí, jsme rádi, že se v Chýnově něco děje," řekli kluci.

A o tom, že zimní běhání baví nejen pořadatele, ale i samotné závodníky, svědčí nejen jejich hojná účast, ale i to, že se sjíždí z celé republiky, například z Prahy, Pardubic, ale i z Jihlavy nebo Nového Města na Moravě. „Běh je opravdu oblíbený, dokonce jsme na žádost účastníků museli posunout termín o týden dopředu, aby se náš běh nekryl s půlmaratonem v Českých Budějovicích," uvedla Dagmar Holotová.

Posledních pár let se podle ní závod obešel bez sněhu a ani nemrzlo, oproti tomu letos na běžce čekala ta pořádná ladovská zima, která je ale neodradila a různě dlouhé tratě od 100 metrů po necelých šest kilometrů tu zaběhlo 194 účastníků. Nejstarším z nich se stal sedmaosmdesátiletý železný muž Dalibor Kubíček z Českých Budějovic, který 5900 metrů zaběhl za 57 minut.

Ani letos ale nepadl traťový rekord, od roku 2009 jej drží Petr Pechek z Maratonstavu Úpice s časem 18 minut, který se ale letos závodu neúčastnil. Letošním vítězem se stal Jiří Brychta z Nového Města na Moravě, který bezmála šesti kilometrový úsek z Chýnova do Kloužovic, Velmovic a zase zpátky zdolal za dvacet minut.

Sto metrovou trať absolvovalo také několik malých hrdinů, jimž byly sotva dva roky. Mezi nimi běžel například dvouapůlletý Matyáš Roubek, kterého v běhu doprovázel tatínek Oldřich a maminka Lenka fandila mezi diváky. „Já myslím, že se to dětem líbilo. Zasportovaly si a vyblbly se. Chtěl jsem, aby měly nějaký pohyb," řekl po závodu tatínek Oldřich Roubek, který mimo jiné doprovázel i jedenáctiletou dcerku Karolínku a tříapůlletého synovce Vítka Maška. Vůbec nejmladší závodnicí se ale letos stala Monika Šalátová (* 2014).

Všichni odvážní otužilci, kteří dorazili do cíle, byli také po zásluze odměněni. Na ty nejlepší čekaly medaile a další ceny, na absolutního vítěze již tradičně selátko. Každý ze závodníků i diváků se ale mohl zadarmo občerstvit gulášem nebo teplým čajem, který na náměstíčku před školou podávali zdejší dobrovolní hasiči. Na bezproblémový průběh soutěže dohlíželi mimo jiné i policisté a zdravotníci.